Folklorní okénko: Vzpomínka na Vlastu Grycovou

Folklorní okénko: Vzpomínka na Vlastu Grycovou

Pořad v souvislostech


Vzpomínka na Vlastu Grycovou
Budeme vysílat

Vzpomínka na Vlastu Grycovou
Vzpomínka na Vlastu Grycovou
František Segrado a lidová píseň
Vysílali jsme


Lidová píseň a její nefolklorní popularizátoři

Lidová píseň a její nefolklorní popularizátoři

Pozvánka na Horňácké slavnosti 2026
Audioarchiv

20. července 2026 uplynulo pět let od úmrtí straňanské zpěvačky Vlasty Grycové (*1943). Legendární zpěvačka, nenapodobitelná interpretka zejména balad a milostných písní svého regionu, pocházela ze zpěvného rodu Vintrů ze Strání, obce v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí.  Profesí malířka skla získala pěvecké základy a především repertoár od své maminky, vynikající lidové zpěvačky Alžběty Končitíkové (1913−1999).Svá poslední alba natočila s Cimbálovou muzikou Husličky, kterou primovala jeji dcera Anička a hrály v ní obě její vnučky, Helena a Veronika. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu od 16 hodin.

Legendární zpěvačka, nenapodobitelná interpretka zejména balad a milostných písní svého regionu, pocházela ze zpěvného rodu Vintrů ze Strání, obce v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí.  Profesí malířka skla získala pěvecké základy a především repertoár od své maminky, vynikající lidové zpěvačky Alžběty Končitíkové (1913−1999), vyhlášené mimořádnou hudební pamětí; z jejího zpěvníku čerpala řada folklorních sběratelů. Jejich rodinná pěvecká sounáležitost je zachycena ve filmu Zpěvačky z pomezí (1981, režie Karel Fuksa). Mimořádnou zpěvačkou byla i Vlastina babička z otcovy strany, Veronika Končitíková, oblíbená předzpěvačka o procesích, vůdčí osobnost svatebních i pohřebních obřadů své obce. Vlasta jako dětská zpěvačka začínala v místním souboru Javorina, kde si ji cimbalista Jaroslav Čech a primáš Jaroslav Staněk v roce 1957 vyhlédli pro Hradišťan. Stala se jeho sólovou zpěvačkou, natočila první snímky pro Československý rozhlas. Když roku 1972 Hradišťan z politických důvodů na čas skončil, začala její spolupráce s uherskobrodskou Olšavou (členkou Olšavy byla v letech 1972-1982, ale s primášem Olšavy Lubomírem Málkem, rodákem z Korytné, koncertovala a natáčela až do svého odchodu na věčnost). Od 70. let pravidelně nahrávala v Československém rozhlase v Brně s BROLNem, s nímž příležitostně hostovala až do svých sedmdesátin (v dubnu 2013 pro ni BROLN uspořádal slavnostní koncert s názvem Zpívající malérečka).  Trvalá byla také spolupráce s uherskohradišťskými cimbálovými muzikami Jaroslava Čecha a Viléma Zahradníka; s „Čechovci“ natočila překrásné koledy a ukolébavky, se „Zahradníkovci“ a Hradišťanem své první profilové album, LP Písně moravsko-slovenského pomezí (Supraphon, 1985). V roce 1964 se provdala za Josefa Gryce (1940–2005); společně vychovali dvě dcery; jedna z nich, Anna, provdaná Přikrylová (*1964) je učitelkou hry na housle (odchovala kupř. řadu členů cimbálových muzik Mladí Bruštíci a Strýci, se kterými Vlasta Grycová v roce 1994 nahrála album CM Strýci a Vlasta Grycová ze Strání). Spolu s otcem, houslistou Josefem Grycem, a dcerami – houslistkou Veronikou Přikrylovou (*1986) a basistkou Helenou Přikrylovou, dnes Milanovou (*1988) – založila zprvu rodinnou Cimbálovou muziku Husličky, ve které na postu primášky pokračuje příležitostně spolu s dcerami v rodové hudební tradici doposud. S touto muzikou nazpívala Vlasta Grycová své druhé profilové album, CD Pod Javorinú – Lidové písně ze Strání (Gnosis, 2003), které je jejím skutečným zpěváckým portrétem;  k její poctě si pro třetí profilové album O lásce (Indies Scope Records, 2014) muzika změnila název na Cimbálová muzika Vlasty Grycové.  K jejím nedožitým osmdesáýtinám vydalo nakladatelství Indies Happy Trails album Balady a písně milostné (IHT, 2023).

Participovala na řadě nahrávek CM Olšava (důležitá Kytice z Uherskobrodska, 1998), účinkovala v mnoha televizních pořadech (mj. Zpívánky, Vonička z domova). Ve Strání obnovila ženský pěvecký sbor (později pojmenovaný Netáta), se kterým si zazpívala i na své druhé desce.  Byla nejstarší nositelkou tradice ženského sborového zpěvu ve Strání, respektovanou „hlavou“ a život kronikou sboru, kde v závěru svého působení zpívala společně s vnučkami někdejších členek straňanského ženského sboru, ve kterém sama jako elévka začínala.     

Nejen Vlastina dcera Anička si zvolila hudbu jako své povolání: obě její dcery, vnučky Vlasty Grycové – jak starší Veronika, tak mladší Helena – studovaly nejprve konzervatoř, posléze hudební vědu na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Veronika Přikrylová po absolutoriu oboru housle na konzervatoři vystudovala muzikologii spolu s dějinami umění a kultury; po bakalářském kompendiu Hudební život ve Strání z roku 2010 obhájila o dva roky později diplomovou práci Hudební dění v Uherském Brodě od 19. století ve světle historických pramenů (2012). Její sestra Helena Přikrylová (dnes provdaná Milanová) vystudovala na konzervatoři violoncello a studium hudební vědy na univerzitě absolvovala v roce 2013 prací Vlasta Grycová – zpěvačka lidových písní ze Strání, jejíž součástí je také zpěvník 227 písní z repertoáru Vlasty Grycové.

Helena Bretfeldová

NyníHudební siesta
Skladba: Symfonie číslo 8 h moll, D 759 (1822) - Andante con moto; Autor: Schubert  Franz; Dirigent: Böhm Karl; Soubor: Berlínská filharmonie
13:00Zprávy
13:05Odpolední proud
14:00Hudební kompas
14:30Odpolední proud
15:00Zprávy
15:05Odpolední proud

Rozhovor s Liborem Šmoldasem

smoldas_sorry-milesPoslechněte si rozhovor s kytaristou Liborem Šmoldasem o albu Sorry, Miles!

Regiony

Regiony

Hudební knihovnička 2026

linhart_autobus-do-sudetPoslechněte si náš přehled nových knih o hudbě a hudebnících. 

Umlčené písně Yiddish Glory

yiddish-Glory_Silenced-songsVyšlo druhé album projektu Yiddish Glory. 

Sea of Wood – vydavatelství z Číny

Sea-of-Wood_Debell_Manhu_WOMEX2025Chystáme pořad o čínském vydavatelství Sea of Wood. 

Darujte Proglas!