ZeMe: Při naší hudbě lidé neusínají

Rozhovor s lotyšským duem ZeMe

Můžete se nám na úvod představit?

L: Jmenuji se Laima a už moje jméno souvisí s mými kořeny a s lotyšskou mytologií. Jmenovala se tak totiž jedna lotyšská bohyně. Hraji na kokles, což není jen tradiční strunný nástroj, ale také symbol našeho osvobození a symbol lotyšské mytologie. Je to tedy zdánlivě jen pár strun, ale skrývá se v nich velká symbolika. 

M: Já jsem začínal jako DJ. Nejprve jsem hrál čistě elektronickou hudbu, ale postupně jsem začal spolupracovat s dalšími umělci – od jazzu až po hip-hop, funk a další žánry. Jednou jsem se účastnil koncertu, na které se propojovala improvizace s lidovou hudbou. Nálada lidových písní mě tehdy nadchla, a tak jsem se začal o folklor více zajímat.    

Jak jste se dali dohromady?

L: Je to už dlouho, co jsme začali spolupracovat. Vzpomínám si, že jsme se poprvé setkali na jedné akci, na které se hrála elektronická hudba a kde jsme měli vystoupit společně. Hodně jsme si to užili. Líbily se nám reakce lidí, ne úplně nejmladších, pro které by možná čistý folklor nebyl až tak zajímavý, ale tuhle tyhle rytmickou hudbu si opravdu užívali. Zjistili jsme, že je to dobrá kombinace.    

Jakým způsobem vznikají vaše skladby?

M: Myslím, že pro nás je nejdůležitější vést dialog v rámci hudby. To je hlavní způsob naší spolupráce. Elektronická ani folklorní složka by neměla přehlušit tu druhou. měl by to být opravdu rozumný dialog. 
L: Pro mne je především důležité, že Monsta jako producent elektronické hudby dokáže opravdu ocenit folklorní materiál. Pracujeme také s archivními záznamy, se starými nahrávkami, a většina zvuků, které na našich koncertech slyšíte, je nahrána na akustické nástroje. Nejsou to tedy ledajaké samply. Většina z nich vzniká přímo pro naše skladby a my k jejich přípravě přistupujeme s velkou pečlivostí.    

Co je ve vaší hudbě elektronické a co je hrané živě?

M: Kokle je vždy hrána živě a naživo si také nahráváme zvukové smyčky. opět s pomocí kokle a také perkusí. Další zvuky sice máme předtočené, ale vznikají také „naživo“. Máme například skladbu, ve které jsme chtěli evokovat válku, a tak jsme použili zvuk meče. Rytmický doprovod tedy tvoří zvuk meče, což nedokážu zahrát přímo na koncertě, a proto jsme si tento zvuk předtočili. 
L: Jsou to tedy předtočené zvuky, ale původně zahrané naživo. Je to podobné, jako když člověk hraje na syntezátor, ale má v něm předtočené zvuky různých nástrojů.

Potkali jsme se na WOMEXu. Jak důležité pro vás je, že zde můžete vystoupit?

L: Máme z naší účasti na WOMEXu radost. Rádi své umění sdílíme s jinými lidmi. Snažíme se zahrát co nejlépe. Připravili jsme si vystoupení po technické i umělecké stránce, zveme lidi a vůbec nám nevadí, že se náš koncert koná tak pozdě večer. Není to hudba, při které by lidé usínali. Je to hudba k tanci a každý posluchač je vítán. Živé hraní je pro nás velmi důležité.