Värttinä: Náš styl zpěvu se po celých třicet let nemění

Värttinä: Náš  styl zpěvu  se po ceých třicet let nemění
16. dubna 2017 World music, Aktuality, Folk Autor: Milan Tesař

V květnu bude mít dva koncerty v Česku finská skupina Värttinä. Nejprve vystoupí 25. května 2017 v Lucerna Music Baru v Praze v rámci koncertní série Mezinárodní víkend žen. O dva dny později pak bude mít koncert v jeskyni Výpustek v Moravském krasu. O novinkách v kapele, která existuje už více než třicet let, jsme telefonicky hovořili s její zakladatelkou, zpěvačkou Mari Kaasinen. Rozhovor poslouchejte v pátek 12. května od 19.15 a část si jej můžete zde přečíst.

Rozhovor s Mari Kaasinen ze skupiny Värttinä

Vaše nejnovější album se jmenuje Viena podle oblasti v ruské Karélii, kde v první polovině 19. století lékař a folklorista Elias Lönnrot sesbíral zpěvy, z nichž později sestavil karelo-finský národní epos Kalevalu. Znamená tedy pro vás Viena návrat k základům vaší národní tradice?

Ano, s oblibou říkáme, že na albu Viena jsme se vrátili zpět k našim kořenům. V oblasti Viena je totiž stále živá tradice zpěvu runo, z které vycházíme. Navštívili jsme ta místa v roce 2014. Strávili jsme tam deset dnů, měli jsme možnost poslouchat staré zpěváky a něco se od nich přiučit. Byla to pro nás velmi cenná zkušenost. Mimochodem přivezli jsme si přímo odtamtud jednu píseň. První vesnice, kterou jsme v oblasti Viena navštívili, byla Vuokkiniemi. Jedna žena jménem Raja nám tam zazpívala starý karelský joik a bylo to opravdu něco úžasného! Hned jsme si řekli, že tu píseň chceme mít v repertoáru. A tak teď Rajin joik zpíváme.

Je úžasné, jak kapela i po více než třiceti letech existence může nacházet nová témata a novou inspiraci…

Ano, přesně tak. A je to proto, že jsme svobodní a můžeme si dělat, co chceme. Žádná nahrávací společnost nám nepřikazuje, co máme dělat nebo jakým jazykem máme zpívat. Jsme absolutně svobodní.

Svobodu v hudbě dnes ztělesňuje internet, díky němuž se to, co děláte, může dostat k fanouškům z celého světa prakticky okamžitě. Jenže na druhou stranu se neprodává tolik desek jako před patnácti nebo dvaceti lety. Vnímáte i přesto svobodu internetu jako pozitivní?

Je pravda, že dnes se prodává mnohem méně nahrávek, protože lidé mají YouTube a další nástroje. Na jednu stranu je to dobře, protože posluchači mohou díky interpretu najít novou hudbu, nové kapely. Na druhou stranu to pro nás samozřejmě znamená méně peněz, protože prodáme méně hudby. Ale přesto nahráváme nové desky, nezávisle na tom, jestli z toho něco budeme mít, nebo ne.

Vaše hudba a konkrétně aranže se album od alba vyvíjejí, ale v popředí je vždy výrazný ženský vícehlas. Máte pocit, že byste se za ta léta nějak posouvaly ve způsobu zpěvu?

Myslím, že náš způsob zpěvu je víceméně stále stejný, ale k drobným posunům samozřejmě pochází. Máme například velmi rády bulharské harmonie a myslím, že některé detaily v aranžování zpěvu jsme od bulharských sborů převzaly. Ale jinak je náš styl zpěvu stejný po celých těch více než třicet let. Dokonce se už mluví o „stylu Värttinä“.

Jak moc se váš „styl Värttinä“ dnes liší od tradičního karelského zpěvu nebo od tradičního zpěvu finského?

Karelské soubory zpívají velmi podobně jako my. Typické jsou mohutné a ostré hlasy, které někdy připomínají spíše křik než zpěv. To je karelský styl zpěvu. Ale neexistuje nic, co bych nazvala „finský styl“.

Textová dílna – vánoční album

textova-dilna_jeziskuTextová dílna Slávka Janouška natočila vánoční album.

Regiony

Regiony

Rozhovor s Buggem Wesseltoftem

WesseltoftBugge_fotoMTesarPřečtěte si rozhovor s norským pianistou Buggem Wesseltoftem.

Iva Bittová & Čikori

bittova_cikori_AtHomePřečtěte si recenzi aktuálního CD Ivy Bittové a skupiny Čikori.

Partneři

Časopis Harmonie - klasická hudba, jazz a world music