Slyšte, lidé! – Střípky z židovské hudby 2024

Slyšte, lidé! – Střípky z židovské hudby 2024

Pořad v souvislostech


Střípky z židovské hudby 2024
Budeme vysílat

Hudební výlet do Francie 2025
Sólo pro kytaru 2025
Sólo pro kytaru 2025
Vysílali jsme


Hudební výlet do Francie 2025

Hudební tváře Erika Rothensteina

Hudební tváře Erika Rothensteina
Audioarchiv
13. dubna 2024 World music, Aktuality, Jazz Autor: Milan Tesař

V týdeníku Slyšte, lidé! se v sobotu 20. dubna 2024 budeme věnovat židovské hudbě. Uslyšíte jak interprety, kteří se k židovství a jeho kultuře programově hlásí, tak ty, kteří do svého repertoáru pouze sem tam zařadí židovskou píseň. V pořadu zazní moderní píseň v hebrejštině, několik variant klezmerové hudby nebo izraelský jazz.

Jako první nám bude zpívat Dina Pandzarisz z alba Dina’s World. Dina pochází z Budapešti a zaměřuje se na lidové písně především z Balkánu a také z Asie, které propojuje s moderními hudebními žánry. Sama ovládá několik nástrojů – od rytmických po například akordeon.

Pod názvem Shotns – Shadows se skrývá třetí písňové album z edice amerického Video archivu Fortunoff pro svědectví o holokaustu. Jako hlavní interpreti jsou pod ním podepsáni americký klarinetista, saxofonista a aranžér Zisl Slepovitch a zpěvačka narozená v Lotyšsku Sasha Lurje. Video archiv Fortunoff obsahuje více než 4400 svědectví v různých jazycích, které slouží jako prameny ke studiím o holokaustu. Album Shotns – Shadows přináší písně v několika jazycích, které ilustrují židovskou a jí příbuznou kulturu v různých podobách.

Album s názvem Ooroo neboli Zlato natočil izraelský skladatel, hudebník a producent Sangit se svými hosty. Základem alba jsou hlasy hostujících zpěvaček, které pocházejí z různých zemí a zpívají v různých jazycích. Další důležitou vrstvou jsou rytmické nástroje, na které hraje sám Sangit. A konečně důležitá je i role kytar a klávesových nástrojů včetně syntezátorů. O tyto party se autor dělí s dalšími přizvanými hudebníky. Vedle africké bambarštiny, která dala albu název, se v jednotlivých písních zpívá francouzsky, portugalsky, anglicky, španělsky, a právě i hebrejsky. Sangit se svým albem snažil vytvořit rovnováhu mezi současným multikulturním světem a mezi hudební tradicí jednotlivých národů.

Orkestar Kriminal je netradiční klezmerová skupina z kanadského Québecu. Vedle židovské hudby se inspiruje řeckým stylem rebetiko a její členové zpívají různých jazycích – hebrejsky, v jidiš, španělsky, dánsky, romsky, polsky, rusky nebo vietnamsky. Aktuální album skupiny se jmenuje Originali. Vzniklo tak, že každý z členů kapely přinesl své písně a celá skupina je pak společně aranžovala.

V roce 2023 vydala americká klezmerová skupina Yale Strom & Hot Pstromi album nazvané The Wolf and The Lamb. Pro nás může být zajímavé mimo jiné tím, že natáčení probíhalo v synagoze v moravském Holešově. I když skupina vychází z klezmeru, využívá ve svých skladbách také prvky lidové hudby z Ukrajiny, Běloruska, Pobaltí, huby romské a v neposlední řadě také pracuje s poezií. To vše pak posouvá do originálního, nového tvaru. V nástrojovém obsazení skupiny figurují typicky klezmerové nástroje jako akordeon a klarinet a dále například flétny a píšťaly, kontrabas nebo saxofony, které výsledný tvar posouvají k jazzu.

Špičkově zahraná hudba spojená se spontánností pouličních muzikantů – to je skupina Amsterdam Klezmer Band. Založil ji v roce 1996 saxofonista Job Chajes s několika dalšími spoluhráči. Kapela začínala na ulicích a v hospodách a postupně se propracovala až na největší mezinárodní festivaly. Vedle nizozemských hudebníků v ní působí zpěvák Alec Kopyt, rodák z ukrajinské Oděsy, přístavu, ve kterém se ještě před vznikem Sovětského svazu rozvíjela kosmopolitní kultura. „Žili zde Řekové, Romové, Arméni, Gruzínci. A bylo to promíchané i společensky. Vedle židovských bankéřů tam žili i židovští dělníci a židovští mafiáni,“ líčí zpěvák historii svého rodiště. Amsterdam Klezmer Band hraje především klezmer, tedy hudbu židovských venkovských kapel z Ukrajiny a Balkánu. Kromě toho skupina čerpá i z romské a balkánské lidové hudby. Nové album Bomba Pop skupina natočila ve spolupráci s DJem a producentem Dunkelbuntem. Výsledkem je mix tradičního klezmeru, orientálních melodií a moderních vlivů pop music v kombinaci s charakteristickou popovou energií, kterou je skupina známá už více než dvě a půl dekády.

Jako dalšího budeme poslouchat izraelského jazzového trumpetistu Itamara Borochova z jeho aktuálního alba Arba. Ve starším rozhovoru pro časopis Harmonie Borochov vypráví, že původně hrál na elektrickou kytaru. Jednou však ve výloze obchodu zahlédl „kapesní trumpetu jak pro panenku, černou, lesklou“. Vypadala jako hračka, ale díky ní se hudebník rozhodl, že začne hrát na trubku. Tehdy mu bylo už přes 20 let, což ovšem zpětně vnímá jako výhodu. Říká: „Díky tomu jsem si svou techniku vybudoval sám až jako dospělý a přesně vím, co a proč musím udělat, abych byl schopný zahrát to, co zahrát chci.“ Itamar Borochov používá speciálně upravenou trubku, která může hrát čtvrt-tóny, typické pro arabskou a blízkovýchodní hudbu. Inspiraci čerpá jak z hudby, která po staletí vznikala v širší oblasti Středomoří, tak z jazzové scény New Yorku, jejíž je v poslední době součástí.

Vojtěch Klíma je český písničkář, člen skupiny Náš člověk v Havaně. Jeho nové album Přepište dějiny vznikalo v letech 2020–2023 na chatě v Bohulibech u Prahy a vedle Vojtěcha, který je autorem hudby i textů, na něm hrál výraznou roli Petr Čapek. Ten písničkáře nejen doprovodil na kytary a baskytary, ale písně také zaranžoval. Z alba si poslechneme jednu píseň s židovskou tematikou.

Juraj Adamuščin je slovenský zpěvák, známý mimo jiné ze skupiny Preßburger Klezmer Band. Kromě toho v roce 2021 natočil sólové album Jewish Songs s doprovodem komorního orchestru ZOE a ve spolupráci s aranžéry Adriánem Harvanem, Gregorem Regešem a Petrem Zagarem. Album obsahuje duchovní i světské židovské písně, nazpívané ve dvou jazycích – v hebrejštině a v jidiš. Sám Adamuščin říká: „Tyto písně mě přitahují navzdory tomu, že sám nepocházím z židovské rodiny a ani nevím, že bych měl židovské předky.“ Zpěvák sice vyrůstal v křesťanské tradici, ale židovství považuje za jeden z kořenů křesťanství, a i proto prý v těchto písních cítí jistou přitažlivost.

Album Chronika natočil Frank London, držitel ceny Grammy, americký klezmerový a jazzový trumpetista, člen skupiny The Klezmatics. Na novém albu se žánrově rozkročil od dechové hudby přes rock po hudbu elektronickou.

Finská skupina Sampo Lassila Narinkka pojala své nové album jako poctu Východním Helsinkám, neprávem vysmívané části finského hlavního města, která je známá kombinací drsnosti a krásy a představuje méně zámožnou stránku Helsinek. Kapela na albu kombinuje své vlastní kompozice s klasickým klezmerem, čímž odkazuje k historii této židovské hudby v Evropě. Album se jmenuje Suomiklezmer 2 a má podtitul East-Helsinki Suite.

NyníKoncert komorní hudby
Skladba: Španělské tance pro housle a klavír - No. 7 A minor; Autor: Sarasate Pablo de; Sóla: Fedorová Lada - housle, Koucká Lucie - klavír
22:30Tip týdne
23:21Písně
23:50Duchovní slovo
23:58Simeonovo kantikum
00:00Hymna a chorál
00:05Hitparáda

Rozhovor v časopisu KAM v Brně

Tesar-Milan_studioRaPg2025_fotoViolaHertelovaPřečtěte si rozhovor s programovým ředitelem Proglasu Milanem Tesařem v časopisu Kam v Brně

Regiony

Regiony

Folk na Slovensku v roce 2024

janku_gratia-plenaPoslechněte si přehled slovenského folku v roce 2024.

Profil Jiřího Smrže

960px-Brno-Leitnerka-uvedení-alba-Kořeny-Jiřího-Smrže2013Jiří-Smrž2_wikipediePoslechněte si pořad o písničkáři Jiřím Smržovi.

Darujte Proglas!