Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Norska 2023
Pořad v souvislostech
Hudební výlet do Norska 2023
Budeme vysílat
Jan Hrubý po sedmdesátce
Novinky z country hudby 2024
Novinky z country hudby 2024
Vysílali jsme
Hudební výlet do Asie 2024
Hudební výlet do Asie 2024
Což takhle dát si cover…
Audioarchiv
V týdeníku Slyšte, lidé! si tentokrát představíme novinky z hudební scény Norska. Uvedeme několik hráčů na takzvané hardangerské housle, které mají čtyři běžné a čtyři rezonanční struny. Jeden z houslistů se nám navíc představí i jako básník. Zahraje nám skupina Ævestaden, která kombinuje zvuk tradičních nástrojů s elektronikou. Zvláštní technikou zvanou joik bude zpívat sámský zpěvák Vassvik. A uslyšíte také norskou country hudbu v podání norsko-amerického tria Buster Sledge. Premiéra 15. dubna 2023.
Daniel Herskedal je hráč na tubu a basovou trubku, který se pohybuje na pomezí jazzu a soudobé vážné hudby. Za sebou má například spolupráci s BBC Concert Orchestra nebo s oficiální kapelou Norského královského námořnictva. Je také autorem hudby k filmu The Last Black Man In San Francisco. V pořadu zazní ukázka z jeho alba Harbour, které natočil v triu s pianistou Eyolfem Dalem a s bubeníkem Helgem Norbakkenem.
Jazzový pianista a klávesista Jørn Øien se na scéně jako skladatel, improvizátor, kapelník a interpret pohybuje už 30 let, ale stále vzpomíná na okamžik, jak se mu v 16 letech dostala do rukou deska Mr. Gone skupiny Weather Report. „Ocitl jsem se na cestě, na jakou jsem nebyl připraven,“ vzpomíná na první pozitivní šok ze směsi jazzu, rocku a lidové hudby. Zvuk syntezátorů a kolektivní práce celé kapely mu doslova učarovala a on se rozhodl, že podobnou hudbu chce hrát také. Øienovo album Cosmopolitan, které vyšlo v březnu 2023 je poctou jednak lidové hudbě celého světa, jednak právě kapele Weather Report a jejímu klávesistovi Joe Zawinulovi, jednomu z průkopníků fúzí jazzu, rocku a world music. Øien album natočil s kapelou, kterou dále tvoří Audun Erlien na baskytaru, Rune Arnesen na bicí a perkuse, Sidiki Camara na djembe a Magnus Bakken na saxofon.
Knut Buen je jedním z předních norských hráčů na hardangerské housle a je to také skladatel a básník. I Sigmund Groven je skladatel a vedle toho platí za jednoho z nejlepších severských hráčů na foukací harmoniku. Oba jsou rytíři první třídy Norského královského řádu svatého Olafa. V únoru 2023 pánové vydali své druhé společné album Kjenslevev, které se skládá z básní Knuta Buena, které zhudebnili oba pánové.
Dále v pořadu zazní skladba Velsignet være, Buď požehnán, od přední norské zpěvačky lidové hudby Eli Storbekken. Hudebně aktivní je od 70. let minulého století a vedle lidové hudby se věnuje také jazzu, klasické hudbě a world music.
V Norsku působí a u norské společnosti nahrává svá alba íránská zpěvačka Mahsa Vahdat. Své nejnovější album Braids Of Innocence natáčela ve středověkém kostele v norském městě Volda. Doprovází ji na něm pouze hráčka na harfu a norský pěvecky sbor SKRUK, který vznikl v roce 1973 a se kterým zpěvačka spolupracovala už před 13 lety na albu zhudebněné súfijské poezie. Novinku, postavenou mimo jiné na textech Atabaka Elyasiho, Mahsa Vahdat připravovala tři roky. Nakonec se album trochu neplánovaně stalo politickým manifestem za práva žen v Íránu. Název Copánky nevinnosti odkazuje ke zpěvaččině příhodě z dětství. Jako jedenáctiletá navštívila spolu s matkou ve vězení svého strýce, uvězněného z politických důvodů. Pohled na nezahalené dívčí copánky znamenal prý pro strýce i další politické vězně několik let po islámské revoluci v Íránu něco jako záblesk svobody. Loni, poté, co bylo album už natočeno, došlo v Íránu k protestům, které reagovaly na smrt 22leté ženy Mahsy Amíníové, která zemřela v policejní vazbě. Na vině byly vlasy, respektive porušené předpisu o povinném zahalení hlavy. Z alba o „nevinných copáncích“ se tak okamžitě stala protestní nahrávka, což autorka zdůraznila i svou fotografií s hrstí odstřižených vlasů. Kromě toho vznikl videoklip, ve kterém si vlasy stříhají členové sboru.
Torgeir Vassvik, příslušník severského národa Sámů, vychází ve své hudbě ze tří zdrojů. Jedním z nich je inspirace přírodou, druhým domorodá sámská kultura a třetím překračování žánrových hranic. Sámové, kterým se dříve říkalo Laponci, jsou národ, který obývá severní části Norska, Švédska, Finska a také poloostrov Kola v Rusku. Sámské dialekty patří do uralské jazykové rodiny jako například finština nebo maďarština, ale tvoří v ní samostatnou větev. Torgeir Vassvik sice žije v norském hlavním městě Oslu, ale pochází z nejsevernější výspy evropské pevniny, z Gamviku. Album A Place Behind The Gardens Of The Houses je jeho třetí sólové, ale první, které si prakticky celé nahrál sám. Zpívá na něm typickou sámskou technikou zvanou joik a hraje na více než 15 různých nástrojů včetně dvoustrunného igilu, mandolíny, kytary, gongu nebo elektroniky.
Hardangerské housle, tradiční norský nástroj, mají osm strun. Na čtyři se hraje klasicky smyčcem, další čtyři jsou resonanční a rozechvívají se jakoby samy od sebe. Erlend Viken je zkušený hráč, který se pohybuje v lidové hudbě stejně jako v jazzu nebo world music. Studuje hudbu v archivech, analyzuje tradiční hráčské techniky, porovnává folklor jednotlivých oblastí. Na housle se učil hrát od svého otce a také od starých mistrů. Ve svém triu, ve kterém jej doplňují kytarista Marius Graff a kontrabasista Sondre Meisfjord, se inspiruje nejen lidovou hudbou, ale také improvizací, rockem a pouštním blues. Album Fete slåtta neboli Mastné seno, vyšlo v září 2022.
Album Hárr natočila Benedicte Maurseth, která také hraje na hardangerské housle. Vychází ze severského folkloru, ale inspiruje se i moderními hudebními styly. Norské lidové skladby prokládá volnou improvizací, čerpá i z amerického minimalismu a takzvané konkrétní hudby. Do svých skladeb míchá i autentické přírodní zvuky jako například hlasy ptáků, sobů nebo hmyzu. Sama Benedicte se narodila v horách norského kraje Vestland a tamní přírodu má doslova prochozenou. Na albu ji doprovázejí Mats Eilertsen na kontrabas a Håkon Stene na vibrafon a perkuse, další hosté pak hrají na saxofon a harmoniku a důležitou roli na albu hrají také elektronické zvuky.
Skupina Gangar funguje teprve dva roky a v únoru 2023 vydala své první EP. Její hudba stojí na kombinaci folklorních prvků s rockem, jazzem a dokonce metalem. Mezi velké inspirace kapely patří jednak švédská folklor-rocková formace Hoven Droven, ale také AC/DC nebo švédská metalová skupina Meshuggah. I v čele skupiny Gangar je hráč na hardangerské housle, které střídá s klasickými houslemi. Jmenuje se Mattias Thedens a vyrostl v rodině, kde se vedle severského folkloru poslouchaly americké lidovky. Saxofonista Oskar Lindberget pochází z jazzového prostředí, kytarista Richard Max hrál původně na bicí v metalové kapele, bubeník Henrik Dullum je duší rocker a basista Jonas Thrana Jensen vyrostl na popové a rockové hudbě.
Poměrně novým jménem na severské hudební scéně je také švédsko-norské trio Ævestaden. Kombinují zvuk tradičních nástrojů, jako jsou lyry, housle, finské kantele nebo foukací harmonika s elektronikou. A tak jako se v jejich hudbě prolíná akustické a elektronické, spojují se zde profánní a sakrální, život a smrt, vědomé a nevědomé.
Název skupiny Monoswezi je složen z počátečních slabik čtyř států, z kterého pocházejí členové kapely – Mosambik, Norsko, Švédsko a Zimbawe. Skupina čerpá z hudby všech těchto zemí, konkrétně pak z tradiční hudby Mosambiku a Zimbabwe a ze severského jazzu. Vedle zimbabwského tradičního nástroje zvaného mbira hraje na aktuálním albu Shanu výraznou roli například elektromechanický klávesový nástroj melotron. V textech se zpívá mimo jiné o boji za práva žen nebo o problematických vůdcích afrických národů.
Norsko-americká kapela Buster Sledge má v nástrojovém obsazení housle, banjo a kytaru a vychází z americké tradice akustické hudby. Hlavní zpěvák, houslista a autor písní Michael Barrett Donovan pochází z Kalifornie a vyrostl na folku a country. Jeho norští spoluhráči Mikael Jonassen a Jakob Folke Ossum mají zkušenosti s bluegrassem a také s jazzem. Skupina vydala na jaře 2022 své první album a na podzim poté zveřejnila novou půlhodinovou nahrávku Dreamer.
Pořad zakončí další významný norský houslista Erlend Apneseth. Etabloval se především jako kapelník vlastního tria a loni v létě vydal po devíti letech nové sólové album s názvem Nova. Apneseth vychází z lidové hudby, kterou posouvá mimo jiné díky svému umění improvizace.