Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Maďarska 2024

Jako první nám v pořadu bude hrát Tárkány Trió a v jeho čele na cimbál Bálint Tárkány-Kovács. Ten říká, že když hraje na cimbál, připadá mu, jako by slyšel celou historii maďarské hudby. Jako by si předával štafetu s hudebníky minulých generací. Přitom jeho trio je ve skutečnosti velmi originální. V Maďarsku existuje spousta cimbálových muzik, ale většina z nich hraje hudbu, ve které se maďarský folklor mísí s písněmi z Balkánu, s popem nebo s jazzem. Tárkány-Kovács se od samého začátku pokouší maďarskou lidovou hudbu očistit od dalších vlivů a předvést ji v její původní podobě. Za tímto účelem studoval staré sbírky a poslouchal nejstarší zaznamenané nahrávky folkloru, ale především sám navštěvoval nejstarší žijící pamětníky a sám sbíral staré písně. Výsledky svého bádání předložil na albu A cimbalomprímás. Zároveň představuje světu velký cimbál, nástroj, který dobře známe i z naší moravské lidové hudby a který existuje jen přibližně 150 let. Vynalezl jej totiž právě na území dnešního Maďarska József Schunda, který k původnímu menšímu cimbálu přidal basové struny a pedály, umožnil hrát půltóny. V Tárkány Triu vedle cimbalisty hrají Márton Fekete na violu a Péter Molnár na kontrabas.

Csendből szőtt hangszőnyeg znamená v maďarštině Zvukový koberec utkaný z ticha. Je to název alba budapešťské kapely HolddalaNap Zenekar. Skupina spojuje maďarskou lidovou hudbu hranou na tradiční nástroje s poezií, kterou píší přímo její členové. Písně mají často sociální, ekologická nebo duchovní témata, skupina se hodně věnuje soužití většinové populace a Romů.

Ženskou vokální skupinu Napfonat tvoří Heni Szalay, Anita Szarka, Eszter Tóth, Orsi Tóth a Krisztina Volkova. Tento soubor jsme si představovali i v přehledu maďarské hudby a od té doby Napfonat vydal další dvě. Jedno je vánoční a z toho druhého si budeme hrát v tomto pořadu – vyšlo v květnu 2023 pod názvem Harmatcseppben él a világ bennem, Svět žije v kapce rosy. Hlavním tématem alba jsou základní elementy – země, vzduch, oheň a voda – a náš vztah k nim. Každému z elementů jsou na albu věnovány dvě písně a úvodní zvuková improvizace.

Skupina Besh o droM oslaví v roce 2025 už 25 let existence. Tvoří ji osm členů. Zpívají Lili Kaszai a Ádám Pettik. Na saxofon a další dechové nástroje hraje Gergely Barcza, na kytaru Máté Hámori, na klarinet a akordeon Vilmos Seres, na bicí Ákos Szumper, na další saxofon Gábor Légrádi a na baskytaru Péter Papesch. Skupina Besh o droM čerpá jednak z maďarské lidové hudby, jednak z balkánského folkloru. Hudba Maďarska a balkánských zemí se od sebe liší, ale přesto mají hodně společného díky historickému vlivu Osmanské říše. Nejnovější album skupiny se jmenuje Hova lesz a séta?

Alma Pannonia je čtyřčlenná mezinárodní kapela. Tvoří ji dva maďarští muzikanti – Balázs Dongó Szokolay jako hráč na píšťaly a Géza Fábri jako zpěvák a hráč na strunný nástroj koboz –, dále bulharský hráč na perkuse Kiril Stojanov a slovenský saxofonista a klarinetista Erik Rothenstein. Skupina vydala u slovenského vydavatelství Bebe Rebe album Transylvanian Dances, na kterém kombinuje hudební vlivy z karpatské oblasti a Balkánu s židovskými, maďarskými a moldavskými prvky. Album obsahuje také jednu skladbu Bély Bartóka jako poctu jeho úsilí při sbírání lidových písní.

Maďarská skupina Söndörgő nazvala své nové album Gyezz. Natočila je ve spolupráci s americkým jazzovým saxofonistou Chrisem Potterem, který účinkuje ve čtyřech skladbách z celkových osmi. Základ kapely tvoří čtyři členové rodiny Eredicsových, tři bratři a jeden bratranec, kteří hrají především na tambury, drnkací nástroje příbuzné loutnám. Pátým členem je kontrabasista Ábel Dénes.

Novou tváří na maďarské hudební scéně je zpěvačka Fatima Szalay, která loni v prosinci vydala své první album Amor Fati. Nahrávka vznikala tři roky a je oslavou kulturního dědictví v celé jeho jednoduchosti i složitosti zároveň. Zpěvačka na albu po svém interpretuje maďarskou lidovou hudbu, a to s pomocí kapely složené z absolventů Hudební akademie. Na housle hraje Pál Danhauser, na violu Bálint Dombi, na kontrabas Máté Tóth, na kobzu László Szlama a na klarinet Bendegús Avas.

Skupina Erdőfű na svém nejnovějším albu Martin György Kalotaszegen hraje písně ze sedmihradského regionu Kalotaszeg ze sbírky maďarského etnografa Györgye Martina. Zmíněný region patřil historicky k takzvanému Velkému Maďarsku, byl do roku 1918 součástí Rakousko-Uherska a dodnes je z podstatné části obývaný Maďary, i když se dnes nachází v Rumunsku. V sedmihradském regionu Kalotaszeg bádal maďarský etnograf György Martin, dnes považovaný za jednoho ze zásadních sběratelů maďarských písní – vedle Bély Bartóka a Zoltána Kodálye. A právě z Martinovy sbírky, která vznikala v letech 1956–1983, kapela čerpá. Sbírka sestává z několika částí – obsahuje filmový materiál mapující lidové tance, dále audio nahrávky instrumentálních skladeb a písní a konečně nahrané rozhovory s vesnickými muzikanty. Martin se zajímal především o lidové tance, a proto většina jím zachycených písní je tanečních. Skupina Erdőfű album nahrála v obsazení Andor Maruzsenszki – housle, Ádám Kiss-Balbinat – zpěv a housle, Márton Éri – viola a Katalin Éri – violoncello. V některých písních účinkuje navíc Soma Salamon na akordeon.

Jako další nám z alba Dina’s World bude zpívat Dina Pandzarisz. Pochází z Budapešti a zaměřuje se na lidové písně především z Balkánu a také z Asie, které propojuje s moderními hudebními žánry. Sama ovládá několik nástrojů – od rytmických po například akordeon.

Producent Károly Cserepes spojuje samply z původních nahrávek lidové hudby s hudbou elektronickou. Cserepes se domnívá, že právě archivní nahrávky nejlépe reprezentují styl a ducha maďarských lidových písní, a proto se rozhodl jim prostřednictvím elektronických remixů vdechnout nový život. Hlavním záměrem tohoto projektu, který vyšel na několika albech, bylo tedy přivést tradiční maďarské lidové písně do nového, inovativního hudebního kontextu, aby byly přístupné a zajímavé i pro dnešní posluchače. Cserepes k nahrávkám postupoval tak, že folklorní snímky, pořízené například v 60. nebo 70. letech minulého století, propojil se vzorky jazzové nebo bluesové hudby, které vznikaly v téže době.