Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Lotyšska 2025

V úvodu pořadu budeme poslouchat čistě mužskou skupinou Vilkači, která funguje od roku 2000 a vedle hudby se věnuje také historickým bojovým uměním. Hudebníci se stylizují do role starolotyšských válečníků, kostýmy a zbroj odpovídají vzorům z 9.–13. století. Skupina zpočátku hrála a zpívala především válečné písně, v současné době mají širší repertoár s doprovodem různých lidových nástrojů jako dud nebo bubnů.

Po napadení Ukrajiny Ruskem se samozřejmě i z Pobaltí usadili lidé, kteří z Ukrajiny uprchli před válkou. A právě jako spolupráce Ukrajinců a Lotyšů vznikl folklorní souboru Žurba. 

The Baltic Sisters je soubor čtyř žen z těchto tří pobaltských zemí. Repertoár vychází z tradiční hudby všech tří oblastí, tedy litevských sutartines, estonského zpěvu seto i lotyšských tradic – polyfonního zpěvu nebo písní s doprovodem tradičního lotyšského nástroje kokles. V roce 2024 vydala skupina The Baltic Sisters své první album Värav – Várti – Vartai a vystoupila v rámci prestižního programu na světovém hudebním veletrhu WOMEX ve finském Tampere. Ostatně o pár let dříve na WOMEX, tehdy to bylo v Lisabonu, skupina vznikla. Členky lotyšské, litevské a estonské delegace se tam setkaly u svých veletržních stánků a navzájem se učily zpívat své lidové písně.

Garataka je sdružení dvanácti celých rodin – dětí i dospělých –, které společně slaví svátky a muzicírují. Dohromady tak tento kolektiv tvoří kolem 50 lidí. V roce 2024 skupina vydala své první album s názvem Izmeklētas meldijas un tādā garā, Vybrané melodie a tak podobně, které obsahuje známé i pozapomenuté lidové písně. Najdeme zde jak zpěv a cappella, tak melodie hrané na městských tancovačkách.

Repertoár skupiny Laiksne tvoří promyšlené aranže tradiční lotyšské hudby. Folklorní soubor, založený roku 1993, vystupuje nejen na koncertech, ale také hraje k tanci a podílí se na sezónních slavnostech i rodinných oslavách. Členky skupiny – jsou to totiž většinou ženy – dokážou nenápadným hudebním výrazem podtrhnout zvláštní atmosféru každé skladby. Jejich znalost folkloru je velmi hluboká, repertoár rozsáhlý a témata alb sahají od sezónních svátků přes každodenní život až po ženskou zkušenost.

Součástí bohatého lotyšského folkloru je i židovská hudba. Album Vos mir zaynen lotyšské skupiny Black Rooster Kapelye oživuje pozapomenutou sbírku židovských písní Emilise Melngailise, jednu z mála svého druhu, které se dochovaly z oblasti Pobaltí. Protože jméno Melngailis znamená v lotyštině „černý kohout“, pojmenovala se skupina Black Rooster Kapelye – tedy anglicky „černý kohout“ a k tomu je připojen výraz pro kapelu v jazyce jidiš. Skupinu tvoří šest hudebníků, kteří se pohybují mezi židovskou a lotyšskou hudební tradicí a spojují je do současného uměleckého dialogu obou kultur.

Suiti je malá, kulturně převážně katolická, oblast v západolotyšském regionu Kuronsko. Etnografický soubor Suitu Sievas, Suitské ženy, po mnoho let představuje hudební symbol tohoto společenství. V oblasti Suiti – tvořené třemi vesnicemi Alsunga, Gudenieki a Jūrkalne – se tradiční zpěv a aktivní náboženský život prolínají a vytvářejí bohatou a živou kulturní tradici. Mnohé aspekty každodenního života, jako jsou textilie, vaření, lidové písně a tance, se zde dochovaly jako živé tradice, zatímco třeba obnovení dud jako klíčového nástroje je výsledkem cílevědomé práce místních obyvatel. Na počátku 10. let 21. století prý místní katolický kněz přivezl jedny dudy do vesnice, a od té doby počet dudáků v oblasti Suiti roste. Suitští dudáci hrdě reprezentují své hudební dědictví a v roce 2024 vydali album složené z tanců a známých melodií svého regionu.

Kaligo je lotyšská skupina založená v roce 2023. Její repertoár zahrnuje lotyšské lidové písně i autorské skladby inspirované folklorem. Členové skupiny při práci s lidovým i vlastním materiálem využívají prvky různých žánrů, a kombinují tak postupy populární i rockové hudby s hudbou lidovou. Inspirují se také hudbou Japonska nebo Blízkého východu. Své první album skupina pojmenovala Pirmais pērkons, První hrom, což má symbolizovat začátek nové úrody i příchod jara, momenty, které skupina symbolicky přenáší do svého tvůrčího procesu.

Sun Horse je duo z lotyšského hlavního města Rigy, které tvoří zpěvačka a flétnistka Elina Ellere a Jachin Pousson, který hraje na syntezátory a bicí. V repertoáru mají lotyšské lidové písně s autentickým zpěvem, založeným na historických přepisech a nahrávkách. Jejich cílem je propojovat starobylý folklór s futuristickými zvukovými paletami — tedy kombinovat tradici s experimentálním moderním zvukem.

Lidovým písním z malé lotyšské vesnice Auleja se ve své bakalářské práci věnovala studentka etno-muzikologie Asnate Rancāne. Tato odbornice na lidovou hudbu je současně zpěvačkou a stojí v čele ženské vokální skupiny Tautumeitas. A se svou kapelou také nahrála výběr tradičních písní ze zmíněné vesnice. To se psal rok 2020. Od té doby se soubor hudebně posunul a slaví úspěchy i mezinárodně – ostatně já jsem tuto skupinu viděl na festivalu ve Skopje v Severní Makedonii. V roce 2025 byla píseň Bur man laimi v podání Tautumeitas vybrána jako lotyšská soutěžní skladba v cenách Eurovize. Text písně čerpá z lotyšských přísloví a v refrénu používá metaforu porovnávající dubové mosty – které „vydrží“ – s mosty ocelovými, které jednou zreznou. Tímto motivem chtějí autorky upozornit, že smysluplné mezilidské vztahy by měly být postavené na lásce a úctě k přírodě, ne na síle a moci. Mimochodem jde o první píseň v lotyšštině od roku 2004, která se v soutěži Eurovize objevila. 

Skupina Lāns vychází z tradičního folkloru, ale zároveň nezavrhuje ani moderní interpretace. Název kapely pochází z méně známého lotyšského slova označujícího určitý typ lesa porostlého smrky, borovicemi, borůvčím apod. Repertoár skupiny zahrnuje vokální i instrumentální skladby s využitím tradičních lotyšských nástrojů, jako jsou kokle, housle a dudy. Lāns pravidelně vystupuje na folklorních festivalech a dalších kulturních akcích a jejich emotivní vystoupení vždy přitahují široké publikum.

Kapela Ogas čerpá z folkloru, ale posouvá jej do podoby, která by mohla být blízká posluchačům ve 21. století. Tradiční nástroje doplňuje baskytarou a bicími a celkový zvuk má blízko k  etno-popu. Skupinu, která vznikla v roce 2017, tvoří čtyři zpěvačky a hudebnice a dva instrumentalisté – Igeta Ozoliņa, Ilze Jurjāne-Lapkovska, Agate Paštore, Elīna Līce, Artūrs Uškāns a Kristaps Karps.