Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Latinské Ameriky 2026
Pořad v souvislostech
Hudební výlet do Latinské Ameriky 2026
Budeme vysílat
Novinky vydavatelství Glitterbeat 2026
Novinky vydavatelství Glitterbeat 2026
Slyšte, lidé!
Vysílali jsme
Album roku 2025
Album roku 2025
Hudební výlet do Latinské Ameriky 2026
Audioarchiv
V sobotu 21. února 2026 jsme vás v týdeníku Slyšte, lidé! pozvali na hudební výlet do Latinské Ameriky. V pořadu, který si můžete pustit ze záznamu, si představíme aktuální nahrávky interpretů z Kuby, Argentiny, Brazílie, Kolumbie, Peru, Ekvádoru i Kostariky. Zazní pestrá škála stylů od moderně pojaté tradice a tanečních rytmů až po experimentální a společensky angažovanou hudbu. Pořad nabídne nejen hudbu k tanci, ale i písně jako výraz identity, odporu a reflexe současného světa.
Jako první nám bude zpívat Grecia Albán. Pochází z Ekvádoru a zpívá ve dvou jazycích – španělsky a v kečujštině. To je jazyk původních obyvatel dnešního Peru a Bolívie a v menší míře i dalších jihoamerických zemí včetně právě Ekvádoru. Je to nejrozšířenější indiánský jazyk v Jižní Americe s téměř 10 miliony rodilých mluvčích. Zpěvačka Grecia Albán sice vychází z tradiční hudby, ale používá moderní nástroje a prvky – například syntezátory, samply a moderní efekty. Tím ve svých písních vytváří současný a osobitý zvukový svět. Hudební tradici chápe jako živý a proměnlivý prostor, nikoli jako něco neměnného – úctu k tradici vyjadřuje tím, že ji rozvíjí a obohacuje o nové prvky.
Jako druhá nám bude hrát skupina Los Pirañas z Kolumbie ze svého nového alba s názvem Ještě jedna šance uspět v životě, Una Oportunidad más de triunfar en la vida. Jedná se sice o hudbu, ve které mají hodně velký podíl elektronické nástroje, ale členové skupiny zdůrazňují, že nepoužívají elektroniku tak jako většina tanečních kapel, které skládají v počítači a na elektronických základech celou skladbu budují. Naopak, jako základ mají Los Pirañas živé nástroje, do kterých přidávají elektronické prvky. Los Pirañas jsou trio – tvoří je Eblis Alvarez, Mario Galeano a Pedro Ojeda. Znají se už od střední školy a společně hrají více než tři desetiletí. Jejich hudební cesta vedla od punku a metalu přes kolumbijskou a latinskoamerickou tradiční hudbu až k africkým vlivům. Spontánní improvizace a inspirace jazzem zůstávají klíčovou součástí jejich tvorby, která vzniká živě ve studiu. Vše je tedy výsledkem společného jamování a hledání ideálního zvuku. Vše stojí na improvizaci a na vzájemné komunikaci mezi hráči. Za svou hlavní inspiraci pánové považují gramofonové desky s kolumbijskou hudbou z 50.–70. let minulého století, ať už je to salsa, cumbia, champeta, jazz nebo další styly.
Ed Varez, vlastním jménem Eduardo Alvarez, je peruánský hudebník a producent, který vyrůstal v Kalifornii. Pohybuje se napříč žánry latinské populární hudby. Ve skladbě Merengue Atrevido s prvky merengue vypráví příběh ženy, která se snaží zahnat bolest ze zlomeného srdce tím, že se ponoří do hudby a tance. Vypravěč, okouzlený její krásou a pohybem, ji zve, aby tančili až do svítání, a věří, že vášnivý rytmus bubnů a merengue může její smutek alespoň na chvíli proměnit v radost a uvolnění. Píseň jsme vybrali z kompilace Latin Dance Party vydavatelství Putumayo.
Fúzi takzvané brazilské populární hudby a jazzu hraje brazilská akordeonistka Lívia Mattos, která nedávno vydala své třetí album Verve. Držitelka řady ocenění představuje akordeon jako důležitý nástroj v brazilské hudbě.
Soubor Bossa Nova Noites, také z Brazílie, propojuje brazilskou hudbu s hudbou Chicaga, New Yorku a obecně s globálním popem. Ve stylu samby s prvky jazzu skupina upravila hit Bruna Marse s názvem Nothing on You.
Zpěvačka Juana Luna sice pochází z Argentiny, ale momentálně žije a působí ve Spojených státech. Tam také vydala své nejnovější album s názvem Canciones en blanco y negro, Písně v bílé a černé. Obsahuje autorské i převzaté písně a také lidové písně z Argentiny. V některých případech se jedná o aranžmá, které speciálně pro Lunu připravila Newyorská filharmonie. V pořadu si poslechneme slavnou píseň La Paloma, Holubice, kterou v 19. století složil španělský skladatel Sebastián Iradier. Stala se jednou z nejrozšířenějších a nejčastěji interpretovaných melodií na světě, oblíbenou v různých žánrech od opery po populární hudbu.
Kostarický zpěvák a písničkář Pablo Ugalde patří k autorům, kteří propojují hudbu s dalšími druhy umění. Sám se vedle hudby věnuje také výtvarnému umění, ilustraci a pedagogické činnosti a dlouhodobě zkoumá témata života, smrti a lidské přirozenosti. Jeho píseň Ay mujer má podobu energické, taneční cumbie, pod jejímž rytmickým povrchem se však skrývá silný citový neklid, zmatení a touha pramenící z intenzivní lásky, která vypravěče zcela vyvádí z rovnováhy a bere mu schopnost racionálně uvažovat.
Pod názvem Estrellas de Buena Vista – Live in Havana vyšel záznam koncertu v Teatro Nacional de La Habana z roku 2004, který zachycuje živou energii kubánské hudby přímo před nadšeným domácím publikem. Orchestr Estrellas de Buena Vista vznikl jako pokračování úspěšného Buena Vista Social Club a sdružuje 16 hudebníků, z nichž osm patří k původním členům tohoto legendárního projektu. Repertoár tvoří klasické skladby zlaté éry kubánské hudby, které jsou zde interpretovány s respektem k tradici, ale zároveň s novou energií, kterou přinášejí zpěváci mladší generace Carlos Calunga a Lázaro Villa.
Album Chak Chak Chak Chak je devátá dlouhohrající kolekce kolumbijského experimentátora Juliána Mayorgy. Představuje divokou, absurdní a psychedelickou podobu post-cumbie, v níž se mísí humor, vášeň i radikální zvuková odvaha. Texty a skladby evokují napětí mezi městem a venkovem, vzpomínky na rodnou oblast Tolima i kritický pohled na kapitalismus, přičemž pracují s groteskními obrazy, magickými bytostmi a temnou poetikou. Chak Chak Chak Chak je neúprosná, mnohovrstevnatá a zneklidňující deska, která nachází krásu v rozkladu, chaosu i hluku a potvrzuje Juliána Mayorgu jako jednu z nejvýraznějších osobností současné latinskoamerické experimentální scény.
Argentinská skupina Chocolate Remix je aktivní mimo jiné v queer komunitě. V čele skupiny stojí zpěvačka Romina Bernardo, zvaná Choco, kterou v roce 2017 zařadila BBC mezi 100 nejvíce inspirativních a inovativních žen na světě. Skladba Ni Una Menos se stala hymnou ženského hnutí v Argentině i mimo ni. Tvorba kapely mísí reggaeton, perreo, cumbiu, funk cariocu a další latinskoamerické rytmy s ostrými, satirickými texty o genderu a sociálních otázkách, čímž transformuje taneční scénu v prostor odporu a oslavy diverzity.
Eljuri je umělecké jméno ekvádorské zpěvačky a kytaristky Cecilie Villar. Na svém šestém studiovém albu Así es el mundo umělkyně spojuje latinskoamerické rytmy s rockem – sama hraje na akustickou i elektrickou kytaru a dále na varhany, syntezátor a také na akustický i elektrický tres, kubánský strunný nástroj. V písních se objevují témata jako odpor, jednota, síla. Eljuri používá jak svůj hlas, také své kytarové umění k tomu, aby upozornila na sociální nespravedlnost a další neduhy současného světa.
Sociální témata, jako je například otázka ženské síly a identity, se objevují na albu Hasta Cuando kubánského ženského dua Las Panteras. V jeho podání si na závěr pořadu poslechneme skladbu Orunmila.










Připravili jsme rozhovor s
Německá skupina Quadro Nuevo má nové album Inside the Island.
Konžský hudebník Kizaba vydal nové album Future Village.