Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Brazílie 2026/3

Jako první budeme poslouchat trio Disstantes, pro které je vedle hudby samotné důležitý sociální a politický rozměr písní. Album Cybertrópico pracuje s myšlenkou Marka Fishera, že je snazší představit si konec světa než konec kapitalismu. Album vznikalo v letech 2023–2024 v Rio de Janeiru a jeho základním tématem je život na periferii, každodenní práce, doprava, sociální nerovnost, násilí a pocit odcizení ve světě, v němž se hranice mezi člověkem a strojem stále více stírá. Konkrétně název Cybertrópico vystihuje spojení technologií, kapitalistické dystopie a tropické reality. Elektronické nástroje a samplery se tu potkávají s prachem ulic, levným alkoholem, policií, veřejnou dopravou a každodenním přežíváním.

Vlastní skladby i přepracované písně jiných autorů nabízí na svém albu Retrosambas zpěvák Pedro Volta. Pro jeho styl je typická harmonická rafinovanost, jazzové cítění a schopnost rozvíjet brazilskou hudbu i mimo její vlastní žánry. Album se stylově pohybuje mezi sambou, bossanovou a písničkářstvím, přičemž Samba čerpá z hudby, která v Brazílii vznikala od 40. let minulého století. Ostatně návrat do minulosti naznačuje i název alba Retrosambas.

Brazilská zpěvačka, skladatelka a producentka Ellen Oléria se ve své tvorbě dlouhodobě zabývá otázkami původu, sounáležitosti a kulturní identity. Název skladby Abya Yala odkazuje na původní název amerického kontinentu v jazyce domorodého národa Guna a upozorňuje tak na perspektivy, které v převládajícím výkladu historie často zůstávají opomíjeny. Hudebně skladba propojuje vlivy soulu, R&B, rapu a afrobeatu a odráží stále globálnější a propojenější podobu současné černošské brazilské hudby.

Ve skladbě Adeus bem-vinda se setkávají tři významné osobnosti brazilské rockové historie – Dado Villa-Lobos, Humberto Gessinger a Herbert Vianna. Každý z nich pomáhal formovat jednu generaci brazilské populární hudby jako člen kapel Legião Urbana, Engenheiros do Hawaii a Os Paralamas do Sucesso. Přestože jde o skutečné rockové legendy, skladba je velmi osobní a vychází z témat rodičovství, odloučení a emocionálně složitého okamžiku, kdy člověk sleduje své děti, jak si budují vlastní život v zahraničí.

Baskytarista Moyses Dos Santos vydal v červnu 2026 album Maria, které pojmenoval po své matce a na kterém se vrací ke svým hudebním kořenům. Inspiraci čerpá z hudební kultury brazilského severovýchodu, kde se po staletí propojovaly africké, domorodé a evropské tradice. Dos Santos, který už čtvrt století žije v Londýně, byl doposud známý především jako doprovodný hráč, který spolupracoval například se zpěvákem Gregorym Porterem nebo zpěvačkami Janelle Monáe a Emeli Sandé. Tentokrát se poprvé představuje jako sólový hráč.

Silný příběh stojí za vznikem alba Singelinha zpěváka Marcose Jobima. Produkci nahrávky totiž přerušily ničivé povodně v brazilském státě Rio Grande do Sul, kde se Jobim a jeho spolupracovníci zapojili do pomoci postiženým. K nahrávání se vrátili později a album dokončili v polovině roku 2025. Jobimova hudební řeč je zakotvena v brazilské tradici, především v odkazu jeho jmenovce Toma Jobima nebo Miltona Nascimenta, ale její záběr je podstatně širší. V jednotlivých skladbách se ozývají také ozvěny argentinského rockového písničkáře Luise Alberta Spinetty nebo Nicka Drakea. Současně se Jobim obrací k mladší generaci brazilských tvůrců, mezi něž patří Thiago Amud, Vanessa Moreno, Tim Bernardes nebo Zé Manoel. Marcos Jobim na svém novém pracuje s písňovou formou i instrumentálními meditacemi a poprvé ve své kariéře vytváří aranžmá pro malý „komorní“ soubor.

Nahrávka písně Samba triste, na které se setkávají Terra Blanco a Marcel Powell, je krásným příkladem kontinuity brazilské písňové tradice. Autorem původní skladby byl Terrin dědeček Billy Blanco, který ji napsal společně s Badenem Powellem, jedním z nejvýznamnějších brazilských kytaristů a skladatelů. Nová interpretace, v níž se potkali potomci obou těchto umělců, tak proměňuje klasickou píseň v dialog dvou generací a zároveň připomíná trvalý význam tradice brazilského písničkářství.

Kolektiv hráčů na perkuse z brazilského státu Bahia Batucada Tamarindo se spojil s dalšími dvěma hudebníky, Mauríciem Badém, známým z kapel Ilê Aiyê a Timbalada, a Ederem „O“ Rochou ze skupiny Mestre Ambrósio. Společně vytvořili skladbu Ferengenge, energickou afro-brazilskou perkusní jízdu plnou výrazných rytmů.

Brazilská zpěvačka a skladatelka Dani Cruz pochází z města Natalu na severovýchodě země a ve své hudbě propojuje sambu, brazilskou populární hudbu a vlivy z různých koutů světa. Její píseň Cheirando à Flor, tedy „Vonící jako květina“, vypráví o bolesti z rozchodu a následném hledání nové síly a obnovy. Obraznost textu pracuje s přírodními motivy – například se slovy o padajícím listu a přicházejícím jaru – a bolestnou vzpomínku postupně proměňuje v představu růstu a krásy. V roce 2025 Dani Cruz vydala své první album Canto de Sol, na kterém se věnuje tématům lásky, paměti, spirituality a sebepoznání.

Zpěvačka a skladatelka Carla Casarim se do širšího povědomí dostala díky soutěži The Voice of Brasil, ale její hudební cesta začala mnohem dříve, už v dětských pěveckých sborech a při místních vystoupeních. Postupně si vytvořila vlastní repertoár i osobitý umělecký výraz a od televizního úspěchu se posunula k samostatné kariéře písničkářky. Skladba Achou ukazuje její schopnost spojovat současný brazilský pop s výrazným pěveckým projevem, který vychází z dlouholetých zkušeností s vystupováním.

Kapela Cidade Dormitório ze severovýchodního státu Sergipe patří k výrazným představitelům současné brazilské alternativní rockové scény. Ve svých písních často zachycuje život mimo velká města, zkušenosti mladé generace a proměny společnosti a přináší tak pohledy, které se v hlavním proudu brazilských médií objevují jen zřídka. Skladba Morcega, na níž se podílí také hudebník a producent YMA, rozšiřuje zvukové možnosti kapely, zároveň si však zachovává její charakteristickou schopnost ostře a pozorně komentovat každodenní realitu.

Jako další se nám v rámci našeho putování za brazilskou hudbou představí Izzy Gordon. Její rodina je hluboce spjata s brazilskou hudbou a proslavila se interpretacemi jazzu, soulu, samby a dalších tradic černošské brazilské hudby. Ve skladbě Malandro se Gordon setkává s Biou Ferreirou, která si v Brazílii i v zahraničí získala výrazné publikum propojením písničkářství se společenským aktivismem. Společně se vracejí k jedné z tradičních postav brazilské kultury – archetypu malandra, tedy chytrého, někdy i lehce prohnaného člověka žijícího na okraji společenských pravidel – a nahlížejí jej současným a společensky angažovaným pohledem.

Na závěr pořadu se nám představí zpěvačka a skladatelka Janine Mathias, která se narodila v hlavním městě Brasílii a ve své hudbě propojuje sambu, rap a elektronické zvukové plochy. Ve skladbě A Bahia Virá potvrzuje své postavení jedné z výrazných afro-brazilských osobností současné hudební scény.