Slyšte, lidé! – Francouzské vydavatelství Buda Musique
Pořad v souvislostech
Novinky francouzského vydavatelství Buda Musique
Budeme vysílat
Jan Hrubý po sedmdesátce
Novinky z country hudby 2024
Novinky z country hudby 2024
Vysílali jsme
Hudební výlet do Asie 2024
Hudební výlet do Asie 2024
Což takhle dát si cover…
Audioarchiv
Buda Musique je hudební vydavatelství, které vzniklo v Paříži v roce 1987. Zaměřuje se na tradiční hudbu z celého světa a také na moderní hudbu, která z lidové hudby čerpá. Má samostatné ediční řady, které mapují hudbu Etiopie, Tanzanie a Keni, věnuje se hudbě z Francie i jejích bývalých kolonií, ale vydává také umělce z Argentiny, Rumunska nebo Jižní Afriky. Některé z aktuálních titulů tohoto vydavatelství jsme si představili v rámci týdeníku Slyšte, lidé! 9. října 2021. Poslechněte si pořad z archivu.
Francouzská skupina Speed Caravan v čele s alžírským hudebníkem Mehdim Haddabem, hráčem na elektrickou loutnu, propojuje prvky rockové, elektronické a arabské hudby. Na svém novém albu kapela pracovala s alžírským zpěvákem Hamdim Benanim, který se však bohužel vydání nahrávky nedožil. Zemřel v září 2020 ve věku 77 let na následky onemocnění covid-19. Album Nuba Nova, které vychází právě dnes, je tak věnováno Benaniho památce. Hudebně představuje moderní podobu hudebního stylu núbah, rozšířeného v zemích severní Afriky a vycházejícího mimo jiné z hudby někdejší maurské Andalusie a také z huby sefardských židů.
Pod názvem Zanzibara vychází u vydavatelství Buda Musique série nahrávek, které mapují hudební scénu východoafrického pobřeží a přilehlých ostrovů od 20. let minulého století do současnosti. Konkrétně se jedná o nahrávky z Keni, kontinentální Tanzanie, ostrova Zanzibar a souostroví Komory. Loni vyšlo už desáté album z této řady, které se věnuje populární hudbě v Mombase na jihu Keni a v Tanze na severu Tanzanie v 70. a 80. letech minulého století.
Na ostrově Réunion vznikl hudební styl maloya, jehož původci byli afričtí a madagaskarští otroci a také indičtí pracovníci. Maloya stojí na zpěvu doprovázeném především rytmickými nástroji, čímž se liší od jiného žánru typického pro tuto oblast, ségy, ke které patří i nástroje melodické a harmonické. Maloya bývá pro svůj charakter přirovnávána k americkému blues. Velkou postavou tohoto stylu je Danyel Waro, který zpívá v kreolštině a v roce 2020 vydal album Tinn Tout.
Korsická skupina L’Alba se inspiruje jednak vokální tradicí Korsiky, jednak folkem, jazzem, případně lidovou hudbu severní Afriky, Itálie nebo pevninské Francie. V hitparádě World Music Charts Europe byla skupina L’Alba v srpnu 2021 na druhém místě.
Madagaskarsko-francouzské duo Tao Ravao & Vincent Bucher se na svém novém albu Piment bleu inspiruje blues, hudbou karibskou i africkou. Tao Ravao se sice narodil v roce 1956 na Madagaskaru, ale po otci je Francouz a ve svých 12 letech se také do Francie přestěhoval. Procestoval Evropu s kytarou a poté, co se seznámil s americkým bluesmanem Homesick Jamesem, působil po jeho boku a po boku dalších bluesových muzikantů ve Spojených státech. Na konci 80. let se vrátil na Madagaskar, kde založil trio, které se věnovalo tamní tradiční hudbě. Kromě toho spolupracoval také s mnoha africkými muzikanty. Jeho současný spoluhráč Vincent Bucher hraje od svých 16 let blues na foukací harmoniku. I on působil nějakou dobu po boku slavného amerického hudebníka, a sice bluesmana, který si říká Sugar Blue. Přes blues se Bucher dostal k africké hudbě a v současné době spolupracuje například s velkou legendou západoafrické hudby, kytaristou Boubacarem Traorém. A samozřejmě také s madagaskarským hudebníkem Tao Ravaem.
Novinkou z produkce vydavatelství Buda Musique je titul Boula zpěváka z Haiti Bongy Jeana-Baptista. Ten stál u zrodu několika významných haitských skupin, v 90. letech se pak usadil ve Spojených státech a spolupracoval s řadou tamních hudebníků včetně například Petera Yarrowa ze skupiny Peter, Paul & Mary nebo další muzikanta narozeného na Haiti, Wyclefa Jeana. V New Yorku předskakoval také Rolling Stones na jejich turné Voodoo Lounge. Bongovo nové album vychází z hudební a duchovní tradice jeho rodného ostrova. Čerpá z lidových rytmů a melodií i z tradičních příběhů, stejně jako ze zpěvákových osobních zkušeností.
Rumunské duo Balkan Taksim se v hitparádě World Music Charts Europe s albem Disko Telegraf objevilo v létě 2021. V červenci se dostalo na desáté místo. Dvojici tvoří Saşa-Liviu Stoianovici a Alin Zăbrăuţeanu. První z nich zpívá a hraje na dudy, elektrický saz, tanbur, rumunskou kobzu, bosenský nástroj šargija, theremin a syntezátory, druhý z nich pak také na syntezátory, na basu, programuje a pouští samply. Už tento výčet velmi tradičních a velmi moderních nástrojů mnohé napovídá. Duo se inspiruje tradiční hudbou Rumunska a slovanských oblastí Balkánu a rozhodně to nedělá povrchně. Základ nahrávky totiž často tvoří skutečný zpěv starých zpěváků a hudba původních instrumentalistů z balkánského venkova, na které pánové teprve vrství svou hudbu.
V březnu 2020 vyšlo u Buda Musique album Oasis, které natočil argentinský klarinetista, zpěvák a skladatel Melingo. Škála žánrů, které během své kariéry od konce 70. let obsáhl, je úctyhodná. Věnoval se popu, rocku, reggae, klasické hudbě, lidové hudbě i tangu. Jeho nejnovější album je završením trilogie, na které se Melingo snaží dopátrat kořenů tanga v souvislosti se svou vlastní rodinnou historií.
BCUC je skupina z Jihoafrické republiky, přičemž pohled jejích členů na situaci v této zemi vyjadřuje citát: „Chceme změnit dojem, že se Jižní Afrika točí okolo Nelsona Mandely. Jako vždy říkáme: Nelson Mandela nestvořil Jižní Afriku, ale on byl jí vytvořen. Je lehké použít hudbu jako zbraň, abyste rozzlobili lidi, abyste je vzbouřili. Ale to my nechceme.“ Skupina čerpá z afrických rituálů i z amerického blues.