V pořadu Jak se vám líbí představí slovenský houslista Ján Kružliak mladší projekt Obrázky zo Slovenska, který propojuje klasickou hudbu inspirovanou slovenskými lidovými písněmi s autentickým folklorem. Hovoří o vzniku projektu, o spolupráci smyčcového kvarteta s kapelou Michala Nogy i o improvizaci a hledání rovnováhy mezi oběma hudebními světy. Album Obrázky zo Slovenska zaujalo také mezinárodní porotu a v žebříčku World Music Charts Europe se dostalo až na čtvrté místo. Premiéra 22. prosince 2026.
Ján Kružliak ml. pochází z folklorního prostředí, jeho otec je houslista a hraje také v orchestru lidových nástrojů. Sám se stal primášem už ve velmi mladém věku, později se však rozhodl pro studium klasické hudby na konzervatoři a Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Oba hudební světy v něm zůstaly přítomné a projekt Obrázky zo Slovenska je podle něj zrcadlem jeho vlastní životní cesty. Impulsem k jeho vzniku byly skladby slovenských autorů, například Eugena Suchoně nebo Alexandra Moyzese, kteří ve své klasické tvorbě vycházeli ze slovenských lidových písní. Kružliak tyto melodie důvěrně znal z folklorního prostředí a chtěl je představit také v podobě, v jaké se tradičně hrají mezi lidovými muzikanty.
Základním principem projektu je setkání dvou hudebních těles: smyčcového kvarteta a kapely Michala Nogy. Obě sestavy mají na první pohled podobné nástrojové obsazení, ale jejich hudební jazyk je výrazně odlišný. Kružliak původně uvažoval o tom, že by kvarteto samo dokázalo přepnout z klasického způsobu hry do folklorního, nakonec však narazil na limity takového řešení. Rozhodl se proto zachovat oba přístupy v jejich přirozené podobě a postavit je vedle sebe. Většinou se jednotlivá tělesa střídají, někdy však také hrají společně a vzájemně se doplňují. Kružliak tomuto principu říká „čistá fúze“: jednotlivé hudební styly se neslévají do jednoho nerozlišeného celku, ale navazují na sebe tak, aby hudební proud pokračoval bez přerušení.
V některých skladbách dostává prostor také improvizace. Projekt jako celek vychází z notového zápisu a jeho jednotlivé části mají pevnou strukturu, Kružliak však společně se Simonou Hulejovou připravil pasáže, v nichž mohou zpěvačka i kvarteto spontánně reagovat jeden na druhého. Délka těchto úseků není předem určena a jejich podoba závisí na aktuálním průběhu vystoupení. Obrázky zo Slovenska tak nejsou pouze uzavřeným albovým projektem. Program se nadále vyvíjí, přibývají nové společné pasáže a Kružliak už shromažďuje materiál pro případné pokračování. Přiznává, že kdyby album nahrávali znovu dnes, některé skladby by už zněly trochu jinak.
V dubnu letošního roku odešla na věčnost slovenská zpěvačka Anna (Hanka) Hulejová (*1939), respektovaná zpěvácká osobnost z oblasti Liptova. Její zpěvácká kolegyně Alžbeta Lukáčová o ní napsala: "Legendy spomedzi nás odchádzajú. Navždy nás opustila skvelá speváčka Hanka Hulejová, ktorá liptovský folklór zviditeľnila tak, ako nikto pred ňou ani po nej. Obzvlášť jej rodné Liptovské Sliače zanechali významnú stopu v jej repertoári a spôsobe spevu, ktorý tvoril esenciu miestneho speváckeho štýlu." Malou hudební vzpomínku připravila redaktorka Helena Bretfeldová.
Cristian Estrella je argentinský hudebník a producent, který dlouhodobě působí ve střední Evropě a ve svém projektu Mira Tus Manos propojuje elektroniku s lidovou hudbou. V pořadu Jak se vám líbí bude řeč bude o jeho albu The Future Sound of Slovakia, postaveném na archivních nahrávkách slovenských lidových zpěvů a mezinárodní spolupráci hudebníků z několika zemí. Estrella přiblíží, jak vybíral písně z různých slovenských regionů, proč je zasadil do současného tanečního zvuku a jak vznikal doprovodný dokumentární film. Dotkneme se také tématu kulturní identity, dialogu a role tradice v dnešním globalizovaném světě.
V žebříčku World Music Charts Europe, který sestavují rozhlasoví redaktoři z celé Evropy, poprvé v historii zvítěžila interpretka ze Slovenska – Júlia Kozáková s albem Manuša II. Výrazně zastoupena je i hudba z dalších evropských zemí, stejně jako hudba africká.
Své první album vydala slovenská vokální skupina Neha!, která v létě 2024 hrála živě v našem Koncertním studiu. Album se jmenuje Neha! svetu. Představíme si je v ranním Hudenbím kompasu v pondělí 28. července 2025.
Rodák z Hrochoti pod Polanou Milan Križo (1928-2021), profesor lesnické botaniky na Technické univerzitě ve Zvoleni, ale také celoživotní vyznavač a interpret lidových písní ze slovenského Podpolaní. Už během studií na lesnické fakultě VŠZ v Brně založil folklorní soubor Polana a navázal spolupráci s BROLNem jako zpěvák-sólista. Poté, co se po dvaceti letech vrátil na Slovensko, pokračoval se sběrem a zpracováním lidových písní z Hrochotě a okolí a ještě za života se stal legendou slovenské lidové písně. Malý medailon sestavila hudební redaktorka Helena Bretfeldová.
V pořadu Slyšte, lidé! budeme tentokrát vybírat z nahrávek folkové hudby, které vyšly na Slovensku v roce 2024. Představíme si alba, která byla v žánrové kategorii Folková hudba nominována na cenu Slovenského rozhlasu Radio_Head Award – vítězný projekt Zabiť Františka a nahrávky Barbary Bortolini, Eda Kleny, Ildikó Kali a skupiny Štefánikove deti. Dále si představíme například písničkáře Marka Račka, nové album křesťanského autora Petra Janků, novinku zpěvačky Szidi Tobias, kapelu Exfónia, zpívajícího violoncellistu Mateje Tkáče a další. Premiéra 10. května 2025.
Ve středu se vypravíme na další Výlet na Slovensko - na sever, ke hranici s Polskem. Historické území Oravy zhruba odpovídá bývalé stejnojmenné uherské župě; zahrnuje okresy Dolný Kubín, Námestovo, Tvrdošín a částečně Ružomberok. Najdeme v něm historické památky (především někdejší centrum oblasti - Oravský hrad) i přírodní krásy. Nejsevernější obcí Slovenska i Oravy je Oravská Polhora. Podle nářečí se dělí na dolnooravskou, středooravskou a hornooravskou oblast. Severní část Oravy v minulosti osídlila etnická skupina gorale, jejíž vliv je dodnes patrný v místní lidové kultuře. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 7. května v 16 hodin.
Oblast Turca (neboli Turčianska oblasť) je relativně malé území historicky příslušné do uherské Turčianské župy. Její dominantou je řeka Turiec, kterou obklopuje Turčianská kotlina. Dnes se rozprostírá na území okresů Martin (dříve Turčianský Svatý Martin) a Turčianské Teplice. Ohraničuje jej Malá a Velká Fatra a Kremnické vrchy. Je obklopena folklorními regiony Nitra, Povážie, Kysuce, Orava, Liptov, Horehronie a Tekov. Hudební ukázky z regionu představí Folklorný súbor Turiec se svou muzikou, mužským a ženským sborem a dětskou skupinou. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 30.dubna v 16 hodin.
V dalším Výletu na Slovensko se vypravíme na Kysuce. Kysuce (někdy také Kysúce) je území rozprostírající se severně od Žiliny směrem ke slezským a polským hranicím. Nejstarší známou osadou v regionu je dnešní město Kysucké Nové Mesto. Historická sídelní centra najdeme na hradě Strečno a na zámcích v Budatíně a Bytči. Tradiční lidové hudební soubory vycházely z rodinných kapel (Vajčovci a Minárikovci z Horného Vadičova, Tomčalovci ze Staré Bystrice, Kováčovci z Novej Bystrice). Mnohaletou páteř lidového tance a zpěvu z Kysúc reprezentuje FS Kysučan, dětský soubor Kelčovan a zpěvačka Helena Zahradníková. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 23. dubna v 16 hodin.
V dalším Výletu na Slovensko se vypravíme těsně za moravsko-slovenské hranice - na Myjavu a slovenské Kopanice. Území vyplněné Myjavskou pahorkatinou a ohraničené Považskou pahorkatinou, Bílými a Malými Karpatami má stejnojmennou metropoli Myjavu, založenou na konci 16.století. (Slovenské) Hudební slovesnost vytvořená jazykem typickým pro moravsko-slovenské pomezí má blízko k horňácké lidové písni s podobnými tématy i nápěvy. Dominantní muzikantskou osobností Myjavy byl primáš a zpěvák Samko Dudík (*1880), dědicem jeho odkazu se stal jeho vnuk Miroslav Miro Dudík (*1950). Dnešní podobu lidových písní zachycuje LH Kopaničiar. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 16. dubna v 16 hodin.
V rámci dalšího výletu na Slovensko se ocitneme na Záhorí/Záhoří, což je tradiční region na západě Slovenska, rozkládající se v oblasti Záhorské nížiny. Ze západu jej obtéká řeka Morava, na jihovýchodě je ohraničují Malé Karpaty a na severovýchodě předhůří Bílých Karpat. Sousedí na severozápadě s Moravou a na západě s Rakouskem. Jeho středisky jsou města Malacky, Skalica, Senica, Stupava, Holíč, Šaštín-Stráže a Gbely. Záhoráci mluví nářečím velmi podobným lidové mluvě na přilehlé části Moravy, tedy např. na Horňácku, se kterým sdílí i mnohé písňové motivy i nápěvy - z toho důvodu je Záhoří někdy chápáno jako slovenská část Slovácka. Na Záhorie vás pozve hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 9. dubna v 16 hodin.