Kata: Zůstaneme věrné faerským baladám
Pořad v souvislostech
Rozhovor se skupinou Kata z Faerských ostrovů
Budeme vysílat
World Music Charts Europe – duben 2024
Katalánský dudák Francesc Sans
Rozhovor se skupinou Circus Problem
Vysílali jsme
Rozhovor se zpěvačkou Petrou Hermanovou
Se zpěvačkou Katarziou o albu Šťastné dieťa
Pozvánka na festival JAZZFESTBRNO 2024
Audioarchiv
Kata je ženská vokální skupina z Faerských ostrovů, souostroví, které se nachází v severním Atlantiku, severně od Skotska. V srpnu 2021 vystoupila v Brně na festivalu Maraton hudby a my jsme s ní natočili rozhovor o faerské lidové hudbě, o textech, jazyce, technice zpěvu i o prvních fonografických záznamech faerského folkloru.
Rozhovor se skupinou Kata z Faerských ostrovů
Jak jste se dostaly ke zpěvu faerských lidových písní?
Začaly jsme jako vokální skupina, která se věnovala lidovým písním z Bulharska. Postupně jsme však začaly do repertoáru zařazovat lidové písně z Faerských ostrovů. Máme totiž spoustu krásných lidových písní, které jsme chtěly zaranžovat a dát jim novou podobu. Rozhodly jsme se tedy, že budeme zpívat faerskou lidovou hudbu a představíme ji světu.
Vyžaduje bulharský a faerský folklor jiný přístup ke zpěvu?
Ano, hlasy používáme pokaždé jiným způsobem. Když zpíváme bulharské písně, snažíme se je vykřičet mnohem hlasitěji, zatímco u písní faerských se více soustředíme na melodie. Bulharský folklor zpíváme, jako bychom stály na poli a snažily se něco volat do okolí. Pracujeme více s energií. Faerské písně, to je vyprávění příběhů, které mají jednoduchou melodii, ale složitý děj. Bývají to balady o dvou stech i více verších. My je ovšem zpíváme ve svých vlastních úpravách pro pět hlasů, což vyžaduje zase jinou techniku. Bulharské písně oproti tomu zpíváme tradičním způsobem, tak, jak se zpívaly dříve.
Textům vašich písní většina posluchačů nerozumí. Jak tedy na koncertě vysvětlit, o čem zpíváte?
Snažíme se řečí těla ukázat, o čem ty písně jsou. Víme, že naším textům nerozumíte, a tak něco vysvětlujeme během koncertu a něco ukazujeme. A doufáme, že lidé význam aspoň zčásti pochytí. Ale na hudbě obecně je krásné, že emoce pochopíte, i když nebudete rozumět slovům. Může se stát, že zpíváme o ptácích a vy si myslíte, že je to o lásce. Ale to vůbec nevadí. Předáváme vám emoce a to je právě to krásné, co hudba umí.
Vaše aktuální, celkově druhé, album se jmenuje 1902. Proč?
V roce 1902 přicestoval na Faerské ostrovy dánský etnomuzikolog a badatel Hjalmar Thuren s fonografem a voskovými válečky. Plavil se z jednoho ostrova na druhý – podmořské tunely tehdy ještě neexistovaly – a pořizoval velmi krátké, několikavteřinové, nahrávky faerských zpěváků. Takto navštívil některé z osmnácti ostrovů našeho souostroví a jeho nahrávky posloužily jako základ pro naše CD. Až na jednu výjimku na něm totiž najdete písně, které byly takto zaznamenány v roce 1902 a které tehdy Hjalmaru Thurenovi zpívali staří zpěváci. My jsme ve skutečnosti neslyšely všechny tyto nahrávky. Některé najdete na internetu, ale mají velmi špatnou zvukovou kvalitu. Některé však později zapsala do not muzikoložka Marianne Clausen. A my jsme tyto zápisy použily a na jejich základě připravily vlastní aranže těchto písní, které teď zpíváme.
Tušíte už, jak by mohlo vypadat vaše další album?
Naše příští album bude opět vokální, ale určitě bude v něčem jiné. Budeme se snažit opět někam posunout. Ostatně toto naše druhé album také není stejné jako to první. Používáme na něm například více elektroniky. První album jsme natáčely v kostele, toto druhé ve studiu. Takže třetí budeme možná točit někde venku. Všechno je otevřené. Ale určitě zůstaneme věrny faerským baladám. Existuje jich obrovské množství, je to velká pokladnice, z které můžeme čerpat. Je to podle nás zajímavější než směřovat někam k popu a podobně. Je to součást naší identity. Ale třeba začneme zpívat české písně… Ne, to si dělám legraci. – Spíše se zaměříme na méně známé balady z faerského folkloru, třeba na takové, ve kterých jako hrdinky vystupují ženy. Tyto písně jsou často zapomenuté a my jim vdechneme nový život.