Hrubá hudba – dvě podoby horňáckého folkloru

Tvůrci dvojalba uvádějí:

Výsledkem dvouletého projektu, který byl započat roku 2017, bude 2CD Hrubá hudba, které vyjde v červenci 2019 u zavedeného brněnského vydavatelství Indies Scope. Dvojalbum bude mít dvě nosné roviny – tradiční (hudební projevy tradiční lidové hudby na Horňácku) a autorskou (vycházející a inspirovanou z oné linie tradiční).

CD Hrubá hudba:

Společný projekt Horňácké muziky Petra Mičky a jejích hostů v přesahu s moderními/soudobými tvůrčími přístupy prostřednictvím autorského a interpretačního vkladu hudebníka, upravovatele a skladatele Jiřího Hradila. Obsahově a repertoárově nosič vychází z písňového materiálu horňácké provenience v interpretaci Horňácké muziky Petra Mičky a vybraných sólistů. V odrazu autentického podání se bude zrcadlit zcela originální autorská hudba a postprodukční zpracování folklorního materiálu soudobými výrazovými i technickými prostředky. Autorem této vrstvy je zmiňovaný Jiří Hradil, který s respektem k tradičním prvkům využije potenciálu a specifik lidové horňácké hudby ke zcela ojedinělým autorským projevům soudobé elektroakustické hudby. Ve výsledné podobě se tak budou vzájemně prolínat na první pohled dva zcela rozdílné hudební světy, které však originálním a citlivým způsobem budou vzájemně korespondovat. Vznikne tak soudobé propojení dvou (respektive více) odlišných hudebních žánrů, které v moravském prostředí dosud nemá obdoby. 

CD Hlasy starého světa:

Dokumentačně-vydavatelský nosič, jehož podstatou je co možná nejčistší a nejpravdivější zachycení nejvýraznějších pěveckých interpretů napříč generacemi a hudebního projevu tradiční lidové hudby na Horňácku v  nejautentičtější možné podobě. Za doprovodu Horňácké muziky Petra Mičky budou zastoupeni horňáčtí zpěváci nejstarší generace: Martin Čambal, Martin Hrbáč, Jaroš Hrbáč, Martin Zálešák, Anna Šajdlerová, Eva Grombířová, zástupci střední generace Petr Mička, Karel Fajmon, nebo výrazný dětský zpěvák Janíček Pavlík. Vedle pestrosti interpretační, dramaturgické a repertoárové (nejrůznější písňové druhy a typologie lidových písní z různých obcí Horňácka) je jistě zajímavým faktorem i originální přístup k samotnému natáčení – nahrávky byly pořízeny zejména v autentických akustických prostorech (kostel, stará chalupa, stodola, volná příroda), tedy v prostředích, které byly a jsou projevům lidové písně, zpěvu a hudbě přirozeně nejbližší.