Helene Blum: Doufám v obecné porozumění

Výběr z rozhovoru s dánskou písničkářkou Helene Blum

Velmi mě inspirují jiní zpěváci a hudebníci. Zajímá mě hloubka vyjádření ostatních lidí, které poslouchám. Zajímá mě americký  folk a během našich koncertních turné jsem se setkala se spoustou písničkářů ze Spojených států a Kanady. Mám ráda například kanadskou vokální skupinu Thze Wailin’s Jennys nebo zpěvačku Dolly Parton. Stejně tak se mi ale líbí barokní a vůbec stará vokální hudba, skladby Dietricha Buxtehudeho nebo Johanna Sebastiana Bacha. To všechno ráda poslouchám, stejně jako soudobou vážnou hudbu. V Dánsku není příliš obvyklé věnovat se profesionálně lidové hudbě, folklor je na mnoha místech spíše součástí každodenního života. Když jsem tedy začala studovat, hodně jsem se orientovala na Švédsko, kde mají dlouholetou tradici folklorního vzdělání, a jsem ráda, že jsem si mohla zazpívat s některými tamními velkými zpěváky.  

Texty písní jsou pro mne velmi důležité. Vnímám hudbu a texty dohromady. Skládám hodně písní a v devadesáti procentech je na začátku text, který mě inspiruje k hudbě. Čtu si slova a v hlavě mi naskakuje hudba, která s nimi koresponduje. Hudba je způsob, kterým se dá text rozvinout, ať už je to krátká báseň, nebo politické prohlášení. Čtu hodně knih, především poezie, a to je pro mne velký zdroj inspirace.

Důležitá je myslím jednoduchost naší hudby. Ta sice může být technicky náročná, ale výsledkem by měla být prostá radost. Myslím i na vašeho skladatele Janáčka, v jehož skladbách se odráží krása jednoduché melodie. S tím se ztotožňuji, přestože dobře vím, že u vás máte mnoho úžasných a po technické stránce dokonalých hudebníků. 

Když posluchači na koncertě nerozumí textům mých písní, doufám v obecné porozumění. Že lidé pochopí poselství hudby a že jim dokážu předat zprávu, i když neznají jazyk. Snažím se také vysvětlit příběh, říct posluchačům, o čem která píseň je. A doufám, že díky tomu z mých písní pochytí něco víc. Že nebudou mít jen zážitek z hudby samotné, ale pochopí také něco z příběhu. Hodně cestujeme po světě – po Severní Americe, po Japonsku, po Evropě – a mohu říct, že lidé si rádi něco z dánské hudby poslechnou. Ano, hudbu sice nemůžeme nacpat do škatulek, ale v jednotlivých zemích se vyvinuly určité prvky, které jsou pro ten který region charakteristické. Jednotlivé kraje existovaly izolovaně a jejich folklor tak má své rysy, které jinde nenajdete. 

Posloucháme spoustu hudby různých stylů a i to je pro nás velkým zdrojem inspirace. Momentálně poslouchám dánského skladatele Pelleho Gudmundsena-Holmgreena, který bohužel zemřel před dvěma týdny. Psal soudobou vážnou hudbu, ale také písně, které aranžoval pro sbor. Dále poslouchám současné americké a kanadské kapely.