Pozdní sběr: K narozeninám (recenze CD)

Brněnská „all-stars“ sestava Pozdní sběr přichází po čtyřech letech s novým albem. Tentokrát nezdůrazňuje na obalu osobu svého zakladatele a kapelníka Jiřího Pařeza, který sice zůstává hlavním autorem i sólovým zpěvákem, ale album jako celek je ještě více než minulá deska Pohlednice z Paříže (2014) výsledkem spolupráce sehrané sestavy. V ní se sešli muzikanti jako Michael Vašíček, Emil Formánek, Jiří Meisner nebo David Velčovský, tedy hráči, v jejich životopisech najdeme položky jako Vlasta Redl & Každý den jinak, Kamelot nebo Druhá tráva. Velkou posilou a výrazným oživením sestavy od minulého alba je Radim Zenkl, špičkový mandolinista, působící ve Spojených státech a nyní opět i na Moravě. Vedle mandolíny na album přispěl i irskou flétnou, ale na albu najdeme i další zajímavé barvy – tubu v závěrečné písni Na pivu (v níž se mimochodem vystřídá rekordní počet zpěváků v historii skupiny), dechovou sekci v úvodním Amsterdamu nebo čtveřici lesních rohů ve Smíření.

Už z tohoto výčtu vyplývá, že novinka Pozdního sběru opět není do jednoho žánru uzavřená nahrávka. Ano, skupina zůstává věrná své hudbě na pomezí folku, popu, country a jemnějšího rocku, ale díky kvalitám a zkušenostem zúčastněných muzikantů dokáže v rámci těchto žánrů namíchat pestrý a příjemný koktejl. Základními nástroji zůstávají kytary, často elektrické, podpořené rytmikou, ale například akustická skočná píseň Skončí bál s výraznou irskou flétnou nebo už zmíněné dechy v předehře Amsterdamu vytvářejí dostatečně široký rámec, v němž se kapela pohybuje. Na ploše téměř 45 minut může posluchač, až jej omrzí písňové příběhy a velmi dobrý zpěv Jiřího Pařeza, sledovat detaily, jako je například skvělá souhra elektrické kytary a basy v písni U moře nebo vtipné komíhání mezi karibskými rytmy a fusion ve Zpíval, jedl, pil. Ano, některé detaily mají blízko k prvoplánovosti – nejen citace písně Happy Birthday to You v titulní K narozeninám, ale cítím, že podobné odkazy k hudbě Pozdního sběru patří.

Pozdní sběr totiž není hudba pro náročné intelektuály, ale kapela, která se snaží hrát zdánlivě jednoduché písničky v košatých a přitom přehledných a srozumitelných aranžích. Občas se lehce dotkne kýče, ale – opět – to k tomuto žánru patří. Ostatně dokážu si představit, že by někdo za příliš sentimentální nebo prvoplánový považoval text písně Tasovská. Naopak pro mne je to jeden z nejsilnějších (a přitom nejobyčejnějších) příběhů, které jsem v kontextu českého folku v poslední době slyšel. Právě schopnosti zhudebnit příběhy jako tento (o nesmělém muži, který váhal s pozváním dívky na rande a nyní ji rok co rok neúspěšně hledá) si na Jiřím Pařezovi velmi vážím. I díky tomu – přes všechny povedené odkazy k popu nebo jazzu – pro mne jeho Pozdní sběr dál zůstává především folkovou kapelou.

Vydavatel: Good Day Records
Rok vydání: 2018
Žánr: folkrock
Celkový čas: 42:48

www.pozdnisber.cz

Článek vznikl pro server Brno – město hudby