Ondřej Ruml: Nahubu (recenze CD)

Ondřeje Rumla jsme mohli poprvé zaznamenat jako člena bluegrassové skupiny Modrotisk. Jenže tam si jeho pěveckého talentu všiml málokdo – už proto, že zpočátku v Modrotisku Ondřej nezpíval, ale „pouze“ hrál na banjo. V roce 2008 však talentovaný zpěvák skončil na druhém místě v televizní soutěži X-Factor a krátce nato jej Michal Horáček pozval do svého lyrikálu Kudykam, ve kterém Ruml zpíval například píseň Havrani na sněhu. Následovala další intenzivní spolupráce s Horáčkem na dvojalbu Český kalendář (písně Posvítím ti do tmy básní nebo Na druhém konci aleje) a v roce 2014 první Rumlovo samostatné album. Na něm nazpíval známé písně z Osvobozeného divadla s doprovodem jazzového Matej Benko Quintetu. S pianistou a skladatelem Matejem Benkem pak spolupracoval na jeho projektu pro děti Planety (zhostil se role Měsíce) a paralelně dál hostoval na Horáčkových projektech (mj. albová pocta Petru Hapkovi Miláček žen a vetešníků). Své druhé – a první čistě sólové – album Nahubu tak Ondřej Ruml natočil jako etablovaný zpěvák, o jehož kvalitách pochybuje málokdo. Zpěvák, který vyšel z oblasti country a bluegrassu a dnes bravurně zvládá muzikálový, popový a jazzový zpěv. Na albu Nahubu se však posunul ještě dál. Nepočítáme-li doprovod „dřívek“ ve dvou skladbách, natočil všech třináct položek desky sám a cappella.

Album má zajímavou koncepci. Třebaže jeho základ tvoří úpravy notoricky známých písní – a často přímo povinných položek v repertoáru zpěváků a cappella –, Ruml se rozhodl navnadit posluchače několika ukázkami vlastní tvorby. Krok je to svým způsobem odvážný, protože melodie jako Stand By Me nebo Lion Sleeps Tonight by posluchače nalákaly zřejmě víc. Rumlovy vlastní skladby jsou beze slov, využívají různé techniky zpěvu (že zpěvák natočil několik stop svého hlasu přes sebe, je samozřejmé), zpívá se alikvotně, rytmicky, improvizovaně… Vlastně jako kdyby Ruml nahrál čtyřpísňové EP, na kterém by prezentoval svůj vlastní – v tomto případě autorský i interpretační – pohled na zpěv beze slov a bez nástrojů. Věřím, že u fajnšmekrů by i taková nahrávka zabrala, ale album Nahubu je přece jen určeno širšímu okruhu posluchačů. A tak půlminutové intro a další čtyři skladby slouží skutečně jen jako příprava na následnou jízdu napříč žánry.

Od jiných nahrávek ve stylu a cappella se Rumlovo album liší právě zpěvákovým hudebním rozhledem. Vedle už zmíněných hitů, které lze dohledat v desítkách vokálních verzí (Stand By Me Ruml lehce uspěchal, Lion Sleeps Tonight je v jeho podání skvělý, ale očekávatelný), tak nabídne zhudebněnou báseň Jana Skácela (Chvíle; vyšla už na autorském CD Davida Rottera Amulet), standard Hit The Road Jack, kubánskou Chan Chan a především dvě písně z repertoáru Druhé trávy. Přitom především Praha bolestivosti od Roberta Křesťana dostala v Ondřejově podání opravdu nový rozměr a smysl. Mimochodem tak jako Druhá tráva vyšla z bluuegrassu a žánr přetavila po svém, Ondřej Ruml, dříve bluegrassový banjista, se skrze její písně ke svým začátkům vrací a také si je upravuje do vlastního stylu.

Album Nahubu má smysl poslouchat jako celek – od úvodního zakokrhání kohouta až po závěrečnou modlitbu Otče náš a netradiční Ondřejovo vánoční přání. Ale vytrhávat jednotlivé písně z kontextu a vnímat těšit se z toho, jak všechny jejich složky – melodickou, harmonickou i rytmickou – zvládne zpěvák podat s bravurou, přesvědčivostí a přitom s pokorou, je také zážitek.

Vydavatel: Warner Music Czech Republic
Rok vydání: 2016
Žánr: zpěv a cappella
Celkový čas: 40:13

www.ondrejruml.cz