Longital: A to je všetko? (recenze CD)

Výprava. Gloria. Teraz. Tři studiová alba, která natočili Daniel Salontay a Shina pod hlavičkou Longital, uskupení dvou živých lidí a jejich elektronických pomocníků (Xi-di-nim a Lemur Jazz Mutant). Písně z těchto desek oba protagonisté vytěžili už vícekrát – na remixovém albu Revoyaged nebo digitálně vydaném živém záznamu Long Live! Úplně jinak Dano s Shinou léty prověřené písně uchopili na nové desce, nazvané možná trochu provokativně A to je všetko? V tomto případě – jakkoli by se to podle zběžného pohledu na playlist mohlo zdát – nejde o další recyklaci známého materiálu. Duo Longital prošlo v posledních třech letech fází důkladného hledání, vyzkoušelo si čistě akustické koncerty a v další fázi přizvalo do party živého bubeníka, Mariána Slávku. Ten se ostatně neobjevil jen tak z ničeho. Shinu a Dana doprovázel už v jejich původní formaci Dlhé diely (předchůdkyni dnešního Longitalu) a například na albu Tu z roku 2002 je jeho přínos zásadní. Ještě o rok dříve vzniklo album September, z nějž se na novou desku dostala skladba Vlak – doklad toho, že A to je všetko? je nejen uzavřením trilogie novějších desek, ale zároveň návratem nad počátek (ano, opisujeme stoupající spirálu, nikoli kružnici).

Jak tedy zní Longital jako akustické trio s bubeníkem? Rozdíl oproti původním verzím písní není možná tak výrazný, jak by si člověk z pouhého popisu představoval. Ne že by vše znělo jako dříve, ale rozhodně se nekoná posun k větší tichosti či meditativnosti. Stačí si poslechnout hlukovou jízdu v závěru titulní písně. Také ve skladbě Bránou vytvářejí kytara a bicí zajímavý taneční rytmus, píseň Von von svou atmosférou připomíná Dunaj blahé paměti (souvislost tu je, vždyť voda brněnských řek se s Moravou vlévá u Bratislavy právě do Dunaje) a v úvodní Som modré more bubny hypnoticky podtrhují naléhavost hlasu.

Posun k akustickému podání a současně zhutnění zvuku nejsou jediné změny, k nimž v kapele došlo. Důležitý pozvolný přerod prodělala také Shina jako zpěvačka. Doporučuji poslechnout si novou desku s maximálním soustředěním na vokální složku – zaměřit se na temné rejstříky ve Von von, na jakoby ledabyle vyprávěný Modrý plyn, na repetitivní prvky v textu Som modré more, na jemnější zpěv v Anjel môj nebo na píseň Zlatá, která svým charakterem asi nejvíce připomíná Longital z původních elektrických nahrávek. Podobnou pestrost však sledujeme i v celkových aranžích – od moderního folku Modrého plynu po transový rytmus a dramatické smyčcové pasáže v Na horu a dolu.

Právě aranžérská pestrost a zřetelný vývoj jsou důvodem, proč stojí za to mít nové album doma i v případě, že od kapely Dlhé diely/Longital vlastníte všechny řadové desky. Dano s Shinou jsou putující muzikanti a i tento nový krok na jejich výpravě je inspirativní. Jen by to chtělo škrtnout otazník v názvu alba, brát trilogii Výprava—Gloria—Teraz jako uzavřenou kapitolu a jako následující krok nabídnout nové písně.

Vydavatel: Slnko Records
Rok vydání: 2015
Žánr: alternativa
Celkový čas: 69:29

www.lontigal.com

Článek vznikl pro časopis UNI