Dobrohošť: Okolo Třetužele (recenze CD)

Dobrohošť: Okolo Třetužele (recenze CD)
7. ledna 2018 Recenze, Folk, World music Autor: Milan Tesař

Po čtvrtstoletí vydala skupina Dobrohošť v čele s Václavem Veselým nové album. Poslechněte si rozhovor s členy kapely, který jsme vysílali v říjnu 2017, a přečtěte si naši recenzi.

Dá-li se o některé tuzemské kapele říct, že netrpí nadprodukcí, je to Dobrohošť. Václav Veselý ji sestavil v 80. letech po (dočasném) ukončení činnosti ETC…, ale první album z počátku 90. let obsahovalo i jeho starší skladby. Proto mohla Petra Mičkalová v recenzi pro Rock & pop snadno uvést čtenáře v omyl, když v roce 1992 psala o „zhruba dvacetileté existenci kapely“. Podobně časosběrné je druhé album Okolo Třetužele, které Dobrohošti vyšlo čtvrt století po debutu. „Mnozí si možná mysleli, že už Dobrohošť ani neexistuje,“ píše Václav Veselý v bookletu, a upozorňujete tak na největší překvapení alba. Tím je totiž fakt, že vůbec vzniklo. Kapela i přes personální změny zůstává taková, jakou jsme ji kdysi znali. Základem alba je velmi dobře zahraný folkrock s důležitými houslemi a určitým podílem méně obvyklých nástrojů. Třebaže kapela v bookletu zdůrazňuje koncept (cesta ze středočeské vsi Třetužele přes Moravu, Balkán a Bospor přes místa s keltskou minulostí zpět na Moravu a do Čech) a téma putování se objevuje nejen v textech písní, ale i v názvech instrumentálek (Až přijdeš, Cestou na jihovýchod), působí album spíše jako sbírka jednotlivých, na sobě nezávislých skladeb. Tomu napomáhá i střídaní sólových hlasů (Andy Sedl a tři hostující zpěváci včetně z minula osvědčeného Františka Segrada) a dlouhý zástup hostů, který celek spíše štěpí, než spojuje.

Dobrohošť u nás byla jednou z prvních kapel, které spojovaly „rock bez přívlastků“ s folklorními prvky. Zatímco na někoho to působilo jako zjevení, jiní (viz zmíněnou dobovou recenzi) upozorňovali na eklektický charakter prvního alba, které nabízelo spíše směs již slyšeného než originalitu. Podobně vnímám i aktuální nahrávku. Tak například Kočky z Letný na známý text Jiřího Dědečka evokují ve svém hudebním zpracování mainstreamový rock 80. let, zatímco následující balada Skála připomeneme – i díky hlasu Šárky Vaculíkové – nejlepší momenty jihočeských Minnesengrů nebo ještě spíše nedoceněné plzeňské Navzájem. Co by znělo v 90. letech bombasticky, je dnes slušnou hudební exhibicí (Až přijdeš). A Byli to herci je slušný folkrock, jaký byl v módě před rokem 2000. Přitom ani texty, jakkoli jsou jejich témata pestrá a zajímavá, většinou po formální stránce nedokážou nadchnout.

Přesto si myslím, že se mi některé písně do paměti vryjí. Vedle už zmíněné Skály to bude především pokračování Sáry, někdejšího velkého hitu skupiny. František Segrado téma „dopisu v písni“ zvládl i podruhé na výbornou a je jen škoda, že jeho role na albu s touto skladbou neskončila. Závěrečnou úpravu lidové Kole Jarošova s akordeonovým doprovodem totiž vnímám jako spíše zbytečný bonus, který se – navzdory přitvrzení ve střední části – jako úkrok až příliš stranou místo anoncovaného návratu na začátek cesty.

Album Okolo Třetužele je důkazem toho, že omlazená Dobrohošť nejen stále hraje, ale má co říct. Stále je to solidní kapela. Jen si myslím, že staré nahrávky ETC… nebo například vynikající album Šance Veselého kapely Irish Dew z roku 2005 znějí originálněji a současněji.

Vydavatel: Galén
Rok vydání: 2017
Žánr: folkrock
Celkový čas: 48:52

https://www.facebook.com/dobrohostkapela/

Článek vznikl pro časopis UNI

David Stypka – recenze

stypka_nebojAlbum Neboj Davida Stypky má tři nominace na Anděla. Přečtěte si naši recenzi.

Regiony

Regiony

Profil skupiny Jablkoň

jablkon_nemecSkupina Jablkoň slavila 40 let. Poslechněte si její profil.

Album roku 2017

wolfLost_nepripoutanyAlbem roku 2017 je Wolf Lost In The Poem Honzy Žambocha.

Partneři

Časopis Harmonie - klasická hudba, jazz a world music