Slyšte, lidé! – Zastavení s Gustavem Bromem

Slyšte, lidé! – Zastavení s Gustavem Bromem
9. června 2022 Jazz, Aktuality Autor: Milan Tesař

V roce 2021 jsme si připomněli 100 let od narození kapelníka Gustava Broma. Při té příležitosti vyšel box 4 CD s většinou dosud nevydanými archivními nahrávkami Orchestru Gustava Broma z archivu Českého rozhlasu Brno. Pomocí skladeb z této kolekce si představíme pestrost jazzového orchestru, který několik dekád působil v Brně, ale byl úspěšný i daleko za hranicemi naší země. Premiéra pořadu: sobota 11. června 2022.

Co v pořadu mimo jiné uslyšíte?

Trombonista Mojmír Bártek, který nedávno oslovil 80. narozeniny, v Orchestru Gustava Broma působil od roku 1967 a brzy si sem přivedl svého spolužáka Jana Formánka, se kterým vytvořil famózní trombonové duo. Oba trombonisté se nám představí ve skladbě Trombontina, nahrané v roce 1968. 

Orchestr spolupracoval s Vokálním souborem Jaromíra Hniličky, klasicky stavěným komorním sborem, který mimo jiné zajišťoval podporu vokálním sólistům. Vedle toho však tento vokální soubor natočil na konci 70. let několik písní ve stylu a cappella, tedy bez doprovodu orchestru. V pořadu zazní píseň Když jsem plela len.

Brom na zámku nebo také Brom u hraběte Haugwitze je suita pro bigband, kterou kolektivně složili Jaromír Hnilička, Arnošt Parsch a Miloš Štědroň. Původně měl vzniknout film o tom, jak věhlasný big band přijel na zámek do Náměště nad Oslavou k Haugwitzům. „Leč televize nakonec libreto nepřipustila k výrobě, a tak zůstala aspoň možnost natočit celou suitu s Bromovým bigbandem,“ píše v bookletu 4CD Jan Dalecký. My si poslechneme poslední část suity, skladbu Jaromíra Hniličky Poslední leč. Jde v ní prý „o konfrontaci rozčileného hraběte Haugwitze, který nic neulovil a shledal se na svém panství s Bromovým bigbandem. Za opakovanou chybu seřval kapelu tak strašně, že jeden z jejích členů byl raněn mrtvicí“. 

Orchestr Gustava Broma sice působil v Brně, ale spolupracoval i s významnými pražskými jazzovými hudebníky. Ostatně mnoho z těchto „pražských“ jazzmanů pocházelo také z Moravy jako například olomoucký rodák Emil Viklický. Jan Dalecký píše: „Brno Viklickému vstoupilo do života uspořádáním koncertu ke třicetinám, který vyprodal Besední dům a oslavenec předvedl jak své tehdejší kvinteto, tak dobrou práci se značkou SHQ, tedy s účastí Karla Velebného.“ Pro Bromův orchestr Viklický napsal několik skladeb. Jeho Sedmdesátá východní ulice je inspirována adresou, na které bydlel za svého působení v New Yorku a která mu prý jako sportovně orientovanému mladému muži vyhovovala blízkostí Central Parku.

S Bromovým orchestrem spolupracoval také původem brněnský kontrabasista Vincenc Kummer, který jinak našel angažmá v Praze a až do své emigrace mimo jiné doprovázel Karla Gotta. Kummer vedle basy hrál příležitostně také na trombón a na violoncello a právě s posledním jmenovaným nástrojem se nám představí ve vlastní úpravě standardu My One And Only Love.