Slyšte, lidé! – Zastavení s Gustavem Bromem

Pořad v souvislostech
Zastavení s Gustavem Bromem
Budeme vysílat
Výsledky ankety Album roku 2022
Sólo pro kytaru 2023
Slyšte, lidé!
Vysílali jsme
Výsledky ankety Album roku 2022
Hudební výlet do Turecka 2023
Hudební výlet do Turecka 2023
Audioarchiv
V roce 2021 jsme si připomněli 100 let od narození kapelníka Gustava Broma. Při té příležitosti vyšel box 4 CD s většinou dosud nevydanými archivními nahrávkami Orchestru Gustava Broma z archivu Českého rozhlasu Brno. Pomocí skladeb z této kolekce si představíme pestrost jazzového orchestru, který několik dekád působil v Brně, ale byl úspěšný i daleko za hranicemi naší země. Premiéra pořadu: sobota 11. června 2022.
Co v pořadu mimo jiné uslyšíte?
Trombonista Mojmír Bártek, který nedávno oslovil 80. narozeniny, v Orchestru Gustava Broma působil od roku 1967 a brzy si sem přivedl svého spolužáka Jana Formánka, se kterým vytvořil famózní trombonové duo. Oba trombonisté se nám představí ve skladbě Trombontina, nahrané v roce 1968.
Orchestr spolupracoval s Vokálním souborem Jaromíra Hniličky, klasicky stavěným komorním sborem, který mimo jiné zajišťoval podporu vokálním sólistům. Vedle toho však tento vokální soubor natočil na konci 70. let několik písní ve stylu a cappella, tedy bez doprovodu orchestru. V pořadu zazní píseň Když jsem plela len.
Brom na zámku nebo také Brom u hraběte Haugwitze je suita pro bigband, kterou kolektivně složili Jaromír Hnilička, Arnošt Parsch a Miloš Štědroň. Původně měl vzniknout film o tom, jak věhlasný big band přijel na zámek do Náměště nad Oslavou k Haugwitzům. „Leč televize nakonec libreto nepřipustila k výrobě, a tak zůstala aspoň možnost natočit celou suitu s Bromovým bigbandem,“ píše v bookletu 4CD Jan Dalecký. My si poslechneme poslední část suity, skladbu Jaromíra Hniličky Poslední leč. Jde v ní prý „o konfrontaci rozčileného hraběte Haugwitze, který nic neulovil a shledal se na svém panství s Bromovým bigbandem. Za opakovanou chybu seřval kapelu tak strašně, že jeden z jejích členů byl raněn mrtvicí“.
Orchestr Gustava Broma sice působil v Brně, ale spolupracoval i s významnými pražskými jazzovými hudebníky. Ostatně mnoho z těchto „pražských“ jazzmanů pocházelo také z Moravy jako například olomoucký rodák Emil Viklický. Jan Dalecký píše: „Brno Viklickému vstoupilo do života uspořádáním koncertu ke třicetinám, který vyprodal Besední dům a oslavenec předvedl jak své tehdejší kvinteto, tak dobrou práci se značkou SHQ, tedy s účastí Karla Velebného.“ Pro Bromův orchestr Viklický napsal několik skladeb. Jeho Sedmdesátá východní ulice je inspirována adresou, na které bydlel za svého působení v New Yorku a která mu prý jako sportovně orientovanému mladému muži vyhovovala blízkostí Central Parku.
S Bromovým orchestrem spolupracoval také původem brněnský kontrabasista Vincenc Kummer, který jinak našel angažmá v Praze a až do své emigrace mimo jiné doprovázel Karla Gotta. Kummer vedle basy hrál příležitostně také na trombón a na violoncello a právě s posledním jmenovaným nástrojem se nám představí ve vlastní úpravě standardu My One And Only Love.