Brian Charette: Mám rád mohutný zvuk varhan

Brian Charette: Mám rád mohutný zvuk varhan

Pořad v souvislostech


Rozhovor s varhaníkem Brianem Charettem
Budeme vysílat

Ľubica Christophory živě z Koncertního studia
Ildikó Kali o albu Zlatá panna
Missa Intima a Hrad v nitru
Vysílali jsme


Rozhovor s portugalskou skupinou Plasticine

Mezinárodní skupina Boi Akih

Slávek Klecandr o albu Studny samoty
Audioarchiv
13. listopadu 2021 Jazz, Aktuality Autor: Milan Tesař

Brian Charette je americký jazzový varhaník, známý i ze spolupráce s českými hudebníky. Nedávno jej prestižní časopis Downbeat jmenoval třetím nejlepším jazzovým hráčem na varhany. V pořadu Jak se vám líbí s ním hovoříme o jeho novém albu pro sextet Power From The Air i o dalších novinkách. Premiéra 19. listopadu 2021.

Rozhovor s americkým jazzovým varhaníkem Brianem Charettem

Nedávno jste měl v Praze krátce po sobě koncerty s triem a se sextetem. V čem se tyto dvě formace pro vás, když s nimi hrajete, liší?

Když už jsem na pódiu, moje role se zas tak moc neliší. Když diriguji větší množství lidí, pak na ně asi víc křičím, abych určil, kterým směrem se bude hudba dál ubírat. Zrovna před pár dny jsem vystupoval v Praze se sextetem. Byla to sestava, která si už párkrát spolu zahrála, a já jsem s ní byl velmi spokojený. Větší sestavy mají obecně blíže k soudobé vážné hudbě, jsou akustičtější, zatímco s malými kapelami více používám elektroniku.    

S šestičlennou sestavou jste nedávno natočil album Power From The Air. Jak se tato vaše studiová kapela dala dohromady?

K podobě mého prvního sexteta mě velmi inspiroval hráč na basklarinet John Ellis a jeho skupina Double-Wide. Právě John byl tehdy první, koho jsem přizval ke spolupráci. Na albu, které jsme tenkrát natočili, hraje na flétnu Jay Collins a na tenorový saxofon můj dlouholetý přítel Joel Frahm. Celkem jsem natočil tři alba v šestičlenné sestavě a obsazení je na každém z nich trochu jiné. Třeba můj dvorní bubeník Jochen nemohl být ve studiu při natáčení třetího alba, a tak jsem musel hledat na bicí někoho jiného. Vždy jsou to ale lidé, které dobře znám. Na flétnu hraje na druhém a třetím albu Itai Kriss, jeden z nejlepších flétnistů, které znám. Nejnovější album je hodně postavené na melodiích a já jsem potřeboval, aby flétna v některých momentech byla průraznější než saxofony, a právě toho on je schopný. Byla to tedy jasná volba.    

Na novém albu hraje na basklarinet hudebník českého původu Karel Růžička, jinak známý jako saxofonista. Proč jste angažoval právě jej?

Jsme mnoho let přátelé a znal jsem samozřejmě i jeho otce, výborného pianistu. Karel hraje vedle saxofonu také na basklarinet, což není úplně obvyklý nástroj. Oba žijeme v New Yorku, a když se mnou někdy nemohl hrát John, Karel za něj začal při mých koncertech zaskakovat. Když tedy nastal čas a já jsem chtěl natočit toto nové album, dávalo mi smysl, aby na něm na basklarinet hrál právě Karel.    

Co vás fascinuje na zvuku Hammondových varhan, na které hrajete?

Při hře na varhany si sám vytvářím basovou linku a je to naprosto úžasný pocit, když mohu mít takto pod úplnou kontrolou harmonii skladby. Když například doprovázím saxofonistu, je to pouze na mě. Hraji totiž jak akordy, tak basový doprovod. Mohu tedy sám určovat, kam bude skladba směřovat. Varhany mají také mohutný zvuk, který můžete navíc měnit pomocí táhel. Zvuk klavíru je stále stejný, ale u varhan slouží táhla právě k tomu, že můžete vytvářet různá zabarvení zvuku. A mně se líbí také to, jak varhany zní ve spojení s elektronikou.   

Na čem budete pracovat v nejbližší době?

V USA mám rezervované slavné studio Rudyho Van Geldera, ve kterém vznikala klasická alba vydavatelství Blue Note. Spolu s bubeníkem Billem Stewartem, s kytaristou Edem Cherrym a s tenor-saxofonistou Corym Weedsem budeme nahrávat velmi tradiční varhanní desku. Bude to asi nejtradičnější jazzová nahrávka, jako jsem kdy natočil. Někdy pracuji s neobvyklými systémy ladění nebo s elektronikou, ale toto bude opravdu velmi tradiční album.