Svítání: Setkání s andělem (recenze CD)

Běžná folková kapela objíždí festivaly, pořádá samostatné koncerty a střádá nové písně, z nichž jednou za čas sestaví album. Brněnská skupina Svítání, která letos oslaví už dvacet let od svého vzniku, takto fungovala jen určitou dobu. I ona vydala dvě řadová alba (Ve dne v noci, 2001; Quo vadis, Angelina?, 2005), i ona objížděla festivaly a například na folkové Zahradě v roce 2000 získala diváckou cenu, Krtečka. V posledních dekádě se však soubor pod vedením milovníka vážné hudby Jiřího Fadrného od kapelního stereotypu odklonil a věnoval se více mimořádným projektům než rutinnímu nahrávacímu a festivalovému kolotoči. Jako by se v kapele šťastně střetla touha po objevování nových cest s několika krizemi, které dokázaly skupinu posunout dál. Včetně krize obchodu s hudbou. A tak v době, kdy lidé obecně přestali za reprodukovanou hudbu platit, začalo Svítání namísto alb vydávat maxisingly s několika novými písněmi, které dostávali zdarma návštěvníci koncertů. Z touhy dělat věci jinak vznikl projekt se symfonickým orchestrem. A před folkovými festivaly začala kapela dávat přednost například benefičním akcím.

Kapelník Fadrný se mi nedávno svěřil, že jej dávno nebaví trmácet se na festivaly a koncerty. Své poslání vidí ve skládání písní. To v případě Svítání neznamená přijít na zkoušku s motivem a společnými silami se spoluhráči ve zkušebně píseň dotvářet. Zde se pracuje s partiturami, s hlasy rozepsanými do poslední noty. Aktuální tvorba skupiny, zachycená na novém – teprve třetím řadovém – albu Setkání s andělem se v mnoha detailech více inspiruje klasickou hudbou než tradičním folkem. Ostatně kmenoví členové skupiny – Petr Sedlák, Klára Rybáková a Zdeněk Lichtneger – se zde představují především jako zpěváci (sóloví i sboroví). Jako instrumentalisty si Fadrný do studia pozval hráče na ty nástroje, které se mu hodily do koncepce. A tak v jednotlivých písních zní harfa Pavly Kopecké, klarinet Antonína Mühlhansla, cimbál Michala Grombiříka nebo bicí nástroje Ctibora Bártka.

Zatímco komponování a aranžování kapelníka Svítání stále baví, jako textař přiznává autorskou krizi. Tu však jednoduše vyřešil nečekaným spojením. Seznámil se s verši, které si do šuplíku píše lidovecký politik Stanislav Juránek, a domluvil se s ním, že některé jeho básně zhudební. Verše jsou to většinou prosté, často přímo miniaturní, kmitající mezi přírodní a osobní lyrikou, nevyhýbající se duchovním tématům. Anděla v názvu alba (a v textu písně Závrať) lze vnímat jako skutečného posla Božího i jako symbol, ale to není podstatné. Důležitější – vedle příběhu kapely a jejího nového alba – je pestrost. Tak jako se na desce střídá křehké vyznání mamince (Stáří), cudná milostná poezie (Vlnka ženy) a rozverná poloha písní Brýle a Bručoun, můžeme sledovat širokou paletu aranžérských přístupů.  Díky zdatným zpěvákům v kapele a přizvaným hudebníkům se povedlo sestavit nahrávku silnou ve sborech i v instrumentálním doprovodu. Vytknout by se albu dala možná až přílišná uhlazenost a formální dokonalost; od prvního alba Boba Dylana víme, že trocha interpretační nečistoty u folku neškodí.  Jenže Svítání už dávno není běžná folková kapela. Album Setkání s andělem je studiový projekt, ve kterém se kapelníkova aranžérská vášeň propojila s verši, jejichž jednoduchosti barevný hudební kabát sluší. A některým, včetně úvodní Zoufalé s gramatickými rýmy, zpěvnost Fadrného melodií prospěla opravdu výrazně.

Vydavatel: Svítání Brno
Rok vydání: 2016
Žánr: folk s prvky klasické hudby
Celkový čas: 36:48

www.svitani.com

(Článek vznikl pro Katolický týdeník)