Slyšte, lidé! – S Microscopem (nejen) do Katalánska V.

Jako první nám v pořadu bude hrát katalánská skupina La Viu-Viu z alba Flexūs. Astro-geologie používá latinské slovo flexūs, „ohnutý“, k označení topografických rysů na povrchu planety, které mají formu křivočarých hřbetů relativně nízké výšky. Tyto jevy inspirovaly skupinu La Viu-Viu k natočení nového alba. Na diatonický akordeon v kapele hraje Cati Plana, která se věnuje také pedagogické činnosti a hraje i v dalších kapelách a projektech. Především na tradiční dechové nástroje jako grallu, dudy a klarinet hraje Eduard Casals. Na violu hraje Jordimaria Macaya a na kytaru a kontrabas Marc Figuerola.

Cabra je akustická kapelu, která na svém prvním albu Vol. 1 nabízí 11 písní z různých regionů Španělska, jako jsou Baskicko, Asturie, Kastilie, Extremadura, Valencijské společenství nebo Andalusie. Heslo kapely zní: „Tvorba je matkou tradice.“ Skupinu tvoří Efrén López, který byl nedávno hostem našeho pořadu Jak se vám líbí a který hraje na loutny, niněru, harfu a perkuse. Dále Isabel Martin je zpěvačka a hráčka na perkuse, Carlos Ramírez hraje na niněru a smyčcové nástroje a Juan Francisco Ballestero střídá flétny a dudy.

Zpěvačka a klarinetistka Carola Ortiz se sice narodila v katalánské Terrasse, ale delší nebo kratší dobu pobývala také v New Yorku, v Berlíně, v Indii, Brazílii, Řecku nebo Turecku. Zatímco její otec je jazzový hudebník, matka svůj život spojila s divadlem. Sama Carola má pak jak klasické hudební vzdělání, tak jazzovou průpravu. Na svém čtvrtém albu, nazvaném Cantareras, tato hudebnice čerpá z bohaté ženské ústní tradice Pyrenejského poloostrova. Cílem projektu je ukázat život žen včetně důležitých milníků jejich života – zasnoubení, manželství, mateřství a smrti. Písně na albu obsahují prvky lidové hudby, hudby středověké, jazzu i elektroniky.

Houslistka a skladatelka z Burgosu v Kastilii Blanca Altable vydala album Las formas del agua, které obsahuje autorskou hudbu, inspirovanou mimo jiné kastilským folklorem. Blanca Altable jako houslistka experimentuje s různými hudebními technikami a žánry, včetně použití smyček, pizzicato a elektronických efektů. Album Las formas del agua je pak inspirováno vodou a různými jejími podobami.

Pod názvem Tríptica vyšlo loni na podzim EP barcelonské rodačky, skladatelky, produentky a zpěvačky Alby Haro. Ta má zkušenosti z různých hudebních žánrů, ale jejím hlavním vyjadřovacím prostředkem je elektronická hudba. Studovala na konzervatoři a poté na Katalánské vyšší hudební škole, kde se specializovala na violoncello, klasickou a soudobou hudbu a jazzový zpěv. Získala také stipendium na Berklee College of Music, kde získala ocenění za svou práci Cantes Libres.

Katalánská instrumentální skupina La Gravetat de Coulomb vydala své první album s názvem E pur si balla v roce 2021. Na podzim 2023 se vrátila s novinkou L’Efecte Doppler, kterou představila mimo jiné na zmíněném festivalu Fira Mediterrania v katalánské Manrese. Tam jsme s ní také natočili rozhovor, který si můžete poslechnout z našeho webu www.hudebnirozhovory.cz. Skupina čerpá z evropských lidových tanců, jako jsou jota, mazurka nebo šotyš. Tvoří ji flétnista Pau Benítez, hráč na akordeon Blai Casals a Manu Sabaté, který hraje na basklarinet. Zmíněné nástroje, které typické pro katalánskou lidovou hudbu, se ovšem v písních prolínají se samply a elektronikou. Na aranžích skladeb členové skupiny pracovali v době pandemie covidu tak, aby byl výsledek přitažlivý jak pro tanečníky, tak pro posluchače. Jako hosté na novém albu účinkují například zpěvačka Na Maria Nostra nebo skupina El Pony Pisador.

Skupina Toc de Crida z ostrova Mallorca si klade za cíl zachovávat, interpretovat, šířit a modernizovat tradiční hudební formy z tohoto ostrova včetně hry na lidové nástroje. Zakladatel skupiny Pau Mas hraje na dřevěnou katalánskou flétnu zvanou flabiol, na buben zvaný tamborí nebo na grallu, dvouplátkový lidový nástroj, příbuzný hoboji. Skupina Toc de Crida se však nezaměřuje pouze na hudbu z Mallorky, ale na lidovou hudbu různých kultur od severní Afriky přes Valencii, Katalánsko, Baskicko, Itálii, východní Středomoří nebo severní Evropu až po Brazílii. Dalšími členy kapely jsou Sara Mingolla, která hraje na akordeon a perkuse, Benjamí Salom na housle a guitarró, což je malá pětistrunná barokní kytara. Dalším členem je bubeník Miquel Amengual, Pablo Alegría hraje na kytary a Joan Vázquez na baskytaru.

Un Delta fragil, Křehká delta, je název nového alba katalánské zpěvačky Liy Sampai. Ta se na něm věnuje katalánskému regionu Terres de l’Ebre, ve kterém se nachází delta řeky Ebro – jeho přírodním krásám, politické situaci i svým osobním zkušenostem. Mladá autorka čerpá inspiraci z lidových písní a tanců, ale vše posouvá do nového zvuku.

Z Katalánska je také duo Oller i Guerra, které tvoří pianista Víctor Oller a kontrabasista a zpěvák Jaume Guerra. Hrají vlastní skladby, které vycházejí z jazzu, ale je v nich zřejmá i inspirace lidovými písněmi ze Středomoří. Nové album L’Agraïment, Vděčnost, obsahuje písně na témata jako uzdravení, přijímání neznámé budoucnosti nebo boj proti patriarchátu. Součástí alba jsou také dvě instrumentální skladby. Jako hosté na albu účinkují například valencijská zpěvačka La Maria, flétnistka María Gil nebo zpěvačka a kytaristka Sandra Monfort.

Ze španělské Valencie pochází kytarista a zpěvák Joan Peiró Aznar, který v únoru 2024 vydal nové album Amor nomada. Na něm kombinuje jazz a rumbu, flamencovou formu bulería a další hudební tradice především právě z Valencie. Hlavním tématem alba je cestování, vnímané především skrze okamžiky setkávání na cestách.

Album Flamenco Mediterráneo natočil mladý katalánský kytarista Carlos Coronado. Na albu jej doprovázejí Montserrat Martos na housle a Marc López a Pere Martínez, kteří rytmicky tleskají, což je obvyklý způsob rytmického doprovodu u flamenca. Samotný Coronado začal hrát na kytaru jako teenager a původně se věnoval rockové hudbě. Postupně se však dostal k flamencu a začal prvky tohoto stylu začleňovat do svých kompozic, inspirovaných krajinou Středomoří. Ovšem flamencový rytmus a struktury jsou pro něj pouze rámcem, který při komponování používá. V žádném případě se nesnaží o přesnou nápodobu klasických flamencových skladeb, spíše u něj jde o volnější inspiraci.

Pod názvem Udolç vyšla kolekce ukolébavek, pod kterou jsou podepsáni katalánská zpěvačka a trumpetistka Alba Careta a producent Henrio. Na počátku alba byl školní projekt, v jehož rámci měli studenti z Katalánska v letech 2021 a 2022 hledat a sbírat ukolébavky z různých kultur. Alba Careta si z takto shromážděných písní vybrala ty, které se vztahují ke katalánskému regionu kolem města Girona. Vedle ní a Henria se na albu podílel také kytarista a producent Santi Careta, zpěvaččin bratr. Kolekce obsahuje dvanáct ukolébavek a k tomu několik básní Enrica Casassese.   

Houslista Apeŀles Carod a na svém albu Abismes i flors se snažil zachytit prostřednictvím hudby nálady a emoce. Inspiroval se pohledem na květiny, hory, vodu a nebe a jejich prostřednictvím a skrze hudbu předkládá posluchačům své smutky i radosti. Apeŀles Carod se narodil v roce 1989 a pohybuje se jak na katalánské, tak na mezinárodní jazzové scéně. Spolupracoval například s polskými hudebníky Pawłem Kaczmarczykem a Stanisławem Słowińským a jeho spoluhráčem na novém albu je uznávaný katalánský kontrabasista Manel Fortià. Vedle jazzu se Carod věnuje jako doprovodný hudebník také popu nebo lidové hudbě a působí také ve velkých jazzových orchestrech. Rozhovor s ním si můžete poslechnout z našeho webu www.hudebnirozhovory.cz.

Slovo „prenda“ má ve španělštině dvojí význam – jednak označuje kus oblečení a jednak něco cenného, speciálního. Slovo „roja“ znamená „červený“. Tato barva symbolizuje vášeň, utrpení, ženskost a život a je důležitá také ve flamencu. Pro to všechno si ji kapela, složená ze tří mladých žen, vybrala jako svůj symbol. Navíc se místo, kde poprvé společně zpívaly, jmenuje La Casa Roja, Červený dům. Každá z písní na albu má nějaký vztah k červené barvě a tvoří tak součást jednoho celku. I rozhovor s triem La Prenda Roja si můžete poslechnout z našeho webu Hudební rozhovory. My si na závěr od této kapely poslechneme píseň Amapola, Vlčí mák. Pořad připravil a na vaše reakce se těší Milan Tesař. Psát mi můžete na tesar@proglas.cz. Od mixážního pultu se loučí také…