Markéta Irglová: Anar (recenze CD)

Oscar je samozřejmě v životopisu umělce úžasná položka. Pro Markétu Irglovou však není zisk prestižní ceny jednoznačnou výhodou. Ano, díky světovému turné, které po úspěchu písně Falling Slowly následovalo, se měla možnost rozkoukat na světových pódiích a odnést si z kolotoče hudebního byznysu to pozitivní. Současně však musela a bude muset dokazovat, že ve dvojici s interpretačně silným a autorsky originálním Glenem Hansardem nebyla jen do počtu. Od „vokálního křoví“, které Hansardovi dělala v začátcích spolupráce, se přes období, kdy byla suverénní polovinou dua, nyní propracovala k prvnímu autorskému albu, natočenému s vlastní kapelou.

Ve skupině hrají klíčovou roli dvě osobnostosti: Markétin manžel Tim Iseler, který nahrál baskytaru a elektrické kytary a album spoluprodukoval, a zpěvaččina velká kamarádka Aida Shahghasemi, původem perská zpěvačka a hráčka na buben daf. (Perský element je mimochodem zastoupen i v názvu alba – slovo „anar“ znamená granátové jablko.) Dále se ve studiu objevila dechová dekce, violoncellista Fred Lonberg-Holm, bubeník Frank Rosaly nebo kytarista Rob Bochnik z Hansardovy skupiny The Frames. Irglová sama se doprovází na piano a v menší míře také na akustickou kytaru. Natáčelo se v Chicagu a album vyšlo paralelně u americké společnosti Anti- (vydává například Toma Waitse) a u brněnské firmy Indies Happy Trails. Tolik fakta.

Na rozdíl od spolupráce s Glenem Hansardem jsou Markétiny autorské písně logicky postavené především na klavírním doprovodu. I vzhledem k tomu, že se celá deska nese ve volnějším až pomalém tempu, si mohou jednotlivé skladby být na první poslech podobné. Tato zdánlivá shoda zachází tak daleko, že i perskou lidovou píseň Dokhtar Goochani v podání Aidy doprovází klavír ve stylu velmi podobném jiným písním na albu. Při pozornějším poslechu však začnou na povrch vyplouvat rozdíly: jednou klavírní linku podepřou lehké bicí (Divine Timing), jindy rytmika zasáhne výrazněji (We Are Good), v dalším případě hraje výraznou roli violoncello (Wings Of Desire) a jinde dechové nástroje (Go Back). Samozřejmé není ani to, že Irglová pravou rukou rozvíjí melodii jako v písni Only In Your Head. V další silné skladbě Let Me Fall In Love vystupují do popředí spíše hlubší tóny piana.

Relativně pestrá je i vokální stránka alba. Markéta Irglová sice nemá dar práce s dynamikou, jako to umí její bývalý hudební kolega, ale tento nedostatek nahrazuje prací s výrazem. I když jsem si vědom, že jakékoli přirovnání je pouze přibližné, vybaví se mi u Divine Timing zpěvačka Tori Amos (v méně chraptivé variantě) a u Only In Your Head Enya. V písni We Are Good má Markétin hlas orientální nádech a v Let Me Fall In Love jsem ocenil sílu šepotu.

Síla Markétina hlasu tkví vůbec v tom, jak dokáže rozvinout silnou melodii z ticha a jak umí udržet napětí i s minimem prostředků. I z toho důvodu zní komorní skladba Only In Your Head minimálně stejně mohutně jako bohatě aranžovaná Go Back. A jestliže se autorka rozhodla album zahájit velmi klidnou písní Your Company, není to neznalost pravidel šoubyznysu (na začátek patří hitová vypalovačka), ale svobodné rozhodnutí. A zároveň klíč k celému albu, ráda, že je určené k poslechu v klidném prostředí. Jen tak totiž vyniknou čisté aranže, ve kterých má smysl i každý jeden úder Aidina bubnu.

Rok vydání: 2011
Vydavatel: Indies Happy Trails
Žánr: folkrock/pop
Celkový čas: 49:15