Devítka: Chat (recenze)

Album Chat by mělo pro skupinu Devítka představovat křižovatku. Kapela Honzy a Jindřišky Brožových totiž poprvé nahrávala bez zbylých dvou zakladatelů skupiny, bratrů Hofrichterových. Z Devítky se stalo trio, ve kterém ústřední dvojici doplňuje zkušený muzikant Petr Havrda. Navzdory jeho elektrickým kytarám a také hostujícím bicím (Daneš Marinica) zůstává Devítka jedním z našich nejvýraznějších zástupců akustického „středněproudého“ folku. Žádná alternativa, „jen“ melodické písničky.

Jestliže jsem v souvislosti s minulým albem Pohádka psal, že Honza Brož jako autor zraje, zde bych to mohl opakovat, i když už nejsme svědky tak výrazných autorských posunů jako dříve. Jinými slovy: nové písně rozhodně nejsou horší než ty minulé, avšak ani nešokují. Jde zde o jakýsi „mírný pokrok v mezích žánru“. Brož jako autor se usadil a prostě jen dál pracuje se svým talentem jako skladatel i textař.

Pokud jde o Honzovy nové texty, doporučuji k poslechu titulní Chat a především Měsíc vlků o měsíci nísánu, unaveném židovi a trhanu Bohu, který mění vodu ve víno. I když jsou některé jiné písně překombinované (Na polední straně s motivy z pohádek, Malého prince a křesťanství) a jinde mě při poslechu napadá srovnání s nedostižnými vzory (básníku Pavlu Šurtovi a jeho Koleji Yesterday se vzpomínání na studentský život Z vody nevyrovná), mají Brožovy texty stále hlavu a patu a většina mladých folkových kapel by se jimi mohla inspirovat podobně, jako se možná Honza kdysi inspiroval u svého současného šéfa z druhé kapely Žalmana. 

Stále platí, že Honza dokáže napsat silnou a zapamatovatelnou melodii. Oba Brožovi mají výrazné hlasy (Honza vypravěčský, Jindřiška expresivní a ve výškách řezavý), dobře se poslouchají jejich sóla i dvojhlasy. Samozřejmostí je u Devítky bezvadná artikulace a práce s dynamikou. Spíše zpestřením, nikoli nutností, je zapojení Petra Havrdy do vokální složky alba. Petrova síla je především v hudebním doprovodu: vedle akustických a elektrických kytar střídá lap steel a dobro. V jednom případě přispěl Havrda i autorsky: Jeho Pouta mají pěknou melodii, inspirovanou irským folklórem, avšak text je – kulantně řečeno – kostrbatý: „Může prasklin pár / časem mít i hráz. (…) Jednorožců pár / zbývá posledních.“

Přes rockové či popové prvky v některých zůstává Devítka folkovou kapelou, jejíž nové písně by se dobře vyjímaly u táboráků. Pokud se do repertoáru amatérských osadních kapel někdy dostanou, budou u ohňů patřit k tomu zajímavějšímu. Na druhou stranu by se dobře hodily i do playlistů osvícených rozhlasových stanic pro dospělé. Silné melodie, výrazné refrény a pravidelné bicí jsou přece hlavní atributy hitů. Díky silným textům album stále patří do folku, ačkoli bychom je při pohledu na kýčovitý obal mohli omylem řadit… prostě někam jinam.

Vydavatel: Jiří Mašek – Good Day Records
Rok vydání: 2007
Žánr: folk
Celkový čas: 51:52