Rakovnickej potok: Stará slepice (recenze CD)

Už to, že se někdo věnuje hudbě, která nemá velké zástupy fanoušků, je chvályhodné. Takzvanou old time music u nás dlouhodobě, programově a zasvěceně popularizuje, propaguje a hraje horal Martin Žák. Trochu jiným způsobem se téhož žánru zhostila skupina Rakovnickej potok. Její členy osobně neznám, mohu pouze odhadovat, že za sebou nemají tolik erudice jako jejich zmíněný kolega, zato však z jejich písní přímo čiší radost.

Rakovnickej potok k hudbě přistupuje s lehkostí a má daleko k ortodoxii. O tom svědčí vtipná, svěží a přitom velmi „nežánrová“ úprava české lidové písně Na tom bošileckým mostku. Ano, takto by ji možná hráli Američané českého původu, kdyby podrželi v mysli folklor svých předků a kdyby si dokázali zachovat češtinu bez přízvuku. Je to roztomilé, mezi americké a irské lidovky se to hodí a následující instrumentálka Red Haired Boy i notoricky známá melodie Shady Grove (s českým textem Děvče mít) na to skvěle navahzují.

Old time atmosféra, kterou kolem sebe Rakovnickej potok šíří, je z velké části postavena na humoru. Písně na albu počítají spíše s městským posluchačem, u kterého časté zmínky o domácím zvířectvu a s ním souvisejících peripetiích vyvolají legrační asociace než u fanouška z venkova. Přiznejme si například, že verše „Slepice jsem stará / nesnesla jsem nic už od jara“ mají v paneláku větší efekt než na vesnici, kde je slepice přece jen stále běžnou součástí hospodářství. V „selských“ písních Rakovnického potoka se dále objevuje skot („S krávou, s tou si poradím, horší je to s dámou“) nebo kříženci lichokopytníků (Hej mulo!). Zvířata však zpravidla nejsou (až na onu slepici) hlavními hrdiny písní. Líná mula pouze přibližuje mládence s hnojem k jeho milé („s bílejma kozama“ – doufejme, že to má opravdu znamenat pouze další živočichy), kráva slouží jen jako přirovnání. Většina písní na albu Stará slepice se jinak klasicky zužuje na vztah mezi mužem a ženou, i když často probíraný s nadsázkou a s humorem, který ve většině případů nemá daleko k humoru hostinskému. Dokladem je nejen zmíněné přirovnávání osob ženského pohlaví ke zvířatům nebo jemné dvojsmysly, ale například také hospodské „přiznávky“ v písni Když je málo vody. Ne úplně čistá intonace až záměrně neumělý zpěv tento pocit podtrhují. Vlastně je to ten žánr, kterému se někdy říká odrhovačky.

Ale pozor! Nejsou to odrhovačky toho typu, kdy se pár podnapilých sousedů v hospodě dá do zpívání Škoda lásky. Rakovnickej potok se sice v první řadě baví, humor je to zpravidla velmi „mužský“, nicméně texty na originální americké (nebo irské) melodie jsou solidní (i když zrovna Děvče mít a některé další mají k poezii hodně daleko) a kytary, banja, housle i basa hrají svižně, přesvědčivě a hlavně tanečně. Ano, k tanci se hudba Rakovnického potoka hodí výtečně. K tanci a k dobré zábavě. „Prostě to šlape a krásně hraje jak za starejch časů, kdy se ještě hudba dělala pro radost, raci byli ještě jedovatí a na mlýnském kole se točil vodník Kebule,“ píše se v bookletu alba. To je výstižné. I kvůli tomu vodníkovi, který se na amerických řekách asi netočil tak často jako na potocích a říčkách českých. Hudba Rakovnického potoka sice používá americké melodie, ale je naše, česká, provinční, hraná s radostí a pro radost.

Vydavatel: AVIK
Rok vydání: 2012
Žánr: old time/country/bluegrass
Celkový čas: 37:12