Martin Žák: Vánoce v trojím čase (recenze CD)
Český horal a milovník americké akustické hudby Martin Žák přetextoval pět anglických koled a vánočních písní. Nahrál je s pomocí strunných nástrojů (kytary, autoharfa, banja, dulcimer), ale také s hostujícím flétnistou Jakubem Klarem, violoncellistou Janem Kellerem, kontrabasistou Petrem Surým nebo zpěvačkou Katkou García.
Vedle českých a moravských koled a původně rakouské Tiché noci pronikají v poslední době do našeho povědomí stále víc také vánoční písně z anglosaského prostředí. Nejde jen o obligátní americké hity jako Jingle Bells nebo Santa Claus Is Coming To Town, ale především o staré anglické koledy, jako jsou Deck The Halls, Angels We Have Heard On High (která je ovšem původně francouzská), Away In A Manger nebo The First Noel. Tyto písně se dočkaly už několikerého přebásnění do češtiny: na albu Petra Lutky Vánoce v Mníšku pod Brdy, v repertoáru královéhradeckých Kantorů nebo nově na vánočním albu Věry Martinové Foukneme do svící (kde některé z nich opatřil českými texty Zbyšek Raška). Se svou troškou do mlýna přispěl také Martin Žák, jinak propagátor především americké tradiční hudby. Tentokrát se sice vydal zdánlivě „jen“ za průliv La Manche (podtitul CD zní Z Betléma do starodávné Anglie a zpátky k mé nepokojné duši), avšak na obalu píše o „anglických osadnících ze svahů Appalačských hor“. I nový titul z Žákovy série minialb v limitovaných nákladech tedy souvisí s jeho oblíbenými americkými horami.
První čtyři převody lidových a zlidovělých koled zvládl Martin Žák velmi dobře. Překlad notoricky známého We Wish You A Merry Christmas jako Jdem přát klid a šťastné svátky vůbec nezní hloupě (a navíc rytmicky sedí), skvěle se Žák popasoval i s oslavným starodávným textem písně Deck The Halls (Síně cesmínou se krášlí). Pátá píseň, Návrat Spasitele (The First Noel) se od ostatních liší svou délkou (přes 13 minut) a také tématem. Zdaleka už nejde pouze o vánoční příběh. Naopak, od naslouchajícího pastýře a hvězdy, která udá směr, se textař odráží, aby ve dvaceti slokách vyprávěl celé evangelium – včetně zmínek o Ježíšových nejznámějších zázracích a podobenstvích. Píseň pak končí nikoli Pilátovým ortelem, ale filosofickými otázkami: „Odkud kráčím? Kudy? Kam? Kdo jsem já? A kdo Bůh?“ Nápad nasměrovat poselství Vánoc až k těmto obecným tématům je chvályhodný. Jen se obávám, že při tom množství slok psaných ve sdruženém verši a s takovou spoustou jednoslabičných rýmů (žít/jít, zlém/jdem, staň/chraň, řád/znát) by posluchač brzy ztratil pozornost, i kdyby píseň zpíval zpěvák s mnohem výraznějším hlasem.
O Žákově největším handicapu, kterým je jeho neznělý, jakoby nosový, zpěv, jsem psal už v jedné starší recenzi. Je tedy jen dobře, že alespoň do tří písní si autor (podobně jako na předchozím minialbu) přizval jednu z nejvýtečnějších českých zpěvaček, Káťu García. U ní sice nejsme na zpěv v češtině příliš zvyklí, ale o to exotičtěji její angličtinou a keltskou irštinou cvičený hlas zní. V duetech (při společném zpěvu téhož textu) hraje Žák roli vypravěče (nikoli zpěváka), zatímco Katka celek krášlí a posouvá od vyprávění k písni. Výsledek funguje až překvapivě dobře.
Ačkoli se Martin Žák jako muzikant zřejmě programově snaží o úpravy klidné, nepřekombinované, téměř minimalistické, větší aranžérská odvaha jeho písním sluší. Za vítané oživení tedy považuji sbory (účastníci Letní školy Old-Time Music) nebo nejrůznější flétny včetně irských whistle v rukou Jakuba Klara. Dokonce bych na jeho místě ještě mnohem odvážněji zpracoval například předehru písně Jen sláma Ho chrání s harmonikou (Žák) a cellem (Jan Keller).
Na druhou stranu však lze Vánoce v trojím čase vnímat i jako úmyslně klidné CD. Takové, na němž se místo radostného jásotu a laškovného koledování dostává ke slovu usebranost a úžas nad dítětem v jeslích, k němuž se chceme nechat vést. K nikoli básnickým, ale řemeslně povedeným překladům a k čistým aranžím přidávám jako klad vkusně zpracovaný booklet, ve kterém najdeme všechny potřebné údaje (texty písní, podrobný rozpis hostů, údaje k použitým ilustracím, reklamu na další Žákovy tituly). Za největší negativum nepovažuji ani Martinův neznělý hlas, ani neúnosnou délku poslední písně. Nejvíc mě mrzí chybné zájmeno ve frázi „Otče náš, jež v nebi dlíš“ (takto zpívané i napsané v bookletu). I když toto zájmeno umí dobře skloňovat jen málo mluvčích češtiny, spojení „Otče náš, jenž…“ je přece jen dostatečně známé.
Rok vydání: 2011
Vydavatel: Martin Žák/Country Home
Žánr: anglické koledy
Celkový čas: 28:09