Slyšte, lidé! – Slnko Records v roce 2016

Longital je trio, které tvoří baskytaristka a zpěvačka Shina, kytarista Daniel Salontay a bubeník a hráč na klávesové nástroje Marián Slávka. Při nahrávání nového alba Divoko se k nim ve studiu jako čtvrtý člen přidal Ondřej Ježek, který jednotlivé písně dozdobil dalšími nástroji – steel kytarou, elektrickým klavírem nebo elektronickými zvuky a dalšími efekty. Na albu hostuje také český muzikant Ondřej Galuška, a sice v roli hráče na trombón. 

Nové album písničkářky Katarzie se jmenuje Agnostika. Katarziu je silná textařka, která ve svých verších popisuje do posledního detailu své pocity a příběhy. Neznamená to však, že by posluchači nenechávala prostor pro fantazii. Její obrazy, metafory i propojení několika jazykových rovin umožňují při dalším a dalším poslechu objevovat nové souvislosti.

Ivana Mer je majitelka výrazného hlasu, která si k sobě na svém albu Early Works volí různé producenty a doprovodné nástroje. Ivana Mer absolvovala ve Francii stáž zaměřenou na odbourávání psychických bariér při zpěvu. Její debutové CD lze vnímat jako sbírku zvukových koláží, ale také jako ukázku zajímavého propojení hudby s texty.

Mladá zpěvačka Sisa Feher se na tuzemských pódiích v minulosti představila s jazz-funkovou kapelou Pitch Bender, která v roce 2009 získala cenu za nejlepší jazzový výkon v soutěži Jazz Talent v klubu Jazz Dock v Praze. Nové album Cirrus zpěvačka natočila se svou novější skupinou Fehero Rocher. I ona však má za sebou první úspěchy, například Cenu za individuální výkon a zralý koncept ze soutěže Nové tváře slovenského jazzu. A „zralý koncept“ lze mezi řádky číst i na albu Cirrus, které jen na první poslech zní jako sice příjemná, ale poněkud nesourodá směs písní a vlivů. Obsahuje jak zpěvaččiny autorské skladby, tak standardy a úpravy slovenských lidových melodií nebo dokonce předělávku jedné písně od německé experimentálně rockové skupiny Can. 

Už dvě alba Slnko Records vydalo ukrajinskému duu Zapaska. Stejně jako původní sestavu skupiny Longital tvoří i Zapasku muž a žena, kteří jsou partnery i v osobním životě. Zatímco ještě před pár lety si obě kapely byly podobné i zvukově, dnes Longital jako trio více než dříve pracují s akustickými nástroji a Zapaska se naopak vydala „elektroničtějším“ směrem a ve své tvorbě některé prvky zredukovala na minimum. Jestliže na minulém albu Kontur účinkovalo několik hostů, na novém CD Pomalu pracovala Zapaska pouze s pomocí dvou zvukových producentů a mistrů zvuku. 

Jedním z nejvýraznějších objevů na slovenské scéně je Katarína Máliková, která vydala u Slnko Records album Pustvopol. I když jde o nahrávku velmi moderní, je zároveň holdem zpěvaččinu milovanému kraji, Horehroní. Sama Katarína se doprovází na klavír, elektrické klávesy a syntezátory a také na píšťalku a perkuse. V kapele má hráče na příčnou flétnu, dvoje housle, basu, akordeon a další klávesy, mezi hosty pak figurují hráči na bicí nebo trombón. Název alba Pustvopol má dva významy – jednak je to starodávný název pro Pusté pole, část obce Telgárt v okrese Brezno, a dále obřadní lidová píseň z téže obce, která tvoří hlavní motiv alba.

Album Dýchajúce obrazy je už třetím počinem pětičlenné mužské kapeyl Billy Barman. Album vyšlo v listopadu 2016 a v žebříčku nejlepších slovenských alb roku 2016, který zveřejnil web doba.sk, skončilo na druhém místě za Katarziou.

Písničkář Nany Hudák, někdejší metalový hudebník ze slovenské Prievidze, se na české scéně mihl přesně před deseti lety, kdy své třetí album Kým mi lúče narastú vydal u tuzemské firmy Popron. Předtím i potom natáčel desky vlastním nákladem a až nyní, se svou pátou dlouhohrající kolekcí, našel v Slnko Records adekvátního vydavatele. Více než tisíc hodin prý strávil v domácím studiu při tvorbě alba, jehož 13 skladeb trvá dohromady 65 minut. Nany si v delších kompozicích liboval už dříve a na novém albu tato jeho záliba posílila. Důvodem je epičnost jeho tvorby, kterou vystihuje i poměrně trefné označení „fantasy folk“ na obalu alba. CD se jmenuje Jazyk duší.

Skupina Živé kvety své album Nové poschodia věnovala Bratislavě a pozvala si na ně řadu zajímavých hostů. Jsou mezi nimi varhaník Marián Varga, legendární bigbítový zpěvák Jozef Barina nebo rapper Pavel „Lyrik“ Remiáš. Album není vylíčením bratislavské idylky. Není ani dokumentem o boji člověka s městem. Je to sonda do pestrého života s mnoha otázkami a alespoň některými odpověďmi.

Bloom bylo původně duo zpěvačky Barbory Drahovské a kytaristy Lukáše Kyšky. K nim se později přidali baskytarista Jozef Yogi Graus a bubeník Igor Ajdži Sabo, čímž vznikla regulérní kapela, která například v květnu 2012 zahrála živě v našem pořadu Jak se vám líbí. Mezitím se z kapely Bloom se stala Barbora Bloom, která se rozhodla pro sólovou dráhu a vydala album 15/7. Vedle toho je třeba připomenout dvě důležité změny. Namísto rockové instrumentace hrají na novince klíčovou roli syntezátory a elektronické zvuky a Barbora jako textařka přešla z angličtiny na slovenštinu. V některých písních se po zpěvaččině boku dál objevuje její dlouholetý kolega Lukáš Kyška s kytarou, nicméně hlavního spolupracovníka Barbora našla v producentovi Erikovi Horákovi, zvaném Losos. Právě on její víceméně folkové písně obalil do syntetických a elektronických zvuků, aniž by naštěstí ve většině případů rozbil cokoli z jejich podstaty. Zvolený doprovod je vkusný, nepřekombinovaný a díky několika málo hostům – především violoncellistce Kataríně Kozelkové – pestrý.