Ján Sudzina z vydavatelství Hevhetia: Kvalita a hledačství

„Už od prvního alba Pavla Jakuba Ryby mi bylo jasné, že chci vytvářet prostor pro lidi, kteří ten prostor nemají, případně jsou to hledači něčeho nepojmenovatelného,“ vzpomíná Sudzina a pokračuje: „Nemám rád vydavatelství, která mají manipulativní charakter, ať už v dobrém, nebo ve zlém. Mám například velmi rád vydavatelství ECM, které je pro mne etalonem něčeho až božsky vysokého. Ale nelíbí se mi tam jejich systém, kdy hudbu už hotových umělců produkují podle svého pohledu na zvuk a vizuál. Proto jsme se vizuál Hevhetie rozhodli vyjádřit jen nepatrným logem. Naše vizuální identita je velmi jemná vlnovka.“

I když se letos Hevhetia soustředí na své dvacáté výročí, Ján Sudzina zároveň cítí, že přichází doba, kdy musí přehodnocovat, jak dál: „Otázka není, zda a jak pokračovat, ale jak udržet hodnotu, která už přesahuje naši slovenskou scénu. Je to zodpovědnost za celou platformu, za množství lidí a za část historie nejen slovenské, ale evropské kultury. Bylo by velmi lehké naskočit na vlnu současných velkých evropských grantů a partnerství, ale já mám stále zdvižený varovný prst, že je to cesta do pekel.“

Hevhetia vydává hudbu různých žánrů: od klasické hudby přes současný jazz a improvizovanou a experimentální hudbu až po písničkáře typu Petra Janků nebo Eda Kleny. Kde vidí spojnici mezi všemi těmito polohami? „Když člověk hledá, klade si krajní polohy otázek a rozhodne se podle svého svědomí. Důležitá je jednak kvalita, jednak právě to hledačství,“ líčí Ján Sudzina.