Slyšte, lidé! – Písně migrantů

V roce 1988 natočila skupina The Pogues píseň Thousands Are Sailing, svou autorskou baladu s formální strukturou lidové písně. Ostatně jako irskou lidovou ji chybě v bookletu svého alba Má pravá láska uvádí skupina Asonance. Český text k ní napsal Jan Lašťovička a tato verze s názvem Přej těm poutníkům štěstí náš pořad zahájí.

Tématu novodobých migrantů se programově věnuje básník a písničkář Jakub Čermák. Ve svých písních se snaží bojovat proti strachu, který u nás programově zasévají některá politická hnutí. Čermákův postoj je naprosto jasný – úcta k lidskému životu, ke každému jednotlivci, i když je jiný než ti ostatní. Projevuje se to tak, že nemá slova odsouzení ani vůči těm, kteří proti imigrantům brojí. Naopak, považuje je za „utrápený duše“, které čekají na to, až z nich někdo sejme strach. Bude to nový Vinnetou nebo Vilém Tell? O nich se totiž zpívá v mimořádně silné písni Imigranti: „Té tíhy, kterou musí nést, a toho smutku a vzteku…“

Skupina Bůhví v roce 2003 zařadila na své album Akt píseň Než se rozední. Ta reflektovala zoufalé pokusy Kubánců utéct na člunech z ostrova nesvobody k floridským břehům. Mimochodem s tématem souvisí například i píseň skupiny Manic Street Preachers Baby Elián. Příběh tehdy sedmiletého Eliána Gonzáleze v roce 2000 obletěl celý svět. Ale zpět ke skupině Bůhví. „Jestli na sever dopluju, tak ti slibuju, moje Havano, o tvé kráse i chudobě píseň o tobě napíšu,“ zpívá se v textu Martina Hrubého a Vojtěcha Probsta. Autorem hudby je Ondřej Brzobohatý, v té době člen kapely, která bodovala na folkových festivalech.

Hovoříme-li o tématu migrantů a jeho zpracování v písních, neměli bychom vynechat irskou skupinu U2, ke které texty plné porozumění a lidskosti patří. Na albu War z roku 1983 vyšla například píseň Refugee. V roce 1995 pak nahráli U2 v rámci svého vedlejšího projektu The Passengers píseň nazvanou Miss Sarajevo. V načrtnutém příběhu bosenské dívky vyjmenovává zpěvák Bono některé zdánlivé samozřejmosti, ke kterým však dospívající v první polovině 90. let v Bosně měli daleko: „Je tu vůbec čas na oční stíny a rtěnku? Čas na ostříhání vlasů? Čas na velké nákupy?“ V další sloce: „Je čas utíkat, abyste se skryli? Čas na polibek a vysvětlení?“ A ještě dál: „Je čas na první svaté přijímání? Čas na kapelu East 17? Čas obrátit se k Mekce? Je čas být královnou krásy?“ A jako host zazpívá Luciani Pavarotti italsky slova: „Říkáš, že řeka najde svou cestu do moře. Stejně tak najdeš ty svou cestu ke mně – přes hranice a přes žíznivou zemi. Láska přijde. Já se už nemohu víc modlit. Nemohu víc doufat v lásku, nemohu na lásku čekat.“

V roce 2008 vznikla v Praze skupina s názvem Allstar Refjúdží Band. „Jejím posláním je otevírat skrze uměleckou produkci témata spojená s migrací a ukazovat možnosti řešení sociálních problémů.“ V sestavě najdeme amerického hudebníka Michaela Romanyshyna, čínskou zpěvačkou Jing Lu, kurdského zpěváka Mirana Kasema, švýcarského zpěváka Philippa Schnekera, arménského akordeonistu Gugara Manukjana a další.

Tématu migrace věnoval své nejangažovanější album americký bluesový písničkář Eric Bibb. Nazval je Migration Blues a v souvislosti s ním říká: „Předsudky vůči našim bratřím a sestrám, kterým momentálně říkáme uprchlíci, jsou problém. Strach a neznalost jsou problém. Sami uprchlíci problém nejsou – jsou to statečné lidské bytosti, které prchají před strašlivými okolnostmi.“ A dodává: „Rád bych tímto svým albem všechny povzbudil, aby byli otevřené mysli a srdce. Vždyť historie nás učí, že všichni jsme potomci lidí, kteří se někam přesouvali.“ Eric Bibb na své album vybral některé klasické písně jako Masters Of War Boba Dylana nebo This Land Is Your Land Woodyho Guthrieho. A přidal své vlastní skladby.

Téma uprchlíků zpracovala v roce 2011 také česká ska kapela Tleskač na albu Neverdie Songs. V tomto případě jde o uprchlíky z komunistické Číny, kteří v přeplněné lodi prchají na Havaj. Píseň se jmenuje To se mi snad jenom zdá.

Velmi zajímavý text na téma migrantů najdeme na nejnovějším albu písničkáře Ravena, nazvaném Waltz. Skladbu Tři malí ptáci věnoval „všem, kteří někam táhnou, a nám, co sedíme na zadku, abychom jim rozuměli“. Zpívá se v ní: „Abdul a Sámir plujou do Evropy, budou tu s námi, když se neutopí. Pánbůh sotva zkoumá, kdo kam pluje, a u nich doma dost připaluje.“ Prostě – „dva kluci s hlavou plnou plánů uvíznou spolu vprostřed oceánu“.

Jako monotematické pojala své nejnovější album Migrant Songs skupina The Odd Gifts pod vedením Ondřeje Galušky, jinak známého z kapely Eggnoise. Album obsahuje písně o migraci a migrantech, ale Galuška toto téma bere zeširoka. Vejde se mu do něj tedy i český migrant Antonín Dvořák, který se na lodi plaví do Nového světa. Název alba lze přeložit dvojím způsobem – Písně migrantů, ale také Migrující písně. Ondřej Galuška, který je vystudovaný filosof, se snaží na svém albu hovořit přímo ústy migrantů. Aby to znělo důvěryhodně, pozval si do některých skladeb jako zpěváky cizince usazené v Česku. V písni The Gift Of The Other, Dar druhého, se zpívá: „Po přečtení zpráv ve mně pění krev. Přiznám se, že jsem v šoku z reakcí lidí a volání po krvi. Jak všichni jsou za jedno, jak všichni odsuzují. Všechnu sílu mi bere nedostatek snahy o porozumění. Raději se přikloním k těm, kdo mají odvahu nahlas říct: Tohle místo je dost velké, je dost velké pro všechny.“

Tématu uprchlíků věnoval také zpěvák Sting jednu velmi silnou píseň. Jmenuje se Inshallah a zpívá se v ní o člunech v mrazivém větru a o úzkostné matce se spícím dítětem na rameni: „Kdo ji může obviňovat?“