Gregory Porter hostem festivalu JazzFestBrno 2016
Do Brna se vrátí americký zpěvák Gregory Porter. V rámci festivalu JazzFestBrno vystoupí 8. března 2016 v Bobycentru.
Gregory Porter, který v Brně na JazzFestu vystoupil už v roce 2014, je považovaný za jednoho z nejlepších amerických jazzových zpěváků současnosti. I když za něj hovoří především jeho hudba, nepřehlédnutelný je i díky záhadné čepici, kterou na veřejnosti nikdy nesundává. Jeho repertoár se skládá z autorských kompozic a ze standardů z jazzu, soulu, gospelu a R&B. Za dvě první alba – Water a Be Good – získal nominace na Grammy a za třetí album Liquid Spirit si už z udílení cen Grammy odnesl zlatý gramofonek. Trumpetista Wynton Marsalis ho nazval gigantem současného jazzu a uznale o něm hovořily také zpěvačky Dianne Reeves nebo Erykah Badu.
Jedna z klíčových písní Greogryho Portera se jmenuje 1960 What? a je věnována 60. letům minulého století, tedy době, kdy Porter ještě nebyl na světě. Na otázku, co pro něj tato doba znamená, odpovídá: „Události té doby na mne velmi silně působí. Díky odkazu 60. let mohu svobodně chodit po ulici, mohu se najíst nebo nakupovat tam, kde chci. Legislativa 60. let ovlivnila, s kým se mohu vidět, s kým si mohu dát schůzku. Odkaz té doby totálně změnil celý svět. A ta píseň je mým komentářem těchto událostí, pokusem o dokument doby, která je pro mne velmi důležitá, i když jsem ji sám nezažil. Vnímám to nejen jako muž černé pleti, ale jako Američan a jako pozemšťan. Vždyť pokud se dnes ve světě mluví o Spojených státech, pokud se zkoumá, zda máme svobodu, nebo zda stále dochází k diskriminaci, nejde už pouze o Gregoryho Portera nebo obecně o černé, ale je to záležitost celého světa. Lidé, kteří bojovali za svobodu pro sebe a pro celý svět, se museli potýkat s mnoha problémy. O tom zpívám, to se snažím zdokumentovat.“
Na otázku, zda se dnes do naší společnosti něco z ducha 60. let vrací, odpovídá: „O tom jsem absolutně přesvědčen. Jsme chybující lidé, dějiny se opakují, a my tak můžete velmi dobře pozorovat, co přijde. Můžeme si říct: Aha, to už tady bylo. – Například když lidem chybí peníze, kompenzují si to tím, že diskriminují druhé, snaží se ty, kdo se odlišují, vytěsnit z bezpečného kruhu občanství. To se děje na celém světě, nejde pouze o záležitost Spojených států. Měli bychom tedy sami v sobě objevit absurditu takového počínání. Vždyť pošlapat jakoukoli část lidské společnosti je totéž, jako bychom si z těla odřízli jednu končetinu. Společnost, která vyobcuje některou svou část, se oslabí jako celek.“