Gregory Porter: Šedesátá léta změnila můj svět

Gregory Porter: Šedesátá léta změnila můj svět
6. ledna 2013 Aktuality, Jazz Autor: Milan Tesař

Americký zpěvák Gregory Porter, aktuálně podruhé nominovaný na cenu Grammy, se narodil v roce 1971. V připravovaném rozhovoru pro časopis Harmonie (vyjde v březnovém čísle), jehož malou část vám nyní nabízíme, však hovoří i o svém vztahu k 60. letům minulého století. Gregory Porter vystoupí 14. března 2013 v Praze v rámci již Jarního Gala pro Struny podzimu.

Rozhovor s americkým zpěvákem Gregorym Porterem

K jazzu a r&b, tedy k žánrům, za které jste byl nominován na Grammy, jste se dostal od gospelu. Vaše matka byla kazatelkou, a v duchovním prostředí jste tedy vyrůstal. Vnímáte gospel jako důležitou součást svých hudebních kořenů?

Ano, gospel byl součástí naší rodinné tradice, byl pro mne velmi důležitý. Právě duchovní hudba ve velké míře ovlivnila to, čemu se věnuji v současné době, můj způsob interpretace jazzu. Všechny žánry, kterým se věnuji, ať už je to jazz, blues, soul nebo r&b, s podstatou gospelu souvisejí. Gospel jako základ této afroamerické hudební tradice na mne stále působí.

Své první sólové album vydal až téměř ve čtyřiceti letech. Proč tak pozdě?

Chtěl jsem vydat album dříve, ale nenaskytla se mi k tomu ideální příležitost. Hudbu musíte nejprve napsat, potom nahrát, propagovat, potřebujete k tomu hodně peněz a vůbec celé je to komplikovaný proces. Čekal jsem tedy na tu správnou chvíli, a ta se naskytla možná trochu pozdě, ale já věřím, že to byl pro mne ideální čas. Nyní jsem totiž spokojený sám se sebou jako s člověkem, zpěvákem, skladatelem. Dělám to, co dělám. Na nic si nehraju, jsem sám sebou. Nejsem uměle vyprodukovanou hvězdou, nekalkuluji, nečekám na příští úspěch. Nesnažím se být nejlepší, chci být jen sám sebe. Velký je ten, kdo je jedinečný. A já se snažím najít svou vlastní hudební cestu. Hledám zajímavé příběhy, které jsou skryty v mém srdci.

Hned několik příběhů můžete najít v písni 1960 What? z vašeho prvního alba. V textu pracujete s tématem sociálních nepokojů v Detroitu v roce 1967, ale nepřímo zmiňujete i osobnost Martina Luthera Kinga, zavražděného v roce 1968 v Memphisu. To jsou události, které se odehrály ještě před vaším narozením. Co pro vás klíčové momenty americké historie 60. let znamenají?

Události té doby na mne velmi silně působí. Díky odkazu 60. let mohu svobodně chodit po ulici, mohu se najíst nebo nakupovat tam, kde chci. Legislativa 60. let ovlivnila, s kým se mohu vidět, s kým si mohu dát schůzku. Odkaz té doby totálně změnil celý svět. A ta píseň je mým komentářem těchto událostí, pokusem o dokument doby, která je pro mne velmi důležitá, i když jsem ji sám nezažil. Vnímám to nejen jako muž černé pleti, ale jako Američan a jako pozemšťan. Vždyť pokud se dnes ve světě mluví o Spojených státech, pokud se zkoumá, zda máme svobodu, nebo zda stále dochází k diskriminaci, nejde už pouze o Gregoryho Portera nebo obecně o černé, ale je to záležitost celého světa. Lidé, kteří bojovali za svobodu pro sebe a pro celý svět, se museli potýkat s mnoha problémy. O tom zpívám, to se snažím zdokumentovat.

Píseň 1960 What? jste vydal také v několika remixových verzích. Má jít o snahu přiblížit se mladšímu publiku nebo obecně lidem, kteří jazz neposlouchají?

Remixy vnímám velmi pozitivně. Snažil jsem se, aby v nich byly zachovány nejdůležitější prvky té písně, ať už je to basová linka nebo poselství textu a intenzita mého zpěvu. To vše se zdůraznilo, zatímco to ostatní mohlo jít pryč. Je to opravdu poselství pro mladší publikum, hudba, kterou mohou hrát v tanečních klubech. Když se vám něco takového povede, je to skvělé. Nechci se o to snažit se všemi svými písněmi, ale 1960 What? se k něčemu takovému skvěle hodí. Vždyť ještě předtím, než jsem se pro remixy rozhodl, na ni lidé na koncertech tančili. Remixy mám ale rád obecně. Zajímá mě, co jiní lidé udělají s mou už hotovou písní, jak ji posunou do jiné roviny, jak ji dostanou k uším dalších posluchačů. Moje hudba tak má šanci uspět v novém kontextu, protože jazzové nahrávky hrají pouze specializovaná jazzová rádia.

Jako malý jste na špičkové úrovni hrál fotbal. Mají pro vás hudba a sport něco společného?

Ano, zrovna včera v noci jsem o tom přemýšlel a už jsem to vlastně trochu zmínil i v tomto rozhovoru. Píseň 1960 What? by byla ničím bez basové linky, bez klavírního partu, bez zpěvu. Důležitá je tedy práce týmu, a to jak ve sportu, tak v jazzu. K tomu, abychom symbolický míč na hudebním hřišti správně posunuli, je třeba dobrá týmová práce. Když jsem například včera večer koncertoval v Itálii, myslel jsem při tom intenzivně na celý svůj tým.

(Úryvek z rozsáhlejšího rozhovoru, který vyjde v březnu 2013 v časopisu Harmonie)

NyníPísně
Píseň: Otázka do větru (2023); Interpret: Bonsai č. 3; Album: Bonsai č. 3: Hořká letní noc
05:57Myšlenka na den
06:00Ranní proud
06:30Dnešní evangelium
06:35Ranní chvály
06:50Duchovní slovo
07:00Radio Vatikán (slovenské...

Hudební výlet do Pobaltí

JUUK_MulkaStabule_obalCDVydejte se s námi za hudbou Litvy, Lotyšska a Estonska.

Regiony

Regiony

Hudební výlet do Francie

kiledjian_the-otium-mixtapeZveme vás na hudební výlet do Francie.

Tri Nguyen – sólo pro dva nástroje

nguyen-tri_duos-aloneVietnamský hudebník Tri Nguyen natočil album pro dva sólové nástroje.

Anketa Album roku 2023 – druhá desítka

krajina-ro_mlhoviny_obalCDPodívejte se na první výsledky ankety Album roku 2023.

Témata Jak se vám líbí

Hansen_studio_2024Podívejte se, co pro vás chystáme v pořadu Jak se vám líbí.

Partneři

Harmonie_logo_velke_web

Darujte Proglas!