Po stopách sběratelů lidových písní V.

Po stopách sběratelů lidových písní V.

V našem seriálu Po stopách sběratelů lidových písní si tentokrát v rámci pořadu Folklorní okénko představíme Josefa Černíka, jehož největším dílem je sbírka Zpěvy moravských Kopaničářů. Zveme k poslechu ve středu 26. ledna za pět minut pět odpoledne.

Josef Černík se narodil 24. ledna roku 1880 ve Staříči  nedaleko  Frýdku-Místku jako třetí dítě místního nadučitele Josefa Černíka. Vyrůstal pod  vlivem  svého otce, nadšeného muzikanta a vedoucího bojkovického orchestru.

Jeho zájem o hudbu podpořilo studium na nižším gymnáziu v Uherském Hradišti, v jehož průběhu se Černík začal usilovně věnovat studiu hry na housle. Na  gymnáziu  založil  smyčcové  kvarteto,  v  tercii  pak  složil  svou  první  skladbu.

V centru Černíkova sběratelského zájmu byla oblast moravských a slovenských Kopanic, dále luhačovické Zálesí, západní Slovensko a Valašsko, zapisoval také v Bojkovicích a jejich okolí, a to nejen písně majoritního obyvatelstva, ale také u místních Romů.

Své zkušenosti shrnul detailně v článku O sbírání lidových písní (1915): "... vzpomínám, jak za letního vedra … o prázdninách ve volných chvílích bylo mi často pracně, těžko blouditi do únavy od chalupy k chalupě, jen abych něco získal. Vzpomínám, co jsem se napotil: ne vlastní prací sběratelskou … ale vlivem obtížné chůze v horách, po kopcích, místy velmi neschůdných. V tom hlavně spočívají potíže, spojené se sbíráním písní vůbec a na moravských kopanicích zvláště … nadarmo nepostrádáme i v největších našich sbírkách právě písní z horských vrchů. Z těchto končin máme nejméně sebraných písní – ač na nich vyskytuje se jich nejvíce – poněvadž do kopců chodit nechce se každému … Sbírati písně pohodlně, nebo dát si je sbírat a pak jen vydávat: dovedl by tudíž leckdo z nás…“