Stejný ksichty vydávají kompilační album

Letos na jaře je tomu přesně 15 let, co se na jednom pódiu v pražském klubu U Rafa sešla šestice spřátelených kapel. Na tom by nebylo nic tak divného, snad jen, že někteří muzikanti téměř neopustili podium. „Kapely se střídají, ale na podiu jsou pořád stejný ksichty,“ pravil tehdy kytarista Antonín a úderný slogan byl na světě. Za těch patnáct let se ona pospolitost samozřejmě velmi proměnila, většina kapel ale dosud funguje, byť personální provázanost už není tak zjevná. Pár ksichtů odpadlo, ale nahradili je noví lidé. Například Fanda Holý,  který se svým kontrabasem a postupně celou řadou dalších nástrojů obohatil hned několik ksichtích sestav.

„Stejný ksichty v posledních letech možná nejsou tolik vidět jako třeba na přelomu století, ale během posledních dvou tří let vyšlo hned několik nových desek, přibyly nové tváře, tak proč zase jednou nepředstavit všechny pohromadě?“ pravil František a začal konat. Výsledkem je výběr tvorby hned devíti těles žánrově rozkročených od šramlu, world music přes akustickou hudbu, country až po rokenrol, punk nebo alternativu. Aby posluchači nedostali naservírováno jenom to, co už znají z vydaných desek, každá kapela mohla vybrat jeden kus z „řadové“ desky a jednu dosud nevydanou raritu. Ahmed má hlad tak vedle písně Pjanyca z posledního alba zařadil „ambientní remix“ písně Kemu je najgorsi na swiace, Byl pes k písni z loňského CD Tak si pluj přidal aktuální živou nahrávku pořízenou v Bratislavě. U Jarabáků můžeme porovnat ryze akustický model 2012 z nedávno vydané desky s „celokapelovým“ soundem z dřívějška. Klec ze svého šuplíku vytáhla oblíbenou coververzi Leonarda Cohena, Neočekávaný dýchánek vedle dumky z Plechu servíruje léty prověřené, leč nikdy oficiálně nevydané Šproty. Kapitán Kajman se s tímto hudebním světem sice před pár lety rozžehnal, učinil tak ale velmi vydařeným koncertem, ze kterého přináší ochutnávku právě tento sampler. Nové tváře v ksichtí rodině představují Kojoti hlásící se k alternativní country a jejich frontman Fanda Holý též v sólo podobě. Pod názvem Stinka se skrývá Hana Lundiaková, postava známá ze světa literatury. Bylo to právě na onom památném večírku U Rafa, kdy ji „otec zakladatel“ této hudební pospolitosti Míša Hrubý poprvé přivedl mezi Stejný ksichty v řadách dnes již zapomenuté kapely Trenér Norů. Mezitím prošla Rudovousem a Třemi sestrami, nedávno pak s výpomocí Martina Černého z Rudovousu natočila několik vlastních a osobitých písní šansonového ražení. Dvě z nich najdeme i na tomto výběru. Kruh se uzavřel.

Album Druhá nejrychlejší kolektivní hra si vedle Fandy produkčně vzal na starost Petr „Káda“ Kadaník, finálního masteringu se zhostil Ondřej Ježek. CD vydané vlastním nákladem většina zúčastněných představí 25. dubna od 19.00 v pražském klubu Futurum.

(Oficiální tisková zpráva)