Španělské trio Emeterians a písně do těžké doby

Rozhovor s Maga Lionem ze španělského reggae tria Emeterians

Jak vznikl nápad natočit album inspirované dobou lockdownu?

Myslím, že ten nápad jsme dostali právě během lockdownu. Bylo to v polovině března 2020, kdy jsme ve Španělsku měli opravdu přísnou uzávěru. Byli jsme zavřeni ve svých domovech a celé to trvalo 75 dnů. Nemohli jsme jít na procházku do parku, nesměli jsme sportovat, bylo zakázané kohokoli navštívit. Mohli jsme pouze jednou týdně jít nakoupit do supermarketu a museli jsme se přitom prokázat policii. To bylo poprvé, co jsem se musel na tak dlouho odloučit od svého „bratra“ a „sestry“ z kapely, tedy od Wildmana a MaryJane. Bylo to poprvé, co jsme se více než týden neviděli. A teď to bylo dokonce mnohem déle. O to větší touhu jsme měli dělat spolu něco nového. Když jsme se tedy konečně mohli potkat, byl to doslova výbuch nápadů. Někdy v červenci 2020 jsme si přesně naplánovali, co chceme dělat, a v srpnu za námi přijel producent Cosme. Na týden jsme se spolu zavřeli a natočili jsme album. Byl to nádherný čas, protože jsme předtím nemohli být spolu a teď jsme to doháněli. Cosme je náš přítel a producent z Londýna. Přiletěl do Španělska asi na tři týdny. Z toho celý jeden týden jsme společně strávili na venkově, kam jsem si převezl část svého nahrávacího studia. Ráno jsme vstali, začali jsme pracovat na písních a spát jsme šli ve tři nebo ve čtyři ráno. Bylo to naše sedmé studiové album a my jsme se je snažili udělat jinak než všechna předchozí. Předtím jsme natáčeli tři alba s doprovodnou kapelou a tři s producenty. Měli jsme zkušenosti s tím, čemu se říká roots reggae, dělali jsme rocksteady i rockové balady. Na Jamajce nyní umělci jako Protoje, Chronixx a další pracují se zvukem moderního popu, jaký známe třeba ze Spojených států, a kombinují jej se svou hudbou. Pro nás to původně bylo za hranou toho, co se nám líbilo, a tak jsme se pokusili se tomu sice trošku přiblížit, ale zároveň jít přece jen zpátky ke klasické podobě reggae. Nevyhýbali jsme se tedy moderním prvkům, ale ponechali jsme v písních tradiční perkuse a vokální harmonie, na které jsou naši posluchači zvyklí.    

Měli jste z doby lockdownu zkušenost i s nahráváním hudby na dálku a s jejím aktuálním sdílením na sociální sítě?

Ano, propojovali jsme se se svými spoluhráči přes zoom a zkoušeli jsme mnoho věcí. Na albu máme například píseň Be Careful, která vznikla přesně takto. Každý nahrával u sebe doma, a teprve až se restrikce uvolnily, někteří spoluhráči přišli ke mně do studia nahrávku dokončit.  Jednotlivé části písně jsem shromažďoval delší dobu a byla to docela zábava. Kromě toho jsme v té době byli hodně aktivní na sociálních sítích. Nahráli jsme například s kapelou píseň Play On Mr. Music od skupiny The Heptones. Já jsem to smíchal a nyní můžete video vidět na YouTube. Podobně jsme s kapelou na dálku nahráli několik dosud nevydaných písní, například The Power Of Reggae, kterou bychom chtěli vydat někdy během roku 2022. Většinu nového alba jsme tedy nahráli během toho jednoho týdne, ale některé skladby jako Be Careful, Reggae Music a Tell Lie Vision vznikly zvlášť. Na první z nich jsme pracovali několik měsíců a i další dvě jsme natáčeli bez Cosmeho.

Album zahajuje píseň Our Story, jakýsi váš umělecký životopis v kostce. Bylo pro vás důležité zařadit ji právě na začátek?

Bylo to pro nás důležité. Jak už jsem říkal, je to naše sedmé album a hudba na něm zní trochu jinak než na těch předchozích. Potřebovali jsme tedy hned na začátku sdělit našim posluchačům, že přichází změna. V refrénu zpíváme, že i přes určitě změny zůstáváme spolu a chceme dál spolupracovat. V jednotlivých slokách pak velmi stručně – na ploše jedné písně – shrnujeme svou dosavadní hudební dráhu. Vybíráme samozřejmě jen některé momenty – naše začátky a také naši cestu do Londýna, kde jsme strávili čtyři roky. Poselství té písně je, že jsme nahráli už sedm alb a že chceme lidem zopakovat, kdo vlastně jsme. Bylo jasné, že toto musí být první píseň alba. Smysl má i píseň Reggae Music na konci alba, protože to je vyznání našim oblíbeným umělcům. Ale Our Story je pro nás opravdu důležitá píseň.   

Album se jmenuje Lockdown Project. Jak na něm na lockdown pohlížíte?

Chtěli jsme na lockdown pohlížet v trochu pozitivním světle. Ano, mohli bychom psát na sociální sítě jako většina lidí, že je to hrozné a podobně. Ale rozhodli jsme se, že to téma trochu posuneme. Na albu máme samozřejmě sociálně zaměřené texty, ty u nás nemohou chybět, ale zároveň tam jsou i velmi pozitivní témata. Snažili jsme se skládat takovou hudbu a psát takové texty, aby se v těchto těžkých dobách lidé s námi cítili lépe. Byla to určitě nejtěžší doba, jakou jsme v životě prošli, minimálně pro člověka mého věku. I když se tedy album jmenuje Lockdown Project – a po jeho natočení skutečně přišel další lockdown –, hlavním poselstvím nahrávky je naděje. Například v písni Irie posluchače vyzýváme, aby někomu blízkému zatelefonovali, že jim to změní den. Pak je tam milostná píseň, protože i v časech lockdownu se můžete zamilovat a můžeme mít někoho rádi. I píseň Reggae Music je vlastně pozitivní. Hovoříme v ní o různých hudebních legendách a zvlášť o těch, které zemřely v poslední době, nicméně hudbu se tam snažíme pojímat jako terapii. Hudbu vnímáme jako dopravu někam, kde je nám dobře, a reggae je pak konkrétní dopravní prostředek. Ten, který máme nejraději.    

Myslíte, že se dá hudbou změnit myšlení lidí?

Věříme, že můžeme hudbou něco změnit. Nevím, jestli je to opravdu možné, nebo ne. Možná nemůžeme úplně změnit myšlení konkrétního člověka, ale můžeme zasadit určité semínko, aby přece jen začal o některých věcech přemýšlet jinak než dřív. Toto semínko pak přinese plody možná až za deset nebo dvacet let. Pokud se to povede, znamenalo by to, že jsme svou práci dělali dobře. Moc nevěřím na to, že bych mohl lidem přímo říkat, co mají dělat. Můžete pouze navrhovat a hovořit o svých vlastních zkušenostech a o tom, jak vás tyto zkušenosti ovlivnily. Každá akce vyvolává reakci. Naše píseň je takovou akcí, která možná přinese reakci. Občas dostáváme krásná svědectví od našich posluchačů, že prožili třeba velmi náročné období a že se díky konkrétní naší písni cítí mnohem lépe. A že díky nám vidí světlo na konci tunelu. Hudba tedy může lidi změnit. A díky sociálně zaměřenému textu mohou přemýšlet trochu víc o sobě. Žijeme v době, kdy jsme doslova zahlceni informacemi, a lidé nevědí, co si mají myslet. Jsou zmateni. My věříme, že se lidská rasa může změnit a že ji mohou změnit drobnosti. Takže ano, věřím, že svou hudbou zaséváme do lidí malá semínka a že jednou se i díky nám budou cítit lépe.