Slyšte, lidé! – Sólo pro housle 2

Housle jsou naprosto zásadním nástrojem pro irskou tradiční hudbu. A tak na úvod pořadu vybíráme irskou skupinu Ulaid, ve které na housle hraje Donal O’Connor. Dalšími členy jsou dudák John McSherry a kytarista Seán Óg Graham. V repertoáru mají nejen hudbu z Irska, ale i z dalších keltských a souvisejících oblastí.

Poté si pustíme si ukázku z alba Landscapes Too Easy To Explain, které natočil polský skladatel a houslista Stanisław Słowiński se svým kvintetem. Ten dále tvoří trumpetista Zbyszek Szwajdych, pianistka Kasia Pietrzko, kontrabasista Justyn Małodobry a bubeník Maksymilian Olszewski. Jak Słowiński uvádí v bookletu alba, při psaní skladeb se inspiroval nejen jazzem, ale i bohatstvím moderní vážné hudby, improvizací a tradiční hudbou. Album vznikalo delší dobu a jeho jednotlivé části se stylově i náladou od sebe liší. Spojuje je důraz na emoce a na vzájemnou komunikaci mezi hudebníky.

U slovenské společnosti Hevhetia vydal své nové album nejen Stanisław Słowiński, ale také Ľubo Šamo, slovenský jazzový hudebník, hráč na elektrofonické housle. V minulosti dlouhodobě spolupracoval s americkým saxofonistou Montym Watersem a také s dalšími slovenskými i zahraničními muzikanty. Poté, co několik let pouze doprovázel slavnější kolegy, založil v roce 2013 vlastní kvinteto Ľubo Šamo Projekt, se kterým interpretuje výhradně vlastní skladby. Skupina hraje ve složení housle, klávesy, kytara, baskytara a bicí a nyní jí vyšlo první album s názvem Good Trip. I když jde o instrumentální skladby, Šamo hovoří o příbězích a dodává: „Spoléhám na neuchopitelnost a nepopisnost hudebního vyprávění.“

Nové sólové album vydal  také houslista Jan Hrubý. Nazval je Příběhy v čase a zařadil na ně především své starší skladby, které prošly pouze novou zvukovou úpravou. Jedinou novinkou je závěrečná zpívaná píseň A Nation Once Again, která je reakcí na nedožité 80. narozeniny Václava Havla. Jan Hrubý je klasicky vzdělaný houslista, který to původně zároveň zkoušel v bigbítu jako hráč na baskytaru. Nakonec našel i v rockové hudbě – konkrétně u Vladimíra Mišíka nebo Michala Prokopa – uplatnění jako hráč na housle. A je vlastně u nás v tomto ohledu průkopníkem.

Houslistka Jitka Malczyk působí například ve skupině Lakuna, v projektu Unreel nebo v ženském duu Delioù, se kterým vystoupila živě u nás ve studiu. Jejím dalším působištěm je relativně nová skupina Lua, ve které se potkala s kytaristou Vojtěchem Jindrou. S ním nedávno také natočila pouze v duu instrumentální CD s názvem NeoTrad. Dvojice ve svých skladbách dvojice vychází z takzvané keltské hudby, ale zejména Jitka čerpá inspiraci i ze svých cest po různých evropských zemích, ať už je to Skandinávie, nebo Balkán.

V roce 2016 znovu vystoupil na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou dánský houslista Harald Haugaard, který při té příležitosti poskytl Proglasu rozhovor. V něm  mimo jiné vysvětlil, že „housle jsou ústředním nástrojem v dánské lidové hudbě. Po staletí v Dánsku existovaly hudecké skupiny. Vyvinuly se různé typy houslí, byl to opravdu ten nejdůležitější nástroj a stále je“. Haugaardova hudba je sice instrumentální, ale – podobně jako například u Jana Hrubého – můžete hovořit o příbězích. Haugaard říká: „Bez příběhů by moje hudba nebyla hudbou. Stále vyprávím příběhy a mé housle jsou mým perem, kterým píšu svou poezii. Mé nejnovější album Lys og Forfald je celé o příbězích, o lidech, o událostech, o místech, která jsem navštívil. Dokonce i lidové písně pro mne mohou být takovými příběhy – třeba o tom, co jsem prožil se svým dědečkem, nebo jsou to příběhy o západním pobřeží Jutského poloostrova. Hrajeme hodně melodií z této oblasti a často jsou to svatební písně, za nimiž můžeme najít silné příběhy.“

Adam Bałdych je sice polský jazzový houslista, ale na album Bridges, které nahrál společně s norským pianistou Helgem Lienem, zařadil například i úpravu jedné skladby britské skupiny Massive Attack. Bałdych má teprve 30 let, ale právě se o něm už hovoří jako o jednom z nejlepších jazzových houslistů Evropy. V jeho stylu se pojí preciznost, technická dokonalost a především pestrost. Vedle „slovanských“ melancholických balad, které jsou jeho doménou, umí hrát i expresivně nebo „seversky“ tajemně. Se skandinávskými umělci ostatně spolupracuje nejen na zmíněném albu, ale i v rozsáhlejším projektu The Baltic Gang. V roce 2015 hovořil Adam Bałdych v rozhovoru pro časopis Harmonie o tom, že v Polsku dochází po pauze k rozmachu zájmu o jazzové housle. „Do pár let vznikne v Polsku řada alb za účasti nových jazzových houslistů,“ předpovídal. Na otázku Petra Vidomuse, čím to je, že má Polsko takovou tradici jazzových houslistů, pak Bałdych odpovídá: „Jedním z důvodu je, že housle jsou nástrojem, který nabízí velmi široké spektrum vyjadřovacích prostředků, práci s dynamikou apod. Nelze opomenout ani roli houslí v polské tradiční hudbě – vedle bicích a akordeonu zde patří ke stěžejním nástrojům. Dále zde byli důležití klasičtí skladatelé, kteří pracovali s houslemi, jako Henryk Wieniawski. A taky mám za to, že Poláci touží po jisté expresivitě, pro niž jsou housle výborným vyjadřovacím prostředkem.“

Album Celtic Roots obsahuje živou nahrávku z března 2016, kdy se v sále Berlínské filharmonie sešli hudebníci z různých zemí a různých žánrů. Byli mezi nimi norský kytarista a hráč na harmoniku Knut Reiersrud, americký bluesový kytarista a zpěvák Eric Bibb, britský hráč na dechové nástroje Fraser Fifield, švédský hudebník Ale Möller, který hraje na mandolu, trubku, flétny a další nástroje a v neposlední řadě také dva houslisté, Aly Bain ze Skotska a norská zpěvačka a houslistka Tuva Livsdatter Syvertsen. Nahráli společně pásmo především lidových písní ze Švédska, Norska, Skotska, Irska nebo Shetlandských ostrovů. Právě z těchto ostrovů pochází 70letý Aly Bain, který byl více než 30 let členem irsko-skotské skupiny The Boys Of The Lough. Vedle toho působil jako sólový hráč, věnoval se osvětě skotské tradiční hudby, spolupracoval s televizními společnostmi a jeho služeb využívali zpěváci a hudebníci jako Emmylou Harris, Mark O’Connor, Dan Tyminski nebo Rosanne Cash. Stal se tak důležitou skotskou národní ikonou, že například v roce 1999 hrál při otevření Skotského parlamentu v Edinbourgu a o rok později na pohřbu skotského ministerského předsedy Donalda Dewara.

Polský houslista Bartosz Dworak založil svůj kvartet v roce 2010 na hudební akademii v polských Katovicích. Současnou sestavu tvoří vedle Dworaka jeho bratr, kontrabasista Jakub Dworak, dále pianista Piotr Matusik a bubeník Szymon Madej. Skupina hraje autorské skladby Bartosze Dworaka a Piotra Matusika, ve kterých se prvky tradičního akustického jazzu prolínají s moderními prvky. Kapela má na svém kontě úspěchy z několika polských festivalů a soutěží a podobně bodoval i sám Bartosz Dworak jako sólový hráč a autor.

Album  Colours Sounds které natočila slovenská houslistka a zpěvačka Miriam Kaiser. Hudba, kterou Miriam píše a hraje, je velmi barevná. Ostatně na svém webu zpěvačka uvádí jako inspirační zdroje skupinu Bratři Orffové, Esperanzu Spalding, Markétu Irglovou nebo Stinga. Přiznává také vliv soudobé hudby, v oblibě má citlivé využití nástrojů, ale někdy dává přednost dravosti, agresivitě a ráznosti. A také říká: „Moje hudba vychází z lásky k Bohu. On mi dává schopnost tvořit.“ Na novém albu Colours Sounds se Miriam Kaiser inspiruje tradiční slovenskou melodikou ve spojení s prvky klasické, populární i elektronické hudby.