Slyšte, lidé! – K čemu nástroje? – Novinky z vokální hudby 2

Skupina The Baltic Sisters své první album Värav – Várti – Vartai vydává na samém konci ledna 2025. Skupinu tvoří čtyři zpěvačky z Litvy, Lotyšska a Estonska. Spolupracovat začaly na světovém hudebním veletrhu WOMEX v Lisabonu v roce 2022, když zjistily, že všechny čtyři spojuje vášeň pro litevské polyfonní písně, takzvané sutartinės. Tyto a další písně dámám pomohly prozkoumat vzájemné hudební kořeny a vytvořit z nich vlastní verzi baltského dědictví. Album totiž obsahuje nejen zmíněné vokální písně z Litvy, ale i ukázky folkloru lotyšského a estonského.

Klasické i méně známé vánoční písně obsahuje album To Warm The Winter Hearth, které v listopadu 2024 vydala americká vokální skupina Windborne. Nahrávku, kterou provází krásný booklet ve tvaru knihy, podpořilo více než 8000 fanoušků ve velké crowdfundingové kampani. Vedle amerických a anglických koled a vánočních písní album obsahuje také jednu koledu z Litvy a jednu středověkou okcitánskou píseň. Skupina při výběru repertoáru kladla důraz také na sociální rozměr Vánoc – píseň Time to Remember Poor například zdůrazňuje důležitosti solidarity a soucitu, a to nejen během vánočních svátků.

Jihočeská vokální skupina X-tet oslavila svým nejnovějším albem Dlaně andělů své 18. narozeniny. Zakladatel souboru Štěpán Štrupl na obalu nového alba píše: „Když jsme začínali, tak by mě nikdy nenapadlo, že s touhle partičkou oslavíme plnoletost!“ X-tet začínal jako čistě vokální skupina, ale postupně přibral více nástrojů a větší množství písní začal doprovázet i jinak než lidskými hlasy. Tím pádem – kapelník vtipně poznamenává – se „zdvojnásobil počet mužů v kapele“. V současné době jsou tedy součástí X-tetu dva muži – vedle Štěpána, který hraje na kontrabas, je to kytarista Petr Hejda. Ženy jsou v současné sestavě čtyři – Lenka Valinová, Vendula Nováková, Viktorie Bazáková a Eva Hajdová. Všechny zpívají a poslední z nich hraje také na flétnu a kytaru. Přes tyto změny má X-tet dál v repertoáru i písně a cappella. 

U příležitost 70. narozenin Jury Miškeříka, významné postavy moravské lidové hudby, vzniklo album, které zachycuje jeho práci se sbory, sólový projev i vzpomínky na rodnou obec Hrubou Vrbku. Album Jura Miškeřík z Hrubé Vrbky obsahuje také písně na počest Luboše Holého, učitele a pěveckého vzoru Jiřího Miškeříka, i skladby oslavující krásu a tradice Horňácka. Na albu se podílejí místní pěvecké sbory spolu s Horňáckou muzikou Petra Mičky a HCM Petra Galečky.

Jedním z nových jmen na estonské hudební scéně je čistě ženská čtyřčlenná skupina 6hunesseq, která se své album Ma olen maa peal v66ras sestavila z lidových duchovních písní ze starých estonsko-švédských osad a ze starých písní stylu runo. V některých písních je zpěv doprovázen starou smyčcovou lyrou zvanou talharpa, kterou ve světě v posledních letech zpopularizovalo pánské duo Puuluup. Některé písně na albu, jehož název znamená Jsem hostem na zemi, sahají hluboko do předkřesťanských tradic – jsou staré i 2000 let. Jiné pak reflektují křesťanské vidění světa.

Portugalský hudebník Ruca Rebordao čerpá z hudby různých zemí. Narodil se totiž v Angole a jeho velkou inspirací je hudba Brazílie. Po spolupráci na dvou stovkách nahrávek jiných umělců nahrál společně s producentem a hudebníkem Cirem Bertinim své první sólové album s názvem Mestiço Atlântico. Ruca Rebordao je především hráč na perkuse, ale na svém albu také zpívá.

Skupina L’Alba z Korsiky vychází především z vokální tradice tohoto francouzského ostrova. Soubor ale ve své hudbě i textech dlouhodobě hledá to, co Korsiku spojuje s ostatními středomořskými kulturami. Texty písní se zaměřují na každodenní život, společenské problémy, ekologii a lidskou identitu. Kapela klade důraz na propojení minulosti a současnosti v rámci středomořské kultury. Klasickou polyfonii L’Alba kombinuje s moderními prvky a nástroji, čímž vytváří nový hudební styl, založený na tradici. Na samém konci roku 2024 vydala L’Alba nové album Grilli, na kterém opět klade důraz na polyfonii a které je také inspirované geografickou polohou Korsiky, její historií a otevřeným přístupem k hudebním vlivům z jiných kultur. Za základ své práce si soubor tentokrát vzal text s názvem I Grilli, Cvrčci, který slouží jako hlavní motiv celého alba a propojuje písně do skupin. Každá skladba má svou vlastní identitu, ale je součástí celkové koncepce, kterou text provází. Texty plné metafor, nuancí a alegorií umožňují různé interpretace, díky čemuž se posluchači mohou stát aktivní součástí projektu.

Pražská vokální skupina Skety má šest členů a věnuje se moderní podobě zpěvu a cappella. Skety tvoří zpěváci známí i z dalších projektů – od Petra Wajsara, který se jako skladatel věnuje soudobé vážné hudbě a je držitelem Českého lva, po Alici Bauer, kterou můžete znát třeba ze swingového tria Hot Sisters a která vystoupila živě v našem studiu se svým novým projektem Nebula. Další tři členové kapely mají na svém kontě vlastní sólová alba – Veronika Vítová, Marta Kloučková a Michal Strnad, který se u nás také představil živě. A naživo u nás hrál i Štěpán Janoušek, a to jako člen kapely MarZ, ve které mimo jiné hraje na trombón. Skety, které klasické hudební nástroje vůbec nepoužívají, vydaly v roce 2024 nové studiové album Fascinating Futuristic Rhythm.

Francouzský pianista Babx vydal v roce 2024 u vydavatelství Buda Musique suitu La marche des enfants, Pochod dětí. Hudba suity čerpá inspiraci nejen z jazzových mistrů, jako je Thelonious Monk, ale také ze zvuku africké loutny ngoni, z písní americké zpěvačky Niny Simone a skladatelů Ravela a Schuberta. Textově projekt zahrnuje poezii Williama Blakea a texty v různých jazycích. Dílo kombinuje instrumentální hudbu se zpěvem dětského sboru La Maitrise Populaire de l’Opéra Comique pod vedením Sarah Koné. Projekt měl premiéru v roce 2022 a v roce 2023 získal ocenění Prix de la Création Musicale.

Russudan Meipariani je skladatelka, pianistka a zpěvačka z Gruzie. Čerpá inspiraci z tvorby umělců, jako jsou Björk, Tori Amos, skupina Cocteau Twins, Kate Bush nebo Laurie Anderson. Jak čteme na jejím internetovém profilu, zvuková krajina, kterou její hudba vytváří, je akademická a archaická, kontemplativní i extrovertní, snová i divoká, podivná a zároveň povědomá. Na svém novém albu Voices & Mountains se Russudan Meipariani spojila s Ensemblem Anchiskhati. To je slavný mužský sbor z Gruzie, známý autentickým podáním tradiční hudby a průkopnickou prací při zachycování terénních nahrávek starých písní.

Zpěvačka Lenka Lichtenberg v útlém věku – ještě pod svým dívčím jménem Lenka Hartlová – zpívala po boku Jiřího Suchého v písních Divadla Semafor. Později emigrovala a v současné době se v Kanadě věnuje především židovské hudbě. Její nové album Feel with Blood zčásti navazuje na předchozí českou kolekci Zloději snů. Na ní Lenka Lichtenberg zhudebnila verše své babičky, napsané v koncentračním táboře v Terezíně za druhé světové války. Pro nové album zpěvačka některé z těchto textů přeložila do angličtiny a doplnila je několika novými písněmi. Album Feel with Blood je pro Lenku Lichtenberg výjimečné také tím, že si v něm poprvé vyzkoušela žánr mluveného slova s doprovodem hudby. A najdeme na něm i čistě vokální skladbu Keep on Running, Utíkej.

Vokální skupinu Napfonat z Maďarska tvoří Heni Szalay, Anita Szarka, Eszter Tóth, Orsi Tóth a Krisztina Volkova. Jejich nejnovější album se jmenuje Harmatcseppben él a világ bennem, Svět žije v kapce rosy, a jeho hlavním tématem jsou základní elementy – země, vzduch, oheň a voda – a náš vztah k nim. Každému z elementů jsou na albu věnovány dvě písně a úvodní zvuková improvizace.

Landless je irské čistě ženské kvarteto, které tvoří Lili Power, Méabh Meir, Ruth Clinton a Sinéad Lynch. Věnují se jak starým irským baladám, tak novým písním, a to často právě ve stylu a cappella, tedy bez doprovodu hudebních nástrojů. Lúireach je jejich druhé album a vychází šest let po prvotině nazvané Bleaching Bones. Novinka vznikla ve spolupráci s producentem Johnem Murphym. Na albu najdeme jak velmi známé lidové písně z Irska, tak skladby, které se členky skupiny naučily od svých starších kolegů a od starých folklorních zpěváků. V písních se objevují témata jako melancholie, láska, smrt a tajemství, velmi častým tématem je pak vztah mezi mužem a ženou v jeho různých podobách.

Lidová hudba jihoitalské Apulie inspiruje ženskou čtyřčlennou skupinu Faraualla, která se pojmenovala po jeskynním komplexu v Murgijské náhorní plošině. Album Culla e Tempesta obsahuje originální kompozice, hudbu vytvořenou pro divadelní představení a skladby vzniklé ze spolupráce s dalšími významnými hudebníky. Faraualla experimentuje s vokálními barvami, rytmy a harmoniemi, což vede k nadžánrové syntéze. Na albu se zpívá italsky včetně různých dialektů, anglicky a také ve vymyšlených jazycích.