Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Chorvatska 2026

Slyšte, lidé! – Hudební výlet do Chorvatska 2026

Pořad v souvislostech


Hymna a chorál
Budeme vysílat

Hymna a chorál
Hymna a chorál
Hymna a chorál
Vysílali jsme

Hymna a chorál
Hymna a chorál
Hymna a chorál
Audioarchiv
10. července 2026 World music, Aktuality, Folk Autor: Milan Tesař

V pořadu Slyšte, lidé! se vydáme na hudební cestu do Chorvatska. Představíme současné interprety, kteří čerpají z bohatého folkloru jednotlivých regionů, ale zároveň jej spojují s jazzem, elektronikou, rockem i dalšími současnými hudebními přístupy. Uslyšíte hudbu inspirovanou jadranským pobřežím, Panonií i Balkánem v podání umělců, jako jsou Borna Šercar, Balkan Zoo & Nina Ćorić nebo vokální skupina PJEV. Pořad ukáže, že chorvatská hudební scéna dnes nabízí vedle péče o tradici také odvážné autorské projekty, které oslovují posluchače doma i v zahraničí. Premiéra 11. července 2026. 

Pet je kumi je lidová píseň z regionu Međimurje. Hrát bude projekt Singrlice & Sudar Percussion, který spojuje oceňovaný chorvatský ženský vokální soubor Singrlice s perkusním ansámblem Sudar Percussion. Společně dávají tradičním lidovým písním z Chorvatska novou energii prostřednictvím odvážných aranží, v nichž se lidové vícehlasy propojují s rytmicky bohatým doprovodem bicích nástrojů i neobvyklých zvukových prostředků, jako jsou písek nebo zemědělské nástroje. Album Folk & Roll získalo v roce 2023 chorvatskou hudební cenu Porin za nejlepší etno album. 

Muzika za ples z roku 2024 je druhé společné album skupiny Balkan Zoo a zpěvačky Niny Ćorić. Album obsahuje deset písní, z nichž každá představuje jinou životní situaci nebo emoci. Vedle radosti, lásky a svatebního veselí se zde objevují také smutek, vášeň, bolest či touha. Celek tak působí jako pestrá hudební cesta zachycující různé podoby lidského života. Album čerpá především z romské hudební tradice, kterou obohacuje o prvky flamenca, jazzu a současné world music.

Deset zapomenutých písní z kontinentálního Chorvatska najdeme na albu Sonce chorvatské pěvecké legendy Dunji Knebl a kytaristy Zorana Majstoroviče. Při sestavování alba vycházeli z historických notových zápisů, ale místo věrné rekonstrukce vytvořili nové, citlivé aranže, které zachovávají charakter původních melodií, ale zároveň jim dávají současný a osobitý výraz. Název Sonce odkazuje ke slovu „slunce“ ve slovinských a kajkavských nářečích. Album vyzařuje klidnou, intimní atmosféru a staví na jemných nuancích hlasu i akustických nástrojů. Všechny aranže vytvořil Zoran Majstorović, který se ujal také role hudebního producenta. Díky tomu působí album jako ucelené dílo s promyšlenou dramaturgií a zvukem, jenž propojuje chorvatskou lidovou tradici s prvky komorní hudby, středomořských inspirací i současné world music.

Z lidové hudby čerpá také chorvatský hudebník a zpěvák Adam Semijalac. Záměrně se však vyhýbá romantickému obrazu lidové hudby jako idylického dědictví minulosti. Naopak zdůrazňuje její syrovost, bezprostřednost a schopnost reflektovat skutečný život. Jeho album Ode dite tak připomíná, že lidové písně vždy vznikaly jako reakce na konkrétní lidské osudy, utrpení i každodenní zkušenosti. Adam Semijalac je na albu nejen autorem všech skladeb, ale také hlavním instrumentalistou, zpěvákem, producentem, zvukovým mistrem i vydavatelem. Výsledkem je mimořádně soudržná nahrávka, na níž je patrný jednotný umělecký rukopis a osobní vklad autora, kterého doplňují pouze hostující zpěvačky v několika skladbách. Vedle zpěvu stojí v centru pozornosti tambury, balkánské drnkací nástroje, které Semijalac používá netradičním způsobem. Jejich zvuk propojuje s mikrotonálními prvky, bluesovým cítěním a syrovou interpretací, čímž vytváří originální hudební jazyk na pomezí chorvatské tradice, amerického folku a blues. Album vzniklo krátce poté, co Semijalac překonal vážnou nemoc ohrožující jeho hlas.

Tradiční písně z různých částí Chorvatska i z dalších oblastí západního Balkánu najdeme na albu Medna roso ženského vokálního soubor Pjev. Jeho členky přitom záměrně nezdůrazňují původ jednotlivých písní, ale poukazují na společné kulturní kořeny regionu a na skutečnost, že hudba překračuje dnešní politické hranice. Soubor Pjev tvoří pět zpěvaček, které se věnují tradičním vokálním technikám z různých oblastí bývalé Jugoslávie. Velkou pozornost věnují původnímu způsobu vícehlasého zpěvu, mikrotonálním intervalům a stylu, který se učí přímo od lidových zpěvaček. Staré lidové písně tak pro ně jsou i svědectvím o životě žen v minulosti. Mnohé lidové texty vnímají jako překvapivě aktuální výpovědi o ženské zkušenosti, odvaze a svobodě, které mohou oslovovat publikum i ve 21. století.

Borna Šercar je chorvatský bubeník a skladatel. Jeho album FolkDrum je určitým krokem na jeho cestě od čistě jazzové tvorby směrem k propojení jazzu a chorvatské lidové hudby. Šercar se zde zaměřil na komornější podobu tradičních písní s důrazem na rytmus, vokály a moderní produkci. Základ zvuku alba tvoří spolupráce s vokálním souborem Harpije, jehož vícehlasy dodávají tradičním písním autentický charakter. Vedle nich se na nahrávce podílí řada výrazných hostů, například americký saxofonista Chase Baird, klávesista Toni Starešinić, houslista a hráč na lidové nástroje Marko First nebo zpěvačka Josipa Lisac. Šercar na albu propojuje folklorní melodiku s jazzem, elektronikou a výraznými rytmy bicích nástrojů. Sám album označuje za oslavu tradice, kreativity a přátelství.

Po' Metra Crijeva je chorvatský soubor, který propojuje lidovou hudbu s metalem a také se scénickým uměním. Na koncertech vystupují v maskách a kostýmech inspirovaných karnevalovou tradicí, jednotlivé skladby doprovázejí divadelními a hororově laděnými prvky. Skupina vychází z folklorní tradice Istrie, kterou přenáší do současnosti a propojuje s autorskou tvorbou. Písně skupiny jsou inspirované pověstmi, historickými událostmi i folklorními postavami z Istrie a chorvatského přímoří. Vedle strašidelných legend a karnevalových motivů připomíná kapela ve svých písních také konkrétní místa a osobnosti regionu, takže působí jako hudební mapa místní kultury.

Mimika Orchestra je orchestr, který v roce 2010 založili v Londýně chorvatský skladatel a hudebník Mak Murtić a zpěvačka Maja Rivić. Dnes orchestr sídlí v Záhřebu a patří k nejvýraznějším evropským souborům na pomezí současného jazzu, progresivní hudby a balkánských lidových tradic. Jedná se o rozsáhlý orchestr se zpěvačkami, dechovou sekcí, rytmikou i elektronickými nástroji. Díky této sestavě může Mimika Orchestra vytvářet zvuk sahající od intimních vokálních pasáží až po mohutné orchestrální plochy a energické jazzové improvizace. Každé album i koncertní program Mimika Orchestra vycházejí z jednotného tématu. Hudba, scénografie, kostýmy i vyprávění společně vytvářejí ucelený svět inspirovaný například slovanskou mytologií, pravěkými migracemi, pohanskými obřady nebo vizemi budoucnosti, takže koncerty mají blízko k hudebnímu divadlu.

Ženské trio Dunije tvoří tři výrazné zpěvačky a autorky – nám už dobře známá Dunja Knebl, dále Nina Romić a Jelena Galić. Každá z nich přichází z odlišného hudebního prostředí, společně je však spojuje zájem o chorvatskou lidovou tradici a snaha představit ji současnému publiku citlivým a umělecky osobitým způsobem. Přestože Dunije vycházejí z chorvatského folkloru, jejich hudba může oslovit i fanoušky moderního folku a dalších žánrů. Charakteristickým znakem alba je střídmá instrumentace a citlivá práce s vícehlasy. Vedle zpěvu zaznívají především akustické nástroje, které podporují intimní atmosféru nahrávky a nechávají vyniknout sílu samotných písní.

Základ skupiny Balkalar tvoří zpěv, kontrabas, housle, kytara a perkuse, díky čemuž kapela vytváří pestrý zvuk bez použití velkého orchestru. Akustické nástroje dávají vyniknout lidovým melodiím, zatímco rytmická složka proměňuje koncerty v taneční oslavu balkánské hudby. Své první album skupina Balkalar vydala v roce 2024 za podpory projektu MOST – The Bridge for Balkan Music obsahuje osm tradičních skladeb včetně známých písní jako Hajde Jano, Niška banja nebo Čaje Šukarije. Vedle srbských a makedonských melodií na něm zaznívají také písně z Chorvatska a Bosny, které spojuje osobitý zvuk kapely.

Bosenská zpěvačka Dunja Bahtijarević a chorvatský kytarista Luka Čapeta v rámci dua Dunjaluk čerpají především z nejstarších archivních a terénních záznamů bosenských lidových zpěváků. Právě v těchto syrových nahrávkách nacházejí inspiraci pro vlastní interpretaci, která zdůrazňuje svobodu projevu, proměnlivost tradice a osobní výpověď každého interpreta. Dunjaluk zdůrazňují, že sevdah není uzavřený historický žánr, ale živá hudební řeč, která se může dál vyvíjet. Jejich cílem je ukázat, že stejné písně mohou i dnes vyjadřovat současné emoce a oslovit posluchače, kteří by k tradičnímu folkloru jinak nenašli cestu. Písně v případě tohoto dua vznikají tak, že Dunja nejprve zazpívá tradiční melodii v její nejčistší podobě a Luka na ni spontánně reaguje kytarovými motivy, dronovými plochami nebo improvizací. Výsledné aranže jsou dílem obou hudebníků a propojují lidovou melodiku s jazzem, ambientem, experimentální hudbou i volnou improvizací.

NyníVečerní zíváček
Píseň: Narovnej se (1999); Interpret: Uhlíř Jaroslav, Svěrák Zdeněk; Album: Uhlíř, Svěrák: Nemít prachy - nevadí…
19:15Jak se vám líbí
20:00Zprávy
20:05Písně
20:15Dotýkání světla
20:45Radio Vatikán (slovenské...
21:00Večerní chvály

Rozhovor s Liborem Šmoldasem

smoldas_sorry-milesPoslechněte si rozhovor s kytaristou Liborem Šmoldasem o albu Sorry, Miles!

Regiony

Regiony

Hudební knihovnička 2026

linhart_autobus-do-sudetPoslechněte si náš přehled nových knih o hudbě a hudebnících. 

Umlčené písně Yiddish Glory

yiddish-Glory_Silenced-songsVyšlo druhé album projektu Yiddish Glory. 

Sea of Wood – vydavatelství z Číny

Sea-of-Wood_Debell_Manhu_WOMEX2025Chystáme pořad o čínském vydavatelství Sea of Wood. 

Darujte Proglas!