Oratnitza: Chceme natáčet energičtější  písně

Rozhovor s bulharskou skupinou Oratnitza

(Na otázky odpovídají Hristiyan Georgiev, který hraje na tradiční dechový nástroj kaval a také na syntezátory, a bubeník Stefan Tzekov.)

S jakým cílem jste kapelu zakládali?

H: Na úplném začátku byl pokus hrát elektronickou hudbu s akustickými nástroji. Máme například didgeridoo, což je sice australský dřevěný nástroj, ale zní jako dron, jako syntezátor. Způsob, jakým na didgeridoo hraje Horhe z naší kapely, nám připomínal zvuky, které známe od kapely Prodigy, případně z žánru drum’n’bass nebo z elektronické hudby 90. let, kterou máme rádi. Rozhodli jsme se tedy přidat rytmiku a flétny, a bylo to. Zní to jako elektronická hudba, a přitom hrajeme na akustické nástroje. Proto tomu říkáme ethno bass.

A bylo od začátku jasné, že bude vycházet z bulharské lidové hudby?

H: Myslím, že nikdy není nic úplně jasné, ale to, že vycházíme z bulharské lidové hudby, bylo naprosto přirozené. Opět to souvisí s dronovým zvukem a s modálním typem hudby bez harmonie, který byl vlastní středověkým a pravoslavným zpěvům. Ve folkloru západního Bulharska je tento typ dvojhlasého zpěvu s bubny obvyklý, takže nás to vedlo k inspiraci touto lidovou hudbou. My samozřejmě bulharskou lidovou hudbu milujeme, takže s ní naše hudba určitě souvisí.   

S: Snažíme se zpřístupnit folklor mladým lidem, což je jednodušší, když použijete právě mix elektronické hudby z 90. let, drum&bass a hip hopu. Každý z kapely je jiný. Každý z nás poslouchá jinou hudbu a my se to snažíme všechno propojit.        

Své zatím poslední album Alter Ethno jste nahráli v roce 2018. Chystáte něco nového?

Máme zatím hotovou jednu novou píseň… Ne, nápadů je víc, ale během covidu [kovidu] jsme opravdu nahráli jednu píseň, která se nám opravdu líbí. Je taková více energická, a právě touto cestou se teď chce vydat. Chceme natáčet více energické písně, ve kterých bude hodně bicí, perkusí a syntezátorů. Zvuk tedy bude jiný.   

Jedno vaše starší album se jmenuje Folktron. Co to znamená?

To byl takový experimentální nápad. Folktron je něco jako elektron, částice. A zároveň jsme měli v hlavě animovaný seriál Voltron. Tyto dvě myšlenky jsme chtěli spojit, a výsledkem měl být robot v národním kroji. Zároveň je tam folktron jako částice, která spojí lidi, kteří se zajímají o hudbu. Klademe si totiž otázku, jak je to možné, že lidé z různých zemí, kteří se zajímají o lidovou hudbu, si jsou navzájem tak podobní.  Třeba opravdu existuje nějaká taková částice, která tento zájem umožňuje. A ještě je docela možné že folktron znamená folklor v nějakém skandinávském jazyce.  Ale to si nejsem jistý.