Monsieur Doumani: Bohatý zvuk s málo nástroji
Pořad v souvislostech
Rozhovor s kyperským hudebníkem Antonisem Antoniou
Budeme vysílat
World Music Charts Europe – duben 2024
Katalánský dudák Francesc Sans
Rozhovor se skupinou Circus Problem
Vysílali jsme
Rozhovor se zpěvačkou Petrou Hermanovou
Se zpěvačkou Katarziou o albu Šťastné dieťa
Pozvánka na festival JAZZFESTBRNO 2024
Audioarchiv
Kyperský hudebník Antonis Antoniou se nám v pořadu Jak se vám líbí představil už na jaře 2021 jako kapelník skupiny Trio Tekke. Mezitím však vydal hned dvě nová alba a s oběma se dostal na první příčku hitparády World Music Charts Europe – jednak sólovou nahrávku Kkismettin a jednak nové album své další kapely Monsieur Doumani. A právě o těchto nahrávkách s ním v jeho rodné řečtině hovořil Jannis Moras. Pořad z října 2021 si můžete znovu poslechnout z archivu.
Rozhovor s kyperským hudebníkem Antonisem Antoniou
Jak vznikl název kapely Monsieur Doumani?
Zní to trochu francouzsky kvůli tomu „monsieur“. Když jsme s tímto projektem někdy v roce 2011 začínali a hledali jsme název, byli jsme všichni tři velmi náruživými kuřáky. „Doumani“ je původně turecké slovo „douman“ a znamená to kouř, dým. V Řecku a na Kypru tento výraz používáme v případě, kdy je místnost plná neprostupného kouře z cigaret. Odtud tedy název v překladu „Pan Dým“.
Jaké jsou podle vás výhody tria?
Kromě praktických aspektů, jako například kdy a kde se sejdeme na zkoušku nebo jestli můžeme všichni v daný den na koncert, je to i otázka komunikace a porozumění našich energií. Čím více lidí je v kapele, tím je pravděpodobnější, že může dojít ke ztrátě kontaktu, komunikace a podobně. Někdo se může cítit upozaděný a tak dále. Takže v tomto smyslu, čím méně, tím lépe. Z hudebního hlediska je to určitě velká výzva, udělat velký zvuk pomocí málo nástrojů. A to je věc, která nás provází od začátku. Chyběly nám například perkuse, takže jsme se snažili je vytvořit pomocí našich nástrojů a různých způsobů, kterými jsme na ně hráli.
Nyní hrajete autorské skladby, ale začínali jste s úpravami tradičních kyperských písní, že?
Přesně tak. Naším cílem na začátku bylo udělat takový průzkum a zjistit, co všechno obsahuje kyperská tradiční hudba. Protože když jsme se v té době vrátili ze studií, uvědomili jsme si, že víme mnoho o jiných kulturách a jiné hudbě, ale o té naší jsme toho zase tolik nevěděli. Takže to nám dalo impuls k tomu, trochu se na ni zaměřit a zároveň ji přiblížit dnešku.
Ještě před aktuálním albem skupiny Monsieur Doumani jste vydal sólové album, které jste natáčel v době lockdownu. Znamená to, že jste se v té době nemohl stýkat ani se svými spoluhráči?
Opravdu jsme se nemohli stýkat, byli jsme zavření doma. Navíc například náš kytarista Antis byl v té době v Aténách, takže nemohl ani přicestovat. K tomu se zrušilo všechno, co bylo domluvené, takže bylo hodně času na hledání a experimenty. Já jsem navíc studoval skladbu a experimentální a elektronickou hudbu, to je můj základ, a tak jsem chtěl tyto dva světy nějak přiblížit. Chtěl jsem najít způsob, jak vytvořit něco, co bude obsahovat jak elektroakustickou experimentální hudbu, tak tu tradiční kyperskou. To bylo něco, co mě zajímalo velmi dlouho, takže když jsem se ocitl v situaci, kdy jsem měl neomezený čas experimentovat, tak to bylo vlastně štěstí, protože jsem díky tomu tuhle potřebu dostal ze sebe ven.
Ve svých ostatních projektech hrajete na tradiční řecký nástroj tzuras. Slyšíme jej i na vašem sólovém albu Kkismettin?
Ne, tzuras tam není, tady používám jako melodický nástroj kyperskou loutnu, která je velmi podobná té krétské. Pak tam má určitě zásadní roli analogový syntezátor. Dále baskytara, elektrická kytara a jako perkuse jsem použil barely, které rozdělují Nikósii na dvě části. Šel jsem tam tajně, protože normálně se to nesmí, ale bral jsem to jako součást konceptu. Šel jsem inkognito skoro až k zátarasu, bubnoval jsem na ně, nahrál jsem to a pak jsem je použil skoro ve všech skladbách jako perkusní doprovod. Pak jsem samozřejmě přidal i další perkuse, ale barely jsou stěžejní.