James Basdanis: Snažím se hudbě vtisknout osobitý projev

Rozhovor s řeckým hudebníkem Jamesem Basadnisem

Co znamená název vašeho alba Cosmos 'n' Duniyas?

Cosmos 'n' Duniyas je myslím moje nejzralejší dílo. Aspoň tak to vidím já. A protože se na toto album dostaly různé hudební vlivy, které na mě působily – z Balkánu, ze Středního východu, jazzové, potažmo bluesové prvky, Django Reinhardta, tedy prvky gypsy jazzu, prvky z latinskoamerické hudby –, jsou to dva světy. Západ a Východ. Cosmos odkazuje k Západu a k Východu zase Duniyas. Toto slovo pochází z turečtiny a používáme ho od dob příchodu řeckých uprchlíků z Malé Asie do Řecka v důsledku exodu v roce 1921. Takže jsou to obě slova, která v řečtině používáme a navíc znamenají vlastně totéž - svět. Jen první z nich je západnější a druhé východnější. Zároveň grafická podoba názvu je hříčkou a parafrází na úsloví Rock 'n' Roll. Ale v zásadě to znamená, jako bychom říkali svět a svět, ovšem ve smyslu Západ a Východ. 

Jak jste se za nějakých dvacet let dokázal stát kytarovým virtuozem?

To jsou silná slova! Já bych řekl spíš „specifickým hráčem“. Myslím, že je to vše otázka filosofie. Já jsem vždycky přistupoval a přistupuji ke své tvorbě a hře s určitou optikou. Oprostil jsem se od zásady, že musím určité věci dělat určitým způsobem a že něco musím hrát takhle, něco jiného zase takto. Ovšem neustále studuji různý materiál. Muzikanty, jejich styl a podobně, ale vždycky se snažím své hudbě vtisknout osobitý projev. Tato učňovská cesta je ovšem velmi těžká. Ale jenom takto se můžeš vyvinout a dosáhnout stadia, kde se nebudeš nikomu podobat. 

Produkci alba má na svědomí Jazz Born Music, což je vlastně vaše produkční společnost, jestli jsem to správně pochopil.

Ano, je moje, společně s Vasilisem Georgiou a děláme hudební produkci a různá jiná představení. Situace na trhu s deskami je v Řecku velmi zvláštní. Ale album Cosmos 'n' Duniyas si pod sebe vzalo vydavatelství Jazz Breeze Records, což mě velmi těší. Ale i tak situace s produkcí je tady složitá a i velmi známí hudebníci jsou nuceni si svá alba vydávat sami a k vydavatelství si pak vlastně jdeme jen pro label a kvůli distribuci. Takže většina hudebníků v Řecku má svou produkční společnost, rozhodně to není nic výjimečného. Plus takhle můžu vydávat alba svých známých a kamarádů. Jsme lidé a musíme si pomáhat, solidarita je na prvním místě.

Jste autorem knihy Anatolian Modes. Mohou se k ní dostat i čeští zájemci?

Určitě, kniha Anatolian Modes, což jsou vlastně východní stupnice přeložené do jazzového jazyka, je k dispozici i na Amazonu, a to jak tištěná verze, tak i e-kniha. Je to celé v angličtině, velmi jednoduše popsáno ais na 40 stranách. V podstatě je to čistá teorie, z níž byste pak měl sám tvůrčím způsobem improvizovat na základě daných stupnic. Není to nic převratného, ale otevírá vám to trochu mysl, jak nově uvažovat. Východní hudba se dívá na stupnice úplně jinou optikou. A pro jazzové muzikanty je velmi obtížné tohle všechno přeložit. Například jak vezmete dvě různé stupnice a uděláte z nich jednu. Vezmete třeba čtyři tóny z jedné a čtyři z druhé a kombinujete. Já jsem z těchto kombinací udělal konkrétní sedmitónové stupnice, aby bylo vše jasnější a srozumitelnější. 

(Otázky klade Jannis Moras)