Honzíkova cesta: ...a mezi tím to někde je (recenze)

Honzíkova cesta: ...a mezi tím to někde je (recenze)
5. března 2009 World music, Folk, Recenze Autor: Milan Tesař

Skupina Honzíkova cesta z Jihlavy, která už dvakrát vystoupila živě v pořadu Proglasu Jak se vám líbí, vydala loni své druhé album s dlouhým názvem a krátkou stopáží. Přečtěte si naši recenzi. A chcete-li, napište do diskuse pod článkem, jestli Honzíkovu cestu znáte, případně zda se vám její písně líbí.

CD Honzíkova cestaČtyři roky po svém debutovém albu Letobludy natočilo jihlavské trio Honzíkova cesta novinku s názvem …a mezi tím to někde je. Rozsahem skrovná kolekce (málo přes 35 minut) obsahuje 15 většinou kratičkých skladeb, na kterých se autorsky podíleli členové skupiny Jan Fous (kytara, zpěv) a Jana Havlová (zpěv, flétna, rytmika) a několik externistů. Podobně jako na předchozím CD najdeme i na novince také dvě upravené romské písně.

Honzíkova cesta, kterou vedle zmíněných dvou protagonistů tvoří ještě baskytarista Béďa Němeček, zaujme už v první skladbě Roh ulice dvěma příjemnými fakty: jednak zdravě optimistickým hlasem zpěvačky, jednak uměním vyčarovat na minimální časové ploše (2:09) a s velmi komorní sestavou plný zvuk a invenční aranže, které se v průběhu písně ještě vyvíjejí. Vše do sebe zapadá, včetně flétny na konci miniatury. Na to nejlepší z českého amatérského akustického folku odkazuje i druhá píseň Pěna dní, která mi v některých momentech připomíná nedoceněný – a už neexistující – Folklok. A do portfolia kapely z Vysočiny překvapivě dobře zapadá i španělsky zpívaná Muchacha. Chcete-li další přirovnání, pak jazzfolková Potmě evokuje Nerez (podobně jako třeba Úzkost), Vítr zní jako divadelní šanson a ve vtipné Delikatese kapele odpustíte méně výrazný mužský vokál kvůli povedeným slovním hříčkám.

Roli hlavního melodického nástroje – vedle hlasu – hraje zpravidla flétna. Kytara vykresluje škálu tónů od běžnějšího folkového doprovodu přes už zmíněné náznaky jazzu nebo latiny až po nefalšovaný swingový rytmus (Vzpomínám). Basa sice většinou zůstává ukázněně v pozadí, avšak v písních jako Potmě, Muchacha nebo Vítr hraje klíčovou roli. Sympatie si u mne kapela získala i tím, jak odmítá některá klišé: když se například ve Vzpomínám zpívá o klavíru, klavír – překvapivě – nezazní. Je na posluchači, aby si jej představil.

A hudba, která otevírá okna posluchačovy fantazie, je hodna pozornosti. Honzíkova cesta je docela nenápadná kapela a její druhé album je krátké. Obsahuje však tolik dobré muziky jako málokterý jiný nosič z oblasti neprofesionálního folku.

Rok vydání: 2008
Vydáno vlastním nákladem
Žánr: folk
Celkový čas: 35:48

NyníDuchovní hudba
Skladba: Donna, che in ciel di tanta luce splendi HWV 233 - Potácíme se v dědičném hříchu; Autor: Händel Georg Friedrich; Dirigent: Goebel Reinhard; Sóla: Otter Anne Sofie von - mezosoprán
22:00Čtení na pokračování
22:30Radioreport
23:00Noční proud
23:50Duchovní slovo
23:58Půlnoční modlitba
00:00Hymna a chorál

Rozhovor se Stellou Papalamprou

papalamprou-stella_WOMEX2026Chystáme pro vás rozhovor s řeckou zpěvačkou Stellou Papalamprou. 

Regiony

Regiony

Soutěž o to nejlepší z WMCE

WMCE_listopad_2026Soutěžte o osm nejlepších alb z žebříčku WMCE v listopadu 2026 

Proglas se nadechuje

 

Nové album Luboše Soukupa

soukup_amber-railsPoslechněte si rozhovor se saxofonistou Lubošem Soukupem. 

Koncert skupiny Nonsen

nonsen_studio_2026_IIPražská skupina Nonsen vystoupila živě v našem studiu. 

Nové album skupiny Folk Team

Skupina Folk Team vydala po 14 letech nové album. Poslechněte si rozhovor. folk-team_Na-konci-sveta