Písničky o rybách a rybářích

Z tohoto alba jsem cítil vypočítavost už v okamžiku, kdy se mi dostalo poprvé do rukou. Zhruba o půl roku dřív se totiž na trhu objevilo velmi podobné album vydavatelství Popron. Jmenovalo se Všem tichejm bláznům, také obsahovalo "písničky o rybách a rybářích", taky šlo o ten nejspotřebnější střední proud, taky se na něm střídali zpěváci, nezpěváci a zpívající herci. Projekt Multisonicu Písničky o rybách a rybářích tedy - nehledě na další negativa, o kterých budu psát za chvíli - není ani původní.

Pojďte se se mnou podívat, co se na světlemodrém albu s ilustrací Josefa Lady na obálce skrývá. Do pětapadesátiminut se vešlo 16 spíše kratších písniček v podání zajímavé směsi interpretů. Album by mohla prodávat jména jako Miroslav Donutil, Marek Eben nebo Jiří Suchý, někdo možná skočí po obskurním K. E. Gottovi, zatímco jména jako Alena Průchová nebo Tomáš Harant asi většině posluchačů nic moc neřeknou. O doprovod se postaraly především Orchestr Karla Vágnera a Studiová skupina Tomáše Haranta, z čehož vyplývá, že se nedočkáme žádných strhujících muzikantských výkonů.

Album by mělo stát a padat s tématem, které má v názvu. Bohužel netuším, kolik písniček vzniklo přímo pro tento projekt a kolik jich bylo pouze "vypůjčeno" odjinud. Předpokládám, že ty (relativně) nejlepší původní nejsou. Rybička v kýblu v podání Marka Ebena se objevila už před deseti lety na dětské kompilaci Písničky z Rosy 2. Speciálně pro toto CD asi nevznikly ani Tři rybičky (zpívají Jiří Suchý a Jitka Molavcová), neboť se zde jedná o živou nahrávku z divadla Semafor. Mimochodem právě tyto dvě písně o hodně převyšují zbytek alba, i když nonsensová Rybička v kýblu (kterou ve skutečnosti složil Karel Vágner a otextoval Ondřej Suchý) nesahá vlastním kompozicím Marka Ebena ani po kolena. A Jiří Suchý coby textař taky zažíval lepší tvůrčí období. Leč relativně jde opravdu o klenoty...

Poslouchat se dále dají písně v podání Karla Zicha a Karla Černocha, nadprůměrné výkony slyšíme také od Tonyho Brycha, kterého doprovází soubor Hot Jazz Praha. Když už nic jiného, Brychův hlas je odlišitelný od ostatních. To se naopak nedá říct o řadě dalších pěvců. Naprosto nezajímavý je například projev Jakuba Vágnera v Sumci Holdegrónovi nebo Tomáše Haranta ve Chvíli kdy chlapi nestárnou. Nemastný neslaný je K. E. Gott v Kaprech, podobně proteče hlavou závěrečná K řece chodím pro tvůj klid v podání Jiřího Březíka, vyloženě trapná je Žába na prameni (zpívá Naďa Wepperová).

Kapitola sama pro sebe jsou zpívající herci. Josef Dvořák se v Parmě představuje jako typický nezpěvák, který se na cédéčko dostal zřejmě díky svým četným rolím vodníků. Rudolf Hrušínský se horko těžko vyrovnává s utahaným Petrovým zdarem, což je skutečně "popěvek", jak stojí v bookletu. A Miroslav Donutil v úvodní (a singlové) Zlatí úhoři? Hlas má příjemný, ale sterilní popový doprovod mu to celé kazí.

Věřím tomu, že leckterému rybáři takové cédéčko udělá radost. Jako kulisa se totiž dá použít. Ale pro soustředěný a opakovaný poslech bych si z něj horko těžko vybral tři čtyři písničky a zbytek bych už podruhé slyšet nemusím. Mám pocit, že některé zde zveřejněné skladby vznikly prostě jen proto, aby se naplnila posluchačsky přijatelná stopáž cédéčka.