Pavel Helan: Rapper (recenze CD)

Pavel Helan: Rapper (recenze CD)

Pořad v souvislostech


S Pavlem Helanem o albu Rapper
Budeme vysílat

Rozhovor se skupinou Bashavel
Police Symphony Orchestra
Michel Camilo – pianista z Dominikánské republiky
Vysílali jsme


Koncert Jany Kozubkové ze studia Proglasu
Čáry života s albem Stínítko

Koncert skupiny Dust in the Groove ze studia
Audioarchiv
10. září 2018 Recenze, Folk Autor: Milan Tesař

Rozhovor s písničkářem Pavlem Helanem, který jsme natočili ve Vsetíně na festivalu United, uvedeme v premiéře 6. října v 15.15. Přečtěte si také naši recenzi alba Rapper.

Laskavý písničkář s pečlivou dikcí hodnou Zdeňka Svěráka. Více bavič než básník. Autor, u nějž nikdy neodhadneme, co je nadsázka a co je míněno vážně.  Písničkář, který jednou vše dořekne a nic nenaznačí a podruhé překvapí třeba jen správně zvoleným slůvkem. Všechny tyto charakteristiky jsem postupně přiřazoval k Pavlu Helanovi od roku 2002, kdy poprvé jako host folkové skupiny Ořešák vystoupil živě u nás v rádiu. Jeho cesta k prvním úspěchům byla poměrně dlouhá, ale nakonec se jeho talent s přirozeným bavičstvím a s pověstnou kapkou štěstí zasloužily o to, že už několik let zažívá bouřlivý potlesk svých fanoušků. Na velkém turné doprovázel Honzu Nedvěda (a troufnu si říct, že pro mnohé je dnes už on hlavní hvězdou z této dvojice). A v posledních letech je oblíbených hostem různých setkání křesťanské mládeže.

Nové album Rapper je v Helanově diskografii ostatně nejduchovnější: od titulní evangelizační písně o tom, že „po ulici jde rapper a má na krku kříž“ přes Jestli zítra, v níž vrství vtipné a nápadité obrazy toho, co by se všechno mohlo stát, až (zítra?) skončí svět, až po závěrečný niterný dialog Buď se mnou („Nikdy jsem tě neviděl, ale vím, že jsi to TY“). Před deseti lety jsem v souvislosti s prvním Helanovým albem psal: „Čekáte-li od písničkáře poselství či jiná moudra, nedočkáte se.“ To u novinky neplatí, někdejší komik zvážněl a například v písni Aghanistan vedle sebe klade náš svět („Já se tu starám třeba o to, že se wi-fi nepřipojí hned“) a svět tam, kde „padají střepiny zvrchu“ a „v rukách od hlíny držíš kulomet“. Přitom paralela vody ze sprchových hlavic a prolévané krve opět může odkazovat k tomu, z nějž vytryskla krev a voda.

Pavel Helan svou dikcí a vystupováním zůstává laskavým písničkářem, showmanem, hitmakerem. Má zkušenosti z mnoha hudebních žánrů od klasického sboru přes rockový revival až po parodie popových zpěváků a z toho všeho umí těžit. Pod povrchem jeho písní se však skrývá nemálo momentů k přemýšlení. Přitom však nezapomene posluchače lačného po poselství znejistět (nebo i odradit) naprostou pakárnou s názvem Jawa 05. Pohrává si s námi i ve zdánlivě seriózní písni Strom, do níž vložil vedle odkazu na rappera z titulní skladby i zajímavý rým level/plevel a především další narážky na to, co nás přesahuje. Když pak v písni Dubový stůl dikcí, frázováním a stavbou verše připomíná Jaromíra Nohavicu v jeho nejsilnějším období, nezní to jako parodie nebo vykrádání, ale jako přihlášení se k tradici českého písničkářství. A přitom dokáže zůstat uhlazeným a laskavým zpěvákem středního proudu, bavičem i evangelizátorem, který se modlí v hiphopovém rytmu.

Vydáno vlastním nákladem
Rok vydání: 2017
Žánr: folk
Celkový čas: 40:12

www.pavelhelan.cz

(Článek vznikl pro Katolický týdeník)