Kvapôčky: Autobusy plné vody

Kvapôčky jsou pěvecký sbor Církve bratrské v Bratislavě. Předpokládám, že album Autobusy plné vody si soubor natočil jako průřez svým pestrým repertoárem především pro své členy a pro jejich nejbližší. Jenom ti totiž mohou omluvit určitou nevyváženost cédéčka.

Kvalita alba se často pozná už podle úrovně bookletu. V případě Kvapôček bohužel obal převyšuje obsah samostné desky. Knížečka obsahuje všechny texty písní, informace o autorství i o souboru. Grafika je jednoduchá a na pohled příjemná, v celém bookletu se střídají jen dva tipy písma - jedno ozdobnější s patkami pro nadpisy a pro dva delší texty a jedno úplně jednoduché bez patek pro slova písní a pro veškeré technické údaje.

CD na rozdíl od obalu roztříštěně působí. Repertoár Kvapôček je totiž tak rozsáhlý, že jej do kompaktního celku snad ani spojit nejde. Sahá od velmi vážně podané židovské modlitby Haši vénu přes klasickou dětskou píseň Petra Ebena s textem Jana Čarka Kdyby tu nic nebylo až po hit Beskydy, převzatý od skupiny Buty a působící v podání dětského sboru spíše jako parodie.

Mám pocit, že Kvapôčkám, které téměř ke všem písním přistupují velmi vážně, více sluší opravdu závažnější repertoár, tedy například právě židovské modlitby Haši vénu nebo Hava nagila. Pěkná je duchovní píseň Kto vypovedať vie, dále Kanaán, slovenský text na Michnovu melodii Náš Bože, v láske úžasný, ze svižnějších mě zaujal gospel De Gospel Train s jazzovějším doprovodem. Naopak slabší jsou (především ve srovnání s originály) skladby převzaté od českých folkových interpretů (Spirituál kvintet, Buty, Vlasta Redl). Slovenští dětští zpěváci zápasí s češtinou a v úvodní Autobusy přijíždějí také s intonací.

Doprovod je - až na výjimky - opravdu jen doprovodem. Kvapôčky jsou především pěvecký sbor, a tak aranžmá doprovodných nástrojů (různé u jednotlivých skladeb) většinou opravdu slouží jen k podbarvení zpěvu. Pokud bych měl vybrat jeden nástroj, který mě hodně zaujal a který podle mě k náladě alba sedne, volil bych housle M. Ferenčíkové v už zmíněné židovské Haši vénu nebo hned v následující Ako tichý dážď. Nebo zobcovou flétnu L. Kušnierikové v jinak utahané Mňa niekto vedie za ruku. Či konečně pěknou kytarovou hru L. Kašlika v Náš Bože v láske úžasný.

Autobusy plné vody určitě nejsou zbytečná deska. Pokud ji Kvapôčky vydaly sobě a svým známým pro radost, jistě splnila stoprocentně svůj účel. Dárek například pro babičku by to byl velmi pěkný. Dále by CD mohlo fungovat jako propagační předmět - pro organizátory akcí, na kterých by Kvapôčky chtěly vystupovat. Potěšilo by určitě i spoustu "běžných" posluchačů. Ale ti se k němu většinou stěží dostanou. (Mimochodem pokud byste náhodou měli zájem, podívejte se na www.kvapocky.cbba.sk)