Alice a Ondřej Škochovi: První sníh (recenze CD)

Ondřej Škoch je již deset let baskytaristou skupiny Chinaski. V roce 2003 připravil se svou ženou Alicí Škochovou album Nitky se zhudebněnou poezií manželské básnické dvojice Bohuslava Reynka a Suzanne Renaud. Nyní manželé Škochovi na tento projekt navázali další kolekcí zhudebněných básní. Půlhodinové album První sníh obsahuje opět poezii do Čech provdané francouzské autorky Suzanne Renaud v českých překladech Alice Škochové. Ondřej Škoch je autorem hudby, nahrál kytary a baskytary, programoval elektronický doprovod a ve většině z devíti písní zpívá (výjimkou je jedna skladba v podání Terezy Hálové).

Škoch, který má vedle popových Chinaski zkušenosti například s akustickou world music ve skupině Marcipán, pojal album po žánrové stránce velmi pestře. Převažujícím stylem je moderní folk (tedy folk, který se nebojí elektronických nástrojů a už vůbec ne bicích), avšak u jednotlivých písní vás mohou napadat pojmy jako šanson, latina, alternativa nebo naopak pop. Ačkoli jde o album zhudebněných veršů, v žádném případě nebylo snahou nechat mluvit především nebo dokonce pouze slova. Hudba je plnohodnotnou složkou kolekce a místy přímo vybízí ke sporům a polemikám, zda bylo převedení poezi do písňové formy dostatečně citlivé. Odpověď si asi každý dá podle svého vkusu. Mně osobně ani rytmičtější pasáže nevadí, protože Ondřej Škoch ve většině případů dokázal vymyslet hitovou melodii, aniž by rozbil smysl veršů. V tomto ohledu považuji za zajímavé použití flamencové rytmiky v písni Egyptské oko (až ambientní začátek s táhlými tóny kontrabasu klame) stejně jako výrazný refrén duchovně zaměřené skladby Klekání („Stůj při nás, Pane, již se připozdívá“). K tomu nejlepšímu na albu patří i první dvě písně – úvodní rozvolněná Pastýřko, prší i hitová Osud je šťastlivý. Mimochodem pěvecká poloha v Pastýřce (klidnější popový zpěv na samé hranici chrapotu) Škochovi velmi sluší, zatímco v některých svižnějších písních se jeho projev jeví jako nevýrazný.

S už zmíněnými pestrými aranžemi souvisí i výběr hostujících muzikantů. Základ kapely vedle Ondřeje Škocha tvoří jeho bratr Štěpán (saxofony, flétny, zpěv), dále Darek Král na klavír a klávesy, Petr Tichý na kontrabas a Jan Linhart na bicí. V jednotlivých písních se objeví ještě například Ondřej Kabrna s akordeonem a David Landštof s bicími a perkusemi. Už proto, že autorem hudby je baskytarista, stojí za pozornost sleodvat právě basové linky. Až na několik výjimek (např. Myší píseň) basa nevystupuje přehnaně do popředí, avšak lze předpokládat, že především u rychlých písní postupoval Škoch při zhudebňování právě od rytmických figur. Ve zmíněné Myší písni důraz na rytmickou složku (a tedy až skandovaný způsob přednesu) možná posluchači zabraňuje plně se soustředit na básnický text. První sníh však není album poezie. Je to album zhudebněné poezie nebo ještě lépe album poezie a hudby.

Básně Suzanne Renaud, oscilující mezi přírodní lyrikou a duchovními a existenciálními tématy, si samozřejmě lze představit v úplně jiných hudebních podobách. Pročítám-li si například text Egyptské oko („Ne, nepůjdu už k tomu háji / Halí se v dáli pláštěm soumraku“), myslím na živelný zpěv Dáši Voňkové. Verze Ondřeje Škocha jsou tedy jednou z mnoha možných variant, ale rozhodně nejsou variantou špatnou. Přizvání výraznějších zpěváků (něco na způsob Hapky a Horáčka) by nahrávce možná prospělo, ale i tak je První sníh velmi příjemná deska – s krásnými texty (překlady Alice Škochové jsou mimochodem velmi dobré) a s pestrou hudební složkou.

Rok vydání: 2011
Vydavatel: 100PROmotion
Žánr: folkrock
Celkový čas: 32:20