Magic Malik: Na flétnu nelze hrát nahlas

Magic Malik: Na flétnu nelze hrát nahlas
1. září 2011 Jazz, Aktuality, Alternativní hudba Autor: Milan Tesař

V srpnovém čísle časopisu Harmonie vyšel rozhovor Milana Tesaře s francouzským flétnistou Magikem Malikem. Hudebník, který se narodil v roce 1969 v africkém Pobřeží slonoviny, vyrůstal na karibském ostrově Guadeloupe a posléze se etabloval na pařížské jazzové scéně. Flétnista, který se nenechá omezovat tónovým rozsahem svého nástroje. Experimentátor s elektronickou hudbou i s africkým „kapesním klavírem“ kalimbou. Jeho aktuální album se jmenuje Short Cuts, vyšlo na značce Bee Jazz a od většiny Malikových starších nahrávek se liší mimo jiné tím, že obsahuje především skladby pojmenované slovy. * Úryvek z rozhovoru si zde můžete přečíst.

Magic Malik: Short CutsRozhovor s flétnistou Magikem Malikem

Vyrůstal jste na karibském ostrově Guadeloupe. Jaká hudba vás obklopovala, když jste byl malý?

Když jsem žil na Guadeloupe, poslouchali jsme samozřejmě rádio. A písně, které se tehdy vysílaly – byly to především francouzské šansony ze 70. let – mě určitě ovlivnily. Moje matka ráda vypráví, jak jsem se snažil s malým vibrafonem napodobit melodie, které jsem z rádia slyšel. Druhou velkou inspirací a vlastně tím, co mě přivedlo k hudbě, byly písně z And, které velmi ráda poslouchala moje matka a díky nimž jsem si zamiloval flétnu. Mimochodem nepotřeboval jsem slyšet slova, melodie mi vždycky stačily k tomu, abych pochopil význam písně.

V 17 letech jste opustil Karibik a odjel jste do Marseilles. Na konzervatoři jste studoval klasickou hudbu. Kdo jsou vaši oblíbení skladatelé?

Určitě bych zmínil autory z různých epoch. Napadá mě na jedné straně Johann Sebastian Bach a z opačného konce spektra třeba Morton Feldman. Dále se mi líbí Maurice Ravel, André Jolivet, Francis Poulenc, Igor Stravinskij, Alfred Schnittke a další.

Na internetu zmiňujete jako klíčový okamžik svého života svůj první koncert s Human Spirit v roce 1991. „Bylo to monumentální, byl to do té doby nepoznaný zážitek,“ píšete. Dokážete podobně přesně říct, kdy jste objevil jazz?

V tomto případě samozřejmě neurčímjeden konkrétní okamžik. K jazzu jsem se dostal přes funk a také první jazzoví muzikanti, které jsem poslouchal, měli s funkem hodně společného. Byli to kytarista George Benson a saxofonista Grover Washington. Poté, co jsem se odstěhoval do Francie, jsem poslouchal Pata Methenyho, Johna Scofielda a Billa Frisella a teprve od nich jsem se dostal k legendám typu Johna Contranea a Milese Davise. Mimochodem Milesův koncert v Marseilles pro mne byl velmi důležitý. Jinak díky jazzu se přede mnou otevřel prostor, ve kterém jsem se mohl skrze hudbu vyjadřovat mnohem svobodněji než v oblasti klasiky. A improvizace mě odmalička fascinovala. 

Flétna není v jazzu právě nejobvyklejší nástroj a řada hudebníků (včetně právě loni zesnulého Jamese Moodyho nebo českého Jiřího Stivína) ji střídá se saxofonem. Pro vás je však flétna opravdu hlavním nástrojem. Jaké jsou podle vás její výhody a nevýhody?

Flétny patří k nejstarším hudebním nástrojům, které lidstvo ve své historii používalo. A právě tato vazba na počátky lidské kultury je podle mne tou největší výhodou flétny. A nevýhoda? Nelze na ni hrát dostatečně nahlas.

Vy ovšem na flétnu nehrajete pouze klasickým způsobem, ale pokoušíte se s nástrojem imitovat křik a další zvuky…

To není až tak neobvyklé. Prakticky ve všech kulturách flétnisté používají také svůj hlas a flétna se k jeho imitaci a napodobování dalších zvuků přímo nabízí.

Působíte na pařížské jazzové scéně. Doporučil byste nám několik inspirativních jmen, která momentální Paříží hýbou?

Abych se přiznal, ani moc nevím… Sám mám totiž rád stále stejné hudebníky a nesnažím se objevit někoho nového. Určitě si ale zaslouží pozornost původem brazilský kytarista Nelson Veras, na jehož albu z roku 2004 hraju. Dále saxofonisté Denis Guivarc’h, Stéphane Payen a Guillaume Orti, kontrabasistka Sarah Murcia, kytarista Gille Coronado a další. A také bych zmínil další projekty svého spoluhráče Jozefa Dumoulina.

(Celý rozhovor najdete v srpnovém čísle měsíčníku Harmonie)


NyníPísně
Píseň: Voda, čo ma drží nad vodou (1999); Interpret: Ráž Jožo; Album: různí: České a slovenské hity 2000
05:40Radio Vatikán (slovenské...
05:57Myšlenka na den
06:00Dnešní evangelium
06:05Ranní chvály
06:20Duchovní slovo
06:25Ranní proud

Rozhovor se Stellou Papalamprou

papalamprou-stella_WOMEX2026Chystáme pro vás rozhovor s řeckou zpěvačkou Stellou Papalamprou. 

Regiony

Regiony

Soutěž o to nejlepší z WMCE

WMCE_listopad_2026Soutěžte o osm nejlepších alb z žebříčku WMCE v listopadu 2026 

Proglas se nadechuje

 

Nové album Luboše Soukupa

soukup_amber-railsPoslechněte si rozhovor se saxofonistou Lubošem Soukupem. 

Koncert skupiny Nonsen

nonsen_studio_2026_IIPražská skupina Nonsen vystoupila živě v našem studiu. 

Nové album skupiny Folk Team

Skupina Folk Team vydala po 14 letech nové album. Poslechněte si rozhovor. folk-team_Na-konci-sveta