Cat & Dogs: Intimně (recenze)

Cat & Dogs, projekt zpěvačky a autorky Jany Šrámkové Junové, je jednou z melancholických kapel, které působí na naší scéně v žánrech od folku po čistě elektronickou hudbu. Náladou (a ničím jiným) bych si jej troufl přirovnat třeba k projektu Václava Havelky Selfbrush, ke skupině Jaromíra Švejdíka Umakart nebo k albům Moniky Načevy. Se všemi těmito formacemi mají Cat & Dogs společné i to, že jde vlastně o záležitost jedné osoby v popředí, kterou doprovázejí více či méně stálí hosté. Cat & Dogs sice bývali i regulérní kapelou (pamatuji si tříčlenné obsazení mj. s hráčem na akustickou baskytaru Tomášem Kedziorem), avšak na albu Intimně jsou všichni hráči kromě Jany skutečně označeni jen jako hosté.

Jaká je hudba Jany Šrámkové kromě toho, že je melancholická? Žánrově album osciluje mezi poprockem (Instantní nostalgie) a folkem (Ve větru), přičemž nejblíže má k nu jazzu. To je dáno nejen volbou nástrojů (trubka Jana Přibila ve čtyřech písních, funkující basa nebo jazzově nazvučné kytary), ale také důrazem na instrumentální plochy v jednotlivých písních. S tím koresponduje další charakteristika alba, kterou je zasněnost a abstraktnost textů. Písně Jany Šrámkové stojí především na pocitech a jejich navozování prostřednictvím hudby samotné, případně prostřednictvím zvukomalebných slov. Význam textů při poslechu v lepším případě nevnímám, v horší variantě se přistihnu při přemýšlení, co tím chtěla básnířka říci („Kolik let asi má vítr, co proletěl mezi nás?“). Poezii prostě na albu Intimně nenajdete a ani není třeba ji hledat. Janiny texty mi trochu připomínají texty Petra Honse z někdejšího Oceánu: ty také byly velmi abstraktní, místy až surrelistické, věty se občas tvářily kostrbatě, avšak celek měl nepopsatelné kouzlo. Problém nastane pouze tehdy, když takový pocitový a nekonkrétní text podtrhuje příliš popová melodie, která píseň tlačí ještě o kousek dolů (Instantní nostalgie).

Na albu Intimně však nejde ani tak o texty (opravdu není vhodné mluvit o Cat & Dogs jako o folkové skupině) jako spíše o příjemný zpěv zvládnutý v různých aranžích (od velkokapelového zvuku až po klavírní šanson Ticho v tichu). Jana Šrámková má suverénní a přesvědčivý hlasový projev a se zvoleným hudebním doprovodem se zpravidla dobře doplňuje. Sluší jí především čeština, v anglické Do You Remember působí až příliš zaměnitelně.

Za jeden z nejsilnějších momentů alba považuji píseň Pro princeznu (s předehrou jako dialogem elektronických nástrojů s elektrickou kytarou), ale za pozornost stojí i další skladby jako například All In You. I zde však platí výše uvedené výhrady k textům a také pocit, že přes veškerou snahu zaranžovat album pestře a dát si záležet na každém zazpívaném tónu a zahrané notě chybí hudbě Cat & Dogs nějaký jasný poznávací prvek. Pro princeznu si opravdu rád znovu poslechnu. Ale kdybych si ji – nebo kteroukoli jinou píseň z alba – měl v noci po náhlém probuzení okamžitě vybavit, asi by se mi to nepodařilo.

Rok vydání: 2010
Vydavatel: Cat & Dogs, distribuce: Indies Scope
Žánr: jazzfolk
Celkový čas: 38:36