Zhasni (recenze CD)

Zhasni (recenze CD)
6. července 2017 Folk, Recenze Autor: Milan Tesař

Skupina Zhasni z Nového Boru pojala své třetí album minimalisticky, alespoň pokud jde o název (rovná se názvu skupiny) a údaje o hráčích v bookletu (vesměs žádné). Přečtěte si naši recenzi a k ní si třeba pusťte rozhovor s Michalem Vaňkem z ledna 2017.

Každé album v jiné sestavě a každé trochu jinak. Přesto si novoborská skupina Zhasni zachovává kontinuitu – v hlasech Kuby Horáka a Michala Vaňka, v Kubových i Michalových výborných textech, v Michalově citu pro kompozici, v pečlivém vyvážení melodické, harmonické i rytmické složky, ve střídání mužského a ženského zpěvu. Bezejmenné album z roku 2016, v diskografii kapely třetí, je první, na kterém se nepodílela dlouholetá členka Zhasni Irena Vaňková. Mužské autorské a pěvecké duo za jedním z mikrofonů doplnila Inka Tognerová, dříve řadu let členka pražského tria Šantré. Rytmiku aktuálně tvoří bubeník Petr Kamiš a kontrabasista Vojta Holub a důležitým hráčem současné sestavy je David Singer, jehož housle (tak jako kdysi violoncello Jany Jiránkové) výborně doplňuje oba harmonické nástroje – kytaru Kuby Horáka a piano Michala Vaňka.

Skupina Zhasni vychází z té linie českého folku, která vsází na výrazné melodie a písňové příběhy a přitom se nebojí košatějších aranží. Dávná inspirace AG Flekem i kapelou Vlasty Redla se stále vznáší někde v pozadí, aniž by se Novoborští snižovali ke kopírování kohokoli. Jejich hudba je klidná, ale nikoli nutně akustická. Klávesy Michala Vaňka v kombinaci s bohatým zvukem dalších nástrojů celek posouvají čím dál víc ke kvalitnímu popu a člověk si skoro říká, že v některých písních (Ať vás nic nebolí mě napadá jako první) je už jen malý krůček k ústrojnému zapojení sampleru a elektronické rytmiky.

Výrazněji než dříve se do autorského procesu coby skladatel zapojuje Kuba Horák. Jeho píseň Srdce je spíše méně výrazná a více než melodicky vynikne aranžérsky. Plavčík (hudba spolu s Petrem Zatloukalem) je zpěvnější, ale zlínskou folkrockovou líheň z ní slyším více než z ostatních písní. Nejsilnější momenty alba však stále pocházejí z osvědčené autorské dílny Vaněk—Horák. Patří mezi ně úvodní Sedm miliard nebo Zapotřebí; první s „globálně“ rozmáchlým textem, vyváženým Kubovým smyslem pro detail („Kolik jich vybírá kravatu, aby se hodila ke košili“), druhá jako intimní, a přesto opět obecně platný příběh, přičemž v popisu podkrovního bytu se Horák důvěryhodností blíží Horáčkovi (viz V penziónu svět nebo Vana plná fialek). Buenas noches je utajený hit, naléhavostí blízký starší písni Ireny Vaňkové (také s Horákovým textem) V mosteckých emauzích. Michal Vaněk přidává ze své písničkářské dílny (tedy vlastní hudba i text) pro sebe velmi typickou píseň (melodií i textem) Zastav se, příteli… a silnou baladu Nad mořem od Hemingwaye, v níž celková nálada a způsob interpretace přebíjí drobné kostrbatosti v textu („bárky co vítr jí přeje“). Album pak graduje písní Ukrajina – opět od autorské dvojice Vaněk/Horák –, která je i přes relativně krátkou stopáž 4:09 vlastně malou suitou. Práce s hudebním doprovodem, dlouhé instrumentální pasáže a vývoj skladby ve spojení se sloganem „za svobodou“ je možná malou nápovědou, kam by se hudba Zhasni mohla dál ubírat.

Současná sestava skutečně nabízí potenciál k dalšímu vývoji. Zhasni se zatím daří vyvažovat konzervativní složku (silné melodie, čitelná struktura písní, folkový hlasový projev) a znatelný pokrok v aranžích a náladě na jednotlivých albech. Koktejl na třetím CD je namíchaný tak zajímavě, že posluchač místy váhá, zda výsledek inklinuje k popu, nebo k alternativě. A přitom je stále stravitelný pro posluchače folkového středního proudu a neztrácí nic ze své dlouhodobé líbivosti.

Vedle písní samotných připravili Zhasni pro své posluchače ještě dvě novinky, z nichž jsem trochu rozpačitý. Skleněný obal je sice originální, leč nepraktický. A já jsem jej bohužel v balíku dostal rozbitý na několik kusů. Škoda. Největším problémem alba je však jeho booklet. Ten sice obsahuje texty a údaje o autorství, ale nikde nejsou uvedena jména členů skupiny. Rozepisovat, na co kdo hraje v které skladbě, považuji za výborný nadstandard, ale nutné to není. Ale napsat, kdo skupinu v době nahrávání tvořil, je samozřejmost. Zdůvodnění, že hudba mluví sama za sebe, že jde o kolektivní dílo apod., neberu. Skupina Zhasni jako značka by nebyla nic, kdyby ji netvořili konkrétní, velmi schopní, lidé. A ti by měli být na obalu uvedeni. I kdyby oni sami tvrdili něco jiného.

Vydáno vlastním nákladem
Rok vydání: 2016
Žánr: folkrock
Celkový čas: 38:17

http://bandzone.cz/zhasni

Květy – Komik do půl osmé

kvety_komikPřečtěte si recenzi CD Komik do půl osmé od skupiny Květy.

Regiony

Regiony

Budoár staré dámy – Sůl

budoar_sulPřečtěte si recenzi na nové album skupiny Budoár staré dámy. Rozhovor s kapelou chystáme na únor.

Sólo pro kytaru III

kollar_notes_undergroundPoslechněte si z archivu třetí díl seriálu o kytaristech.

Anketa

Partneři

Časopis Harmonie - klasická hudba, jazz a world music