Slyšte, lidé! – Folk na Slovensku v roce 2024

Na originální hře se slovy a na výrazných kytarových partech stojí album Dušepremietači slovenského písničkáře Marka Račka. Album se stylově pohybuje mezi folkovým písničkářstvím, kapelovým rockem, blues a alternativou, texty balancují mezi poezií, společenskou reflexí, emocemi a humorem. Marek Raček byl naším hostem v pořadu Jak se vám líbí v dubnu 2025 – pořad si můžete dohledat na našem webu Hudební rozhovory.cz. 

Ze zpěváka protestsongů v interpreta niterných duchovních písní se postupně proměnil slovenský písničkář Peter Janků. Kromě toho vydal také album inspirované krvavou válkou na Ukrajině. Název jeho nejnovějšího alba Gratia Plena odkazuje na mariánskou úctu a duchovní spojení s Pannou Marií, kterou autor vnímá jako zdroj síly a prostředníka v komunikaci s Bohem. Album však neobsahuje pouze mariánské písně.

V prosinci 2024 vydal své druhé album písničkář Samuel Kovalčík, který vystupuje pod pseudonymem Zabiť Františka. I on byl hostem našeho pořadu Jak se vám líbí – s Martinem Kyšperským hovořil v březnu. Jestliže Peter Janků spojuje folk především s popem, Zabiť Františka je projekt na pomezí folku, blues, alternativy, lidové hudby a Samuel se hlásí také k inspiraci kapelou Radiohead nebo romskou hudbou. Album Zabiť Františka II zvítězilo v cenách Radio_Head Award v kategorii Folková hudba za rok 2024.

Matej Tkáč je violoncellista, donedávna známý především jako doprovodný hudebník, který svou hrou zdobil písně Jany Kirschner, Katky Koščové, skupiny Para nebo písničkáře Nanyho Hudáka. Nyní se poprvé představuje s vlastními písněmi, ve kterých se inspiruje mimo jiné bojem s náročnou chorobou, ztrátou svých blízkých, nebo otázkou, co se stane, když svůj život pouze pasivní přijímáme. Bojovat proti zlu kolem nás podle Tkáče můžeme láskou, sounáležitostí, nadějí a také ochotou neustále se zlepšovat. Matej Tkáč neměl před vznikem alba vůbec představu, jak bude jeho hudba žánrově vypadat. Začal experimentovat s první skladbou a nechal ji, ať se sama vyvíjí nějakým směrem. Velkou inspirací mu přitom byla i výuka hudby, což je jeho další profese. Album se jmenuje Škovránok. 

Písničkář jako „někdo, kdo otevírá lidem oči a reflektuje společenské problémy. Nechce pouze bavit, ale i klást otázky a podnítit posluchače k zamyšlení“. Tak sám sebe definuje Edo Klena z Prešova, legenda slovenské folkové scény. Svá alba obvykle neskládá podle předem připravené koncepce. Jeho písně vznikají spontánně a až následně se z nich formuje celkové téma nahrávky. Jde mu především o to, aby jeho tvorba byla autentická, uvěřitelná a osobně prožitá. Album Edo Klena 2020, které písničkář vydal v roce 2024, obsahuje „hudební vzpomínku na dobu covidové izolace, kterou ve svých textech komentuje s nadhledem, nostalgií a jedinečným humorem“. Album bylo nominováno na Radio_Head Award. 

O patnáct let starší než Edo Klena je Pavol Hammel, který ani ve svých 76 letech netěží jen ze své někdejší slávy, ale intenzivně natáčí nová alba. To nejnovější se jmenuje Kam a za čím a zpěvák na ně zařadil především nové skladby. Hammel se během své dlouhé kariéry, která začala už v 60. letech, dotkl různých žánrů – vkusného popu, rocku i folku. A vždy si dává záležet také na textech písní. Říká: „Aby mé písně měly nějakou smysluplnou výpověď na úrovni textů, dávám si stále záležet na tom, co zpívám…“ V jednotlivých písních nového alba Pavla Hammela doprovázejí špičkoví muzikanti jako kytaristé René Lacko a Juraj Burian, hráč na klávesy Peter Preložník, hráč na foukací harmoniku Juraj Schweigert, bubeník Igor Sabo nebo baskytarista Martin Gašpar. Album vyšlo v době, kdy si Pavol Hammel připomíná 60 let na scéně.

Studio Paradís je název nejnovějšího alba skupiny Exfónia. V jejím čele stojí kytarista a zpěvák Juraj Maxián. Dalšími členy jsou klávesista Peter Preložnik, kytarista Pišta Lengyel, na baskytaru hraje Fero Horváth, na bicí Miro Hank a ve třech skladbách na albu hraje na foukací harmoniku Erich Boboš Procházka. Natáčelo se ve Studiu Paradís na Islandu – odtud název alba –, a to ve spolupráci s producentem Johannem Ásmundsonem, basistou slavné islandské kapely Mezzoforte. Díky tomu se na albu objeví i jeho basa, stejně jako další nástroje z jeho studia – Hammondovy varhany z 50. let nebo švédské harmonium z počátku 20. století. Skupina Exfónia svým albem vzdává hold jednak slovenským hudebním velikánům, ale zároveň také islandské hudební scéně a tamní slavné kapele Paradís, aktivní v 70. letech minulého století.

Slovenská zpěvačka Ildikó Kali vydala v roce 2024 své druhé sólové album Jore Jore. Materiál na ně vznikal během pandemie a album obsahuje zhudebněné básně Jána Botta a dalších básníků a také jeden text v zakarpatském nářečí. Po hudební stránce nahrávka spojuje prvky slovenského folkloru s inovativními hudebními koncepty a fúzemi. Na albu se objevují nástroje jako marimba, kalimba nebo buzuki v kombinaci s elektronickými prvky, vícehlasými vokály a zvuky přírody. Ildikó Kali byla za své album nominována na cenu Radio_Head Award hned ve dvou kategoriích – jednak Folková hudba a jednak World music, ve které nakonec i zvítězila. Rozhovor se zpěvačkou jsme vysílali v únoru 2025.

Skupina Štefánikove deti v roce 2024 vydala své první album Mlyny, na které zařadila písně z období pandemie i novější skladby. Texty vycházejí z osobních zážitků a rozhovorů a kombinují témata lásky a naděje i existenciální otázky. Žánrově jde o melodický folkrock s prvky blues a country, bez použití elektronických prvků. Štefánikove deti navazují na tradici slovenské, české a anglosaské písničkářské scény 60. a 70. let. Mezi svými vlivy uvádějí například Deža Ursinyho, Marsyas, Boba Dylana, Joni Mitchell nebo skupinu Fairport Convention. Kapelu Štefánikove děti založil Peter Bálik, bývalý kytarista bratislavské kapely Živé kvety, poté, co jeho dlouholetá hudební partnerka Lucia Piussi s dalšími svými spoluhráči založila soubor Terrible 2s. Spoluautorkou písní a zpěvačkou je v kapele Štefánikove deti Hana Bednaříková, bývalá členka folkového uskupení Voľné združenie jamu. Peter Bálik byl naším hostem v pořadu Jak se vám líbí v prosinci 2024.

Barbara Bortolini je slovenská zpěvačka s italskými kořeny. Upozornila na sebe mimo jiné v roce 2021 v soutěži Česko Slovenská SuperStar, kde ji například Pavol Habera v roli porotce pochválil slovy: „Na rovinu ti řeknu, že nevyhraješ, ale jsi příjemná, pozitivní, takže ti dávám své ano.“ V roce 2024 Bortolini vydala své autorské album Vice Versa, na kterém zpívá vlastní písně v angličtině. Její styl má nejblíž k alternativnímu popu, místy připomíná například islandskou zpěvačku Björk. Ostatně právě na Islandu se mladá a zatím nedoceněná zpěvačka momentálně zdržuje nejčastěji.

Po deseti letech vydala loni nové album zpěvačka Szidi Tobias. Album Okná dokorán přináší dvanáct písní na texty Petra Lipovského, které dlouho ležely zapomenuté ve skříni. Zpěvaččin manžel a dvorní textař totiž zemřel v roce 2015. Zůstaly po něm příběhy o lásce, čase a prorockých tušeních, které nyní propojila citlivá a pestrá hudba Milana Vyskočániho, inspirovaná cestou napříč Orientem, Balkánem i střední Evropou.

Album Krehké sny skupiny Prešporok je sbírka 14 autorských písní Klimenta Ondrejky, doprovázených smyčcovým Zoe Quartetem. V působivých aranžích ožívají obyčejné lidské příběhy o přátelství, lásce i životních radostech a ztrátách. Hudbu citlivě doplňuje výtvarná stránka bookletu, kterou připravila Kura Harabura s díly Zuzany a Andreje Botekových. Každý obraz byl pečlivě zvolen tak, aby podtrhl náladu konkrétní písně a otevřel posluchačům další vrstvu vnímání.