Robert Křesťan – rozhovor o albu Memphis
Pořad v souvislostech
S Robertem Křesťanem o albu Memphis
Budeme vysílat
Rozhovor s duem Dobrila & Dorian
S písničkářem Mirkem Baldrychem o albu Motýli
Se zpěvačkou Janou Infeldovou o albu Sny
Vysílali jsme
Koncert ukrajinského hudebníka Volodymyra Voyta ze studia Proglasu
S písničkářem Láskou o albu Na třetí
S Petrem Janků o albu Teraz už viem
Audioarchiv
V pořadu Jak se vám líbí představíme nové album Memphis skupiny Druhá tráva, které vznikalo převážně v americkém městě Memphisu. Robert Křesťan bude vyprávět o cestě k nahrávání v Tennessee, o hudebních kořenech desky i o vzniku některých písní, inspirovaných mimo jiné dílem slavných malířů. Řeč bude také o přirozeném vývoji Druhé trávy, která oslavila 35 od svého vzniku, a o tom, proč se Robert Křesťan nerad vrací k poslechu vlastních nahrávek. V závru pořadu je prostor i na spolupráci Roberta Křesťana s textařem Michalem Horáčkem. Rozhovor vede Milan Tesař.
Album Memphis skupiny Druhá tráva vznikalo převážně ve stejnojmenném americkém městě. K rozhodnutí natáčet právě tam přivedla kapelu náhoda, ale Roberta Křesťana okamžitě zaujala možnost poznat místo spojené s hudebními kořeny country a blues.
Robert Křesťan dále v rozhovoru hovoří o vzniku svých písní. Některé z nich vznikají postupně a jejich původní námět se během práce promění v něco úplně jiného. Křesťan popisuje například skladbu Nietzsche, na jejímž základu pracoval společně s Lubošem Novotným a Radkem Hlavkou. Při hledání melodie a podoby písně měl nejprve představu spojenou s malířem Edvardem Munchem. Nakonec se však jeho myšlenky obrátily k filozofovi Friedrichu Nietzschemu. Výsledná píseň přitom není portrétem tohoto myslitele, ale spíše zachycením určitého pocitu, který si s ním autor spojuje. Podobně i skladba Goya pracuje s motivy války a historickými obrazy. Křesťan připouští, že současné dění a válka ho dlouhodobě zajímají a mohou se do jeho tvorby promítat, odmítá však, že by předem psal konkrétní protiválečné písně.
K vlastním nahrávkám se Robert Křesťan příliš rád nevrací. Starší ani novější alba si běžně nepouští, protože má určité obavy z toho, jak na něj budou působit. Poslouchá je především tehdy, když je potřebuje kvůli práci, například aby si připomněl nebo znovu nastudoval některou skladbu. Bezprostředně po dokončení alba je situace jiná: všechno je ještě čerstvé a autor má pocit, že by na výsledku mohl stále něco změnit. Jakmile však pomine první zájem a propagační fáze, uzavírá tuto kapitolu a soustředí se na další práci. Podobně proměnlivý je také jeho vztah k psaní textů. Každé album přináší jinou zkušenost a právě texty na Memphisu řadí k těm šťastnějším a snadnějším, přestože ani jejich vznik nebyl bez trápení. Zároveň upozorňuje, že jeho texty nejsou tak přímou reflexí osobního života a vnějších událostí, jak si někteří posluchači představují. Okolní svět ho samozřejmě ovlivňuje, ale ne vždy vědomě a záměrně.
Vedle vlastních písní se Robert Křesťan příležitostně věnuje také interpretaci textů jiných autorů. Zúčastnil se například projektu Michala Horáčka Pozemský prach a boží dech, v němž zpíval dvě písně na koncertě ve Státní opeře. Přiznává, že nejraději zpívá vlastní tvorbu, ale Horáčkovy texty pro něj nepředstavovaly žádnou zásadní překážku. Neměl problém se s nimi ztotožnit natolik, aby je dokázal přenést přes rty a přesvědčivě interpretovat. Michal Horáček mu dokonce nabídl možnost diskutovat o případných místech, která by mu nevyhovovala, nakonec však žádné úpravy nebyly potřeba. Významnou roli hrálo také autorství hudby: melodie složil Ivo Viktorin, jeden z Křesťanových nejoblíbenějších přátel a muzikantů. I proto se do projektu zapojil s velkým nadšením.





Naším hostem v pořadu Jak se vám líbí bude italská zpěvačka Maria Mazzotta.
Chystáme pro vás rozhovor s
Soutěžte o osm nejlepších alb z